Hudební psychologie - 22. díl - Nakolik může správně zvolená reprodukovaná hudba ovlivnit chuť či nechuť k nakupování v obchodě?

Hudební psychologie - 22. díl - Nakolik může správně zvolená reprodukovaná hudba ovlivnit chuť či nechuť k nakupování v obchodě?
Hudební psychologie - 22. díl - Nakolik může správně zvolená reprodukovaná hudba ovlivnit chuť či nechuť k nakupování v obchodě?

Každá hudba je vždy nositelem komplexního sdělení, působícího ve výsledku psychoemočně, a paralelně psychosomaticky, na celého člověka. U reprodukované hudby máme k dispozici pouze zvuk. Reprodukovaná hudba může patřit do kategorie známá - neznámá. Pokud je nám interpret, kapela či skladba známá, připojují se současně naše představy a asociace spojené s právě poslouchanou nahrávkou. Svou roli hraje i textové sdělení obsažené v písni. Posloucháme-li neznámou hudbu, jsme vystaveni prvotnímu estetickému soudu líbí - nelíbí. Vnímáme žánr, melodii, rytmus, harmonii, aranžmá, hlasitost, dynamiku, text, interprety, a potažmo zpěváka. Důležitým faktorem je naše momentální rozpoložení a nálada. Hudba náš stav vždy potencuje, ale může nás i přepólovat. Negativně vnímaná hudba nám náladu ještě zhorší. Jednoznačně pozitivně vnímaná hudba nám může rozpoložení zlepšit. Výsledek ovšem není zaručen. Spolupůsobí mnoho faktorů. Každá hudba na nás vždy působí svým emočním obsahem. Pokud jsme žánrově vyhranění a máme svou oblíbenou hudbu a jinou nemůžeme ani slyšet, můžeme prožívat stavy nepřijetí, odmítnutí i odporu k určité hudbě. Což znamená, že nám při poslechu neoblíbené i odmítnuté hudby naskakují záporné emoce, a tudíž již pouze při zaslechnutí této zapojíme filtry nechuti a odcházíme z doslechu. Vidíme, že poslech hudby je skutečně jevem komplexním. V současnosti, která trvá již více než dvacet roků, jsme obklopeni nějakou reprodukovanou hudbou stále. V obchodech, restauracích, kavárnách i dopravních prostředcích jsme takřka stále vystaveni poslechu nějaké hudby. Často se jedná o hudbu, kterou ani nechceme poslouchat, nelíbí se nám a připadá nám zbytečná. Utéct před ní nemůžeme.

 

V tzv. „superobchodech“ lákají jednotlivé prodejny zákazníky určitou hudbou, o které si myslí, že patří k jejich zboží a cílové skupině potenciálních kupujících. Pro mne přitažlivá, zajímavá či známá hudba může zapůsobit přitažlivě a já jdu do obchodu, aniž jsem tam chtěl vstoupit. Zafungovalo psychologické ovlivnění hudbou. Byl jsem zmanipulován, chodím po obchodě, poslouchám a je možné, že si něco koupím. V opačném případě se obloukem vyhýbám zdroji pro mne nepříjemné, neoblíbené, nechtěné hudby. Jsou ovšem lidé, kterým je to zcela jedno a libují si v nakupování. Reprodukovanou hudbu berou jako kulisu, kterou příliš nevnímají. Tak se domnívají. Na nevědomé úrovni a ve stavu nezaměřeného poslechu hudba stejně působí svým komplexním vlivem. Její působení nelze vypnout. Jedině pokud by byl člověk takto vycvičen, což ale většina z nás není. Spíše máme různě nastavené filtry, které jsou spojené s naší dlouhodobou hudební a prožitkovou pamětí. Na této úrovni stále probíhá vzorkování, hodnocení a přijímání nebo odmítání vnímaných podnětů. Z hlediska účinků hudby na člověka ji můžeme rozdělit na hudbu neutrální, prospěšnou, léčivou a škodlivou. Zmíněnými účinky se zabývala již celá řada lékařských výzkumů, a jsou tedy dostatečně objasněny a prokázány. Můj článek není určen k jejich vysvětlení. Můžeme prohlásit, že správně zvolená hudba s určitým záměrem, o které se domníváme, že bude působit konkrétním způsobem na určitý typ lidí, sehraje do jisté míry významnou roli v ovlivnění jejich chování a přitáhne je k nakupování. Zaručit výsledek nelze. Vždy hrají roli multifaktoriální jevy.

Psáno pro časopis Muzikus