Letem kytarovým světem - Jak šel dál vývoj... (Akustické kytary)

V rámci našeho seriálu jsme se často věnovali výrobcům kytar, a to jak elektrických všech typů (tedy i elektroakustických pololubů, nízkolubů apod.), tak i akustických a akusticko-elektrických. Jenže od doby uvedení článku uběhla nějaká doba a nabídka firem je již někde jinde. A protože i v rámci seriálu Kytaroví velikáni doplňujeme fakta u dříve uvedených osobností článkem Co je nového u kytarových velikánů, i v případě firem zabývajících se produkty světa rockového kytaristy jsme přistoupili k podobným doplnění.

Naše úvaha se pohybovala dvěma základními směry. O jakou část produktů se bude jednat (seriál vychází od roku 1996 a je po Kytarových velikánech, které vycházejí od dubna 1992, nejstarším nepřetržitým seriálem Muzikusu, takže jsme zmapovali už leccos) a na jaké firmy se soustředíme. Nakonec jsme s redakcí dospěli k tomu, že v první vlně zhodnotíme vývoj u výrobců akustických kytar, elektrických kytar a aparátů. A co se týče firem, tak tam jsme šli cestou nejširší všeobecné povědomosti a jednoznačné klasiky. Takže to znamená, že dnes se podíváme na to, jak šel dál vývoj u výrobců akustických kytar, a to u firem Martin a Ovation.

Jsem rád, že jubilejní dvoustý díl jednoho z mých seriálů bude věnován právě akustickým kytarám. Přes všechnu svou popularitu a fakt, že si na ně rockoví kytaristé rádi zahrají, nejsou obecně v tom nejostřejším hledáčku zájmu muzikantské populace, obecně řazené do ranku rock, prostě bigbeat. A když ano, tak celková povědomost o této straně kytarového světa rozhodně pokulhává za světem elektrických kytar. Je to samozřejmě logické, ale protože právě onen akustický rejstřík tvoří výraznou, mnohdy nedílnou součást fenoménu rocková hudba jako taková, je důležité si tuhle část spektra kytarového světa občas přiblížit. Což tímto činíme.

Martin

U této značky je dnes již hodně věcí zcela jinak. Martin jako stará, vážená, klasická a hlavně již dlouhá desetiletí, v podstatě již staletí, fungující firma (od 31. ledna 1796) má velmi rozsáhlý katalog. Jako taková se dá dělit dle řady hledisek, takže celkový obraz může být někdy až dost nepřehledný. Martinky totiž můžeme uvádět jak dle sérií, tak podle velikostí a tvarů korpusů či dle konstrukce (napojení krku a těla), nemluvě o obecně již léta platných označení základních sérií jako D (dreadnought), C (kytara s výřezem, cutaway), E (akusticko-elektrická kytara), G (Grand Auditorium, jako další písmeno - vyleštěný povrch), B (černá barva), T (vrchní víko), H (styl rybí kost ve vykládání), R (palisandr), K (koa), S (kytara nemá plnou hlavu, ale s dvěma podélnými otvory na navinování strun jako u klasických nylonových kytar), V (vintage) apod. Nelze nevzpomenout ani další základní označení, o kterých jsme se zmiňovali v uvedeném článku, totiž velikosti korpusů - 0 (řada Concert), 00 (Grand Concert), 000 (Auditorium), M (Grand Auditorium, někdy se používá označení 0000), OM (Orchestra Model), J (jumbo), S (signovaná řada) a další. To vše musíme mít na paměti (a nebudeme se k tomu již vracet) při pohledu na nejnovější nabídku firmy.

Limitovaná edice, která zahrnuje i nové modely, je jednou z nejvýraznějších sérií, která uvádí novinky. Nechybějí zde dreadnoughty (D-100 Deluxe), Grand Auditoria (OMCPA4 Rosewood), limitované edice s připojením krku ke korpusu na 12. pražci (CS-D18-12) ani „dvojnulky“, Grand Concert (00-DB Jeff Tweedy). Řada z nich je vyráběna z jiných než pro firmu tradičních materiálů. Je zde větší zastoupení dřev sapele, druh palisandru cocobolo či koa.

