Bass profil - John Glascock

Bass profil - John Glascock
Bass profil - John Glascock

Je to fantastický basista, nejlepší v rockovém světě...

Takhle charakterizoval dnešního hrdinu basového profilu Ritchie Blackmore, který se Glascocka několikrát neúpěšně snažil zlanařit do svých Rainbow. John Glascock měl totiž nejen skvělý feeling a groove, zároveň ale přicházel s jedinečnými melodickými linkami, které jsou pro něj charakteristické a jsou ozdobou všech alb, na kterých Glascock hrál. Tenhle chlapík je mnohými považován za nejlepšího basistu, který kdy hrál v Jethro Tull.

 

Začátky

John Glascock se narodil 2. května 1951 v Islingtonu na předměstí Londýna. Hudbě se věnoval odmalička a společně se svým o tři roky starším bratrem Brianem propadají kouzlu rocku. V roce 1962, tedy ve svých jedenácti letech, založil s bratrem svou první kapelu The Juniors, ve které vedle nich působil ještě jejich spolužák, kytarista Mick Taylor (budoucí Rolling Stone), další kytarista Alan Shacklock (budoucí respektovaný producent) a zpěvák Malcolm Collins. Kapela měla takový úspěch, že dokonce podepsala smlouvu s nahrávací společností EMI/Columbia a v roce 1964 vydala singl s písničkami There’s a Pretty Girl a Pocket Size.

 

The Gods a Toe Fat

V roce 1965 ale dochází v kapele k personálním změnám. Zůstávají bratři Glascockové s Mickem Taylorem. Na post hlavního zpěváka a klávesisty přichází Ken Hensley (budoucí Uriah Heep) a druhým kytaristou se stává Joe Konas. A přejmenovali se na The Gods.

 

Kapela se zakrátko etablovala v malých klubech a na vysokoškolských kolejích. V roce 1966 už předskakovali The Cream a o rok později vydali singl Come On Down to My Boat Baby. V květnu 1967 odchází Mick Taylor k Johnu Mayallovi a Johna Glascocka nahrazuje Paul Newman. Skupina si sice v té době vydobyla rezidenci v klubu The Marquee, kde nahradili The Rolling Stones, ale vlastně nevěděli kudy kam. Teprve po návratu Johna Glascocka a obsazení bubenického postu Leem Kerslakem (také budoucí Uriah Heep) v létě roku 1968 začali opět tvořit a vydali své první album Genesis. Album je tehdejší klasický pop rock, ale s vlivy vznikajícího art rocku.

 

O rok později vydávají další album, To Samuel a Son, a rozhodli se odejít od stávající nahrávací společnosti. V roce 1969 přijímají do svých řad sólového zpěváka Cliffa Bennetta a přejmenovali se na Toe Fat. Ještě týž rok vydávají první album Toe Fat, které je prací především Cliffa Bennetta. Po natočení desky odcházejí Ken Hensley a Lee Kerslake do Uriah Heep a jsou nahrazeni kytaristou Alanem Kendallem (budoucí Bee Gees) a Johnovým bratrem Brianem Glascockem. V téhle sestavě natáčejí druhé album Toe Fat 2, ale protože se jim nepodařilo prorazit, rozpadají se.

Bass profil - John Glascock
Bass profil - John Glascock

Chicken Shack a Carmen

Po rozpadu Toe Fat se John Glascock uchytil u bluesové kapely Chicken Shack, kterou vedl kytarista a zpěvák Stan Webb. V Chicken Shack působil jen do roku 1972, ale stihl s nimi natočit album Imagination Lady.

 

Po odchodu z Chicken Shack kývl na nabídku Carmen, kapely, která kombinuje rock s flamencem a v níž tehdy hrál na bicí jeho bratr Brian. Carmen byli na londýnské scéně již uznávanaou kapelou, kterou podporvoala řada tehdejších hvězd, včetně Davida Bowieho, Bryana Ferryho a Marca Bolana. Díky těmto kontaktům si mohli dovolit v roce 1973 natočit první album Fandangos in Space pod producentskou taktovkou Bowieho dvorního producenta Tonyho Viscontiho. Za zmínku stojí, že se na této desce John Glascock uplatnil poprvé i skladatelsky a společně s ostatními členy složil písničku Retirando. Deska patří k nejlepším progrockovým nahrávkám a v anketě časopisu Rolling Stone 50 nejlepších progrockových alb všech dob se tato deska umístila na 46. místě. Následovalo album Dancing on a Cold Wind z roku 1974 a po něm předskakování kapelám Santana, Electric Light Orchestra, Blue Öyster Cult, a hlavně tříměsíční předskakování Jethro Tull. Během natáčení dalšího alba Gypsies (1975) je ale zničehonic opustil management, rozloučil se s nimi Tony Visconti a bubeník Paul Fenton si zranil koleno tak vážně, že na několik let musel skončit s muzikou. Desku ještě dotáhli do konce a vydali, ale krátce po vydání se kapela rozpadá. Paradoxně na poslední desce dosáhl John Glascock svého vrcholu coby skladatel a přispěl skladbou High Time, kterou sám napsal a nazpíval v ní i hlavní zpěvový part.

