Už od poloviny devadesátých let se s větší či menší pravidelností v tuzemských klubech, na festivalech a především na jevišti pražské Malostranské besedy objevuje mnohočlenná svérázná formace Prohrála v kartách. Soustředěna je okolo zpěváka, textaře a někdejšího frontmana punkové kapely Stalinovy děti Filipa Horáčka. Ovšem s punkovou érou skončivší před deseti lety má společnou jen nenucenost, uvolněnost a také skutečnost, že pro kapelu je daleko podstatnější bezprostřední celek než vybroušené instrumentální výkony jednotlivých členů. Bezprostřednost je vůbec hlavním rysem téhle svébytné partičky. Patři neodmyslitelně jak k živelným koncertním vystoupením, tak k debutovému albu Žádný čáry z nebe. Deska je ale přitažlivá nejen svou atmosférou. Je plná chytlavých melodických nápadů a nenucených textů Filipa Horáčka, který je tu o něco méně poetický než ve svých neméně kvalitních textech pro Annu K. Sečteno a podrženo, Prohrála v kartách patří k nejpřirozenějším zjevům současné české scény.
Psáno pro časopis Muzikus
