A nedají a nedají si ti výrobci pokoj. Dobře, vím, že existuje hodně typů tzv. kytar na cesty, silence kytar typu Yamaha SLG200S, Wasburn Rover, Aria Sinsonido Travel, Zivix Jamstik, Traveler Ultra-Light či AG-200EQ nebo Martin Clasical Backpaper apod. Ovšem aby existovaly nástroje, kde úspora místa má přednost přede vším, to je fakt už síla. A nejedná se o kutily či ojedinělé modely - jsou to výrobci, kteří si své místo na trhu opravdu našli. Sorry jako, ale abych uspořil místo, abych si mohl dát kytaru v batohu na záda a aby netrčel krk, aby mohlo být vše v hranatém kufírku, a kvůli tomu aby se zalamoval, lámal krk i se strunami? Jenže - je to tak. Ono je vlastně hezké, že lidský důvtip se nezastaví před ničím - což mi potvrdí rejpalové a filozofové -, ale může to být také kontraproduktivní. To už ale záleží na každém z nás, jak to vezme. Je fakt, že nápad se počítá...
Takže třeba firma Voyage-Air usoudila, že na kytaře a na obalech a kufrech lze uspořit i tak, že v místě, kde je krk přišroubován k tělu nástroje, se udělá kloub a po uvolnění pojistky lze tento krk i se strunami úplně zlomit, připlácnout k tělu kytary, nacpat do úsporného bagu - a jít...
U elektrické kytary, kde firma nabízí dva modely, bych to ještě se zaťatými zuby i chápal. Přece jen pevnost, tuhost celého nástroje je větší, než je tomu u akustiky. Ale že to jde i u akustické kytary? Na jednu stranu klobouk dolů.
Elektrická kytara má tělo z olše, javorový krk, typ VET-1 má hmatník z palisandru, VET-2 pak z javoru.
U akustických kytar jsou firmou nabízeny hned tři série, kde spodní víko a luby jsou z mahagonu, ozvučnicová deska ze smrku, krk je také mahagonový s palisandrovým hmatníkem.
Tak dobře, dobře, dobře. Když jedete na kole a nechcete čnícím krkem a hlavou kytary, kterou máte na zádech, kácet větve stromů sahajících nad cyklostezku a chcete si uložit nástroj do jedné z přívěsných tašek na zadním kole, tak alternativa to je...