Bass profil - John Glascock
Bass profil - John Glascock

Jethro Tull

Jako velký fanoušek Jethro Tull byl John Glascock nadšen už tím, že jim s předchozí kapelou předskakovali. V prosinci 1975 ale z Jethro Tull odešel basista Jeffrey Hammond a Ian Anderson se rozhodl kontaktovat právě Johna Glascocka.

 

V polovině 70. let byli Jethro Tull na vrcholu své slávy, desky se prodávaly v milionových nákladech a skupina vystupovala v arénách pro desetitisíce lidí. Zároveň ale nastupoval punk a kapely jako Jethro Tull se ocitly v nepřízni kritiky. John Glascock tak přišel vlastně ke konci artrockového období Jehtro Tull.

Bass profil - John Glascock
Bass profil - John Glascock

Prvním počinem s kapelou pro Glascocka bylo natočení alba Too Old to Rock ‘n’ roll, Too Young to Die. I když album zaznamenalo prodejní propad oproti svým předchůdcům, následující světové turné bylo opět úspěšné a Jethro Tull se zařadili mezi první kapely, které na svých koncertech použily obří obrazovky.

 

Vybavení:

Baskytary

Fender Precision

Fender Jazz

Music Man StingRay

Chapman Stick

Yamaha (akustická kytara)

 

Aparáty

Ampeg SVT (300W zesilovač)

Ampeg 810

Marshall Super Lead (100W zesilovač)

Marshall Super Bass (100W zesilovač)

Marshall Powercell 4x12

Marshall Powercell 2x15

Martin bass bins (subwoofery)

Martin bass horn (horny)

Crown (zesilovač)

 

Efekty

360+ Acoustic Bass Preamp

Martin preamp

 

O rok později vydávají výtečné album Songs from the Wood, jímž se od art rocku přiklánějí spíš k písničkovější formě folk rocku. Deska se dobře prodávala a kritika desku téměř bez výjimky chválila.

 

V nastoleném formátu Jethro Tull pokračovali i albem Heavy Horses z roku 1978. Přestože na obalu desky není John Glascock uveden, natáčení se normálně účastnil, stejně jako evropské části turné. Během americké části ale začal mít zdravotní problémy a musel odjet do Londýna, kde se podrobil operaci srdce. Zbytek turné za něj dohrál Tony Williams z kapely Stealers Wheel.

 

Poslední album folkrockové éry Jethro Tull vyšlo v roce 1979 pod názvem Stormwatch a Glascock se na něm podílel již jen třemi skladbami, zbytek baskytar natočil Ian Anderson.

Bass profil - John Glascock
Bass profil - John Glascock

Ostatní spolupráce a smrt

John Glascock se vedle již zmíněných kapel objevil společně s dalšími členy Jethro Tull na albu zpěvačky Maddy Prior z kapely Steeleye Span Woman in the Wings, kterou produkoval Ian Anderson. Také si těsně před smrtí zahrál na albu britského folkového zpěváka a komika Richarda Digance Commercial Road a rovněž těsně před smrtí byl ve studiu s Jeffem Christiem a písnička Take Me As You Find Me se objevila až na albu rarit No Stone Unturned v roce 2012.

 

John Glascock trpěl vrozenou vadou srdeční chlopně, kterou mu museli operovat v roce 1978. Bohužel jeho srdeční chorobě moc nepomáhal rock‘n’rollový životní styl, ve kterém se John vyžíval. Neustálé párty, nadměrná spotřeba alkoholu a marihuany, to vše zhrošovalo Johnův stav. Zlom nastal ve chvíli, kdy se Johnovi dostala do krve infekce ze zkaženého zubu. I přes vážnou situaci nezměnil svůj styl života a 17. listopadu 1979 umírá. Jethro Tull byli v té chvíli na turné a především bubeník Barriemore Barlow, který byl Johnovi z celé kapely nejbližší, jeho smrt těžce nesl a po skončení turné z kapely odešel. Barlow rovněž zaplatil Johnův pohřeb, protože ten zemřel zcela bez prostředků.

 

Diskografie:

The Gods: Genesis (1968), To Samuel a Son (1969);

Head Machine: Orgasm (1970);

Toe Fat: Toe Fat (1970), Toe Fat Two (1971);

Chicken Shack: Imagination Lady (1972);

Carmen: Fandangos in Space (1973), Dancing On a Cold Wind (1974), The Gypsies (1975);

Jethro Tull: Too Old to Rock ‘n’ roll: Too Young to Die! (1976), Songs from the Wood (1977), Heavy Horses (1978), Bursting Out (1978), Stormwatch (1979);

Maddy Prior: Woman in the Wings (1978);

Richard Digance: Commercial Road (1979);

Jeff Christie: No Turn Unstoned (2012).

Psáno pro časopis Muzikus