Film Jízda Okamžitě se vybaví i perfektní muzika. Tehdy jsem si po jeho zhlédnutí říkal: „Tak tohle si musím sehnat na albu. A udělal jsem dobře. Album Ppoommaalluu, které obsahovalo skladby ze jmenovaného filmu, mne nezklamalo a skladby měly neuvěřitelnou sílu i bez „hýbacích obrázků“. Jo, a pokud bych měl uvést své nejoblíbenější songy, tak sem patří třeba Mám jednu ruku dlouhou (navíc pocházím z jižních Čech, takže i to dodalo...), František s vynikajícím slide sólem v závěru a určitě Nad stádem koní.
Mimochodem, Pastrňák vystřídal snad přes šest set všemožných kytar a je jejich vášnivým sběratelem. Vlastní jich kolem padesáti kousků, vedle Fenderů mj. i Gibsony Les Pauly, PRS, esgéčko z roku 1968 s minibumbuckery a další, z akustik preferuje například Martinku MTV apod.
Na kytary natahuje struny Elixir, které: „... mají tu výhodu, že se nemusejí moc často měnit.“
Čeho si nejvíce na své sestavě ceníte?
Nástrojů. Pro muzikanta je vždycky nejnáročnější sehnat právě ten odpovídající nástroj, který prostě sedne. A to dá, jak víme všichni, hodně práce...
Nejhorší zážitek z koncertu?
Klasická noční můra muzikantů: Pocit, že už mám jít na plac a nemám nic nachystaného. A také když se zapomenu stavit před koncertem po cestě někde na pumpě a pak po příjezdu na místo zjistím, že pořadatel nemá chlazenou plzeň.
A nejlepší zážitek?
To je různé, ale obecně mám rád, když je pódium dřevěné, protože nesnáším tu reakci, tu zvukovou odpověď ze všech těch umělohmotných desek běžných pódií. Taky je fajn, když je zvukař s analogovým pultem, a pak samozřejmě, když má pořadatel chlazenou plzeň.
Čím čistíte své kytary?
Znáte to pořekadlo, že špína hraje. Takže když už se dostanu k čištění, tak hóóódně zřídka, tak jednou za uherák.
