Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let to se společností Gibson nevypadá vůbec dobře. Modely kytar éry Norlin opravdu v mnoha případech nešly na dračku, nicméně zde vzniká poptávka po vintage nástrojích, a to konkrétně po modelu Les Paul Standard Sunburst 1959-1960. Díky tomu i přes finanční komplikace a zeštíhlení společnosti se začaly vyvíjet první reissue modely, o kterých pojednával text minulého čísla Muzikusu.
Nyní ale zpět k tématu. Osmdesátá léta byla totiž období, které se novými událostmi jen a jen hemží. Další důležitá věc je, že se centrála
společnosti přesouvá do Nashville a zároveň se uzavírá závod v Kalamazoo (1973). Mimo jiné byl Gibson na pár let koupen společností Rooney Pace and Piezo Electric Products. Noví majitelé sice udělali pár změn a založili například nové divize, nicméně finančně problémovou firmu nezachránili a dali ji opět do prodeje.
Až v lednu 1986 opět noví majitelé, Henry Juszkiewicz a David Berryman, začali opravdu konstruktivně celou záležitost řešit. Měli v rukou zruinovanou společnost s velkou historií a bylo zde nutno obnovit kvalitu a samozřejmě zisk. Po roce 1986 se vše povedlo a značka se rozrostla na masivní podnik. V roce 1989 přibývá nový závod v Bozemanu, nehledě na to, že v tomto období růstu společnost Gibson v následujících letech pod své jméno připojila i další menší společnosti, jako Steinberg, Slingerland, Kramer, OMI, Flatiron, Bozeman...
A nyní k nástrojům...
Začátkem éry, kdy společnost vlastní ještě Norlin, pokračujeme často opět ve velice zvláštních nástrojích (viz Challenger, Sonex...) a až v lednu 1986 s novým majitelem došlo k mnoha markantním změnám. Principy starých konstrukčních charakteristik a modelů byly ukončeny a začaly se vyrábět řady nové. Dále se objevuje divize Custom Shop, kde se začaly vyrábět četné modely dle historických specifikací. Zkrátka během osmdesátých let vzniklo mnoho modelů i modifikací kytary Les Paul...
Les Paul Challenger
Tato kytara byla v podstatě navržena, aby se využily zbytky z předchozích experimentů Gibsonu. Nástroj se vyráběl pouze jeden rok a mahagonové tělo obsahuje jednocívkové snímače.
Sonex
Jedná se o nástupce modelu Marauder. Obsahuje snímače navržené Billem Lawrencem, které jsou považovány za možná nejlepší snímače své doby. Zajímavostí je, že kytara je vyrobena z resonwoodu, což jsou v podstatě piliny a lepidlo.
Les Paul Studio
Kytara byla představena roku 1983 a je ve výrobě v podstatě dodnes. Filosofie nástroje je jednoduchá: slouží pro hudebníky v nahrávacím studiu. Kytara je zaměřena na optimální zvukové výstupy, a proto zde nejde primárně o vzhled či design.
Těla prvních modelů z osmdesátých let jsou vyrobena často z olše, na rozdíl od dnešních mahagonových. Historicky se jedná opravdu o skvělé kytary za dobré peníze.
Les Paul Studio Standard
V podstatě se zde jedná o propracovanější model Studio. Kytara má javorový krk, trojdílné tělo s javorovým topem a ebenový hmatník. Snímače jsou brilantní humbuckery Tim Shaw. Ty nabízejí bohatý zvuk a podobají se původním snímačům PAF z let padesátých.
Les Paul Studio Custom
Jeden z dalších běhů počátečních experimentů s modely Studio. Tělo nástroje vypadá jako u modelu Custom, nicméně zde máme jednodušší krk z modelu Studio...
Les Paul Standard
Naprosto ikonický model společnosti Gibson, který se vyrábí v podstatě doposud. Objevuje se v mnoha variacích. Některé modely v roce 1989 měly ebenový hmatník. Měnily se zde často také snímače. Krátkodobě zde lze nalézt snímače Tim Shaw nebo humbuckery R4/L8. Ty byly pak v roce 1990 změněny na humbuckery 490R/498T. Nástroj obsahuje masivní mahagonové tělo s javorovým topem a často skvěle hratelný tenký krk.
Les Paul Junior
Model byl poprvé představen v padesátých letech jako jednoduchý a cenově dostupný nástroj. V roce 1986 se opět vrací. Má charakteristický snímač P-90, deskové mahagonové tělo a dva ovládací knoflíky. Nástroj najdeme i v provedení double cutaway a v různých barvách. Kolem roku 1988 se objevil také model Junior Pro. Liší se sofistikovaněji vyřezaným tělem, jiným pickguardem, snímačem a také tremolem.
Les Paul Custom
Další ikonický a velice úspěšný model, který má tělo vyrobeno klasickou kombinací mahagonu a javorového topu. Dále zde máme ebenový hmatník a zlatý hardware, což si nástroj drží po celou svou existenci. Modely z roku 1986 mají snímače Tim Shaw. Ty jsou postupně nahrazovány snímači jinými. Zhruba v roce 1988 se objevuje i Les Paul Custom Lite. Ten oproti běžnému bratrovi nabízí menší váhu a konturu těla na zadní straně pro pohodlnější hraní. Příležitostně se objeví s tremolem Floyd Rose nebo Kahler.
Les Paul Custom Shop
Zde najdeme od roku 1986 nejlepší nástroje, co umí dílna Gibson vyrobit. Jedná se o opravdu výborné nástroje, jejichž kvalita s sebou nese i vysokou cenu.
Osmdesátá léta byla ve společnosti Gibson opravdu dynamické období a změnilo se opravdu vše, i když původní návaznost na léta padesátá zůstala zachována. Po celou tuto dekádu se naštěstí také našli oddaní hráči, kteří svůj Les Paul v podstatě po dobu této dekády nepustili z ruky. Najdeme zde Randyho Rhoadse, kultovního kytaristu kapely Quiet Riot, a hlavně dvorního kytaristu Ozzyho Osborna, dále Neila Schona z Journey a Santany, Micka Jonese z Foreigner, Steveho Clarka z Def Leppard, Johnyho Marra z The Smiths a například také Billyho Duffyho z The Cult. V poslední řadě nesmíme opomenout velikány Marka Knopflera a samozřejmě Slashe či Zakka Wylda.
Tímto končí éra let osmdesátých...