Sérii Special Edition vévodí nejen dreadnaughty v omezených edicích (D-35 Johnny Cash) a další typy, ale objevují se zde nástroje, pro jejichž výrobu jsou použity pro Martin méně obvyklé či zcela neobvyklé materiály. Jedná se o třeba o HPL, vysokotlakovou technologií vytvořené lamináty, použitelné zejména pro luby a dno. Ovšem zcela netradiční, a to nejen v duchu značky Martin ale i celkově, je pak například model Alternative X, který má víko z grafitových vláken vyztužených hliníkovými komponenty a k tomu jsou pak luby a dno z laminátu. Firma samozřejmě nepředpokládá, že by se právě takovýto způsob výroby hudebních nástrojů stal jejím převládajícím, ale na druhou stranu ukazuje, že se neuzavírá do ulity vlastní tradice a dokáže z ní občas zajímavě ukázat se s něčím novým. A nemůže se jednat o nějaký špatný nástroj, firma by takové znevážení svého jména nedopustila. Nechci zde předem zatracovat to, co jsem si nezkusil, ale i když je všeobecně uváděno, že nástroj má překvapivě vřelý a plný zvuk, tak pokud bych chtěl nějakou Martinku, zaměřil bych se opravdu na prověřenou tradici.

Martin se také u některých typů vzdal své unifikovanosti u konečných úprav a vytvořil k nim u sunburst verzi, jako kupříkladu u kytar 000-18 Golden Era, 000-28EC, D-18 Autenthic 1937, D-28 Marquis a dalších.

Velmi rozsáhlou se stala nově vytvořená série Marquis, která v sobě shrnuje modely co nejvíce se přibližující kytarám z tzv. zlaté éry Martinu.

To znamená z období 1930-1940. Najdeme zde tedy jak klasické modely dreadnoughtů, jako D-18, D-28 a D-45, tak i kytary řady 000 (28VS, 28 Eric Clapton, klasickou 18 atd.).

V sérii signature přibyla další jména, z nichž mne nejvíce zaujala kytara D-28M Mamas and Papas. Nástroj je vyráběn v úzce omezené sérii (pouze sto kusů), víko má ze smrku, dno a luby z palisandru, krk je mahagonový a hmatník je ebenový. Opravdu vybraný materiál, poskládaný k sobě mistrovsky. Není divu, že výrobce uvádí prodejní cenu 4999 dolarů...

I v sérii Standard přibyly novinky. Jsou to zejména kytary nově zdůrazněné řady HD, které vycházejí z nástrojů před rokem 1947, jejichž specificky tvarované žebrování umožňovaly produkovat vysoce vyvážený zvuk v celém rozsahu spektra.

Kytary, jejichž název končí písmenem A ještě před číslovkou, jsou nástroje řady Artist, určené primárně na pódia a svým výřezem předurčující sólovou hru (což neznamená, že to na ty ostatní nejde, pouze specifikace zvuku je zde jiná). Převládajícím materiálem je zde palisandr a koa.

Klasická série 16, vycházející z modelů roku 1961, kdy firma poprvé zavedla žebrování ve tvaru X, je stále hodně početná. Převládajícím materiálem je mahagon a palisandr, občas i ovangkol.

Celomahagonová série 15 moc modelů nemá, ovšem jde o velmi úspěšnou edici, která zahrnuje velikosti D, 000 a 00.

V nabídce firmy je stále 1/Road Serie, vycházející z myšlenky vytvořit nástroj, který lépe přečká všechny nástrahy cest (a někdy i chování muzikantů). Roku 2009 byla série pozastavena, v současné době je opět obnovena a sloučena s řadou 1, a to dreadnoughty (D-1GT a DRS1) a Orchestra Model (OM-1GT).

Série X je také novinkou (už trochu starší), kdy se k výrobě nástrojů používají několikavrstvé „sendviče“, lamináty, vzniklé vysokým tlakem k sobě přitlačených desek mahagonových, palisandrových či z koa..

Určitou zajímavostí je pak řada Little Martin, levnější nástroje, orientované spíše do řad žactva či studentstva. Opakem je pak řada Certified, která dokumentuje ověřené použití nejkvalitnějších materiálů na sériově vyráběné kytary.

Do určité míry překvapující je i použití třešně, kdy takto vzniklé nástroje vytvořily sérii Sustainable Woods. Nejdražším, a přiznám se, na první pohled pro mne i nesympatičtějším, nástrojem je pak model OMC Cherry, kde je třešeň vrstvená s javorem.

Celkově můžeme prohlásit, že Martin přes některé výstřelky směrem k neobvyklým materiálům a zařazením MIDI snímače je firma, která si i přes nástup mnoha dalších, velmi kvalitních a často zároveň i výrazně levnějších firem (bez ztráty kvality) uchovala zájem kytarového světa. Jí se totiž podařilo získat punc kvalitní klasiky. Takže i přes nejrůznější ataky jiných výrobců každý kytarista má někde vzadu v mozku zafixováno několik jmen, které ke světu kytary prostě neodmyslitelně patří. A jméno Martin je rozhodně jedno z nich.

Max Cavalera je jednou z nejvýraznějších osobností jihoamerické metalové scény. Proslul svým členstvím v kapelách Sepultura a Nailbomb a samozřejmě svými současnými skupinami Soulfly a Cavalera Conspiracy. Je znám i svým velmi častým hostováním s řadou umělců a na mnoha projektech.

„Chico Science, nebo lépe řečeno Nação Zumbi, byla brazilská kapela, která opravdu a do značné míry před takovými sedmi devíti lety inspirovala feeling Soulfly.

Bylo mi tak kolem třiceti pěti, když jsem poprvé tuhle kapelu slyšel. Byli jsme tehdy spolu s Ramones na turné po Brazílii a někdo, ani už nevím kdo, mi tuhle desku, Nação Zumbi (2002, Trama) donesl do zákulisí. Když jsem si to poslechl, tak mě to úplně dostalo. To totiž bylo něco tak úplně a diametrálně odlišnýho od všeho, co jsem dosud slyšel, že jsem úplně koukal.

Ovation

Od roku 1966, kdy pilot a letecký inženýr Charlie Kaman představil svůj převratný model Balladeer, uplynula už hezká řádka let. Nově tvarovaný korpus, instalace piezosnímačů a další vychytávky včetně uhnutí od klasického umístění ozvučnicového otvoru - to jsou jen některé záležitosti, které udělaly z této firmy světoznámý pojem.

Od dob posledního uvedení článku se hodně změnilo i v nabídce firmy. Některé série zmizely, jiné se nově utvořily, mnohé byly začleněny do jiných kategorií.

Tak například série Collector 2001 a 2002 zmizela, ale její modifikované modely se objevily v sérii Celebrity.

U série Viper firma opustila všechny předchozí modely a v rámci této edice nabízí signature model Yngwieho J. Malmsteena YM68 a YM63 s f otvory na víku. Jedná se opravdu o velmi hezkou kytaru s cedrovou deskou, ořechovou kobylkou a krkem z pěti kusů mahagonu a javoru. Typ 68 je určen pro kovové struny, typ 63 pro struny nylonové.

Výrazně posílila řada Celebrity, do níž spadly modely i některých zrušených či pozastavených sérií. Navíc se tak do jedné kategorie sloučily hned dvě edice, Celebrity s klasickým kulatým ozvučnicovým otvorem a Deluxe s ořechovou kobylkou a ozvučnicovými otvory na horním oblouku a užším profilem korpusu.

Pro milovníky zvuku nylonových strun sice zmizela řada Folklore / Country (i když model 6774 je stále v nabídce), ale zase se objevila série Classic, která je zastoupena kytarou 1773.

Další novinkou je pak zavedení zcela samostatné série, v podstatě signature série DJ Ashba. Kytary tohoto kytaristy a producenta, který působil v Bulletboys, Guns ‘n’ Roses či SixxA:M., jsou specificky graficky upraveny. Někomu se to líbit může, proč ne...

Obecně můžeme prohlásit, že firma se svými novinkami snaží na jednu stranu co nejvíce oslovit nové generace muzikantů, a na stranu druhou stále držet svůj standard, vyplývající z nastaveného tvaru zadní části nástrojů. Dlužno poznamenat, že se jim to daří. Boom těchto nástrojů již není takový vzhledem k nástupu dalších firem, ale jméno Ovation si již dávno vydobylo svou pozici. Seznam klasických kytaristů by byl opravdu hodně dlouhý (od Jimmyho Page po Eddieho Van Halena), ale seznam kytaristů mladší generace by také mohl zaujmout - patří k nim jistě Phil Anselmo (Pantera, Down), Charlie Benante (Anthrax), Buckcherry, Glen Drover (Megadeth), Gary Holt, kytaristé HawthorneHeights, LacunaCoil a další.

www:

www.martinguitar.com

www.ovationguitars.com