Už je to dlouho, co jsme v tomto seriálu naposledy řešili nákup vybavení pro domácí či mobilní studio. Dnes mi dovolte trochu zabřednout do ekonomie, konkrétně do jednoho zákona, který tato věda popisuje. V angličtině nese název diminishing returns a česky se překládá jako zákon klesajících výnosů či zákon snižujícího se mezního produktu. Možná teď obracíte oči v sloup, protože vás ekonomie nebaví a nejste zrovna rádi, když ji někdo tahá do hudebního světa. Když ale budeme mít toto pravidlo na paměti při nákupu vybavení, může nám to ušetřit mnoho těžce vydělaných peněz. Všichni si uvědomujeme, že produkt za dvacet tisíc nám pravděpodobně nepřinese desetinásobný užitek ve srovnání s výrobkem za dva tisíce. A co víc, možná nám nepřinese ani dvojnásobný. Celou tu úvahu bohužel komplikuje to, že užitek se nedá nějak změřit či vyčíslit. Jsem si ale jist, že mnoho z nás má vůči dražším produktům jednoduše přehnaná očekávání. To jsem zažil, když jsem jako kytarista několikrát měnil snímače u kytary nebo reproduktor v aparátu. Při pročítání diskusních fór jsem nabyl pocitu, že při nákupu toho či onoho komponentu najednou získá moje hra zcela nový rozměr a můj život se tím od základu změní. Po instalaci však přišlo vystřízlivění. Zvuk se rozhodně zlepšil, ale pouze o trochu. Nebyl to rozdíl „nebe a dudy“. Já přitom za upgrade utratil mnoho tisíc! Při zpětném pohledu nemohu říct, že bych podobných nákupů vyloženě litoval. Možná jsem ale nedostatečně pamatoval na klesající výnosy. Dalším příkladem mohou být mikrofony. Velkomembránový kondenzátorový mikrofon seženeme za tisícovku, i za sto „táců“. Mám zkušenosti s obojím, a přestože jsou drahé Neumanny jednoznačně lepší než nějaké čínské kopie, u některých aplikací se ten rozdíl téměř stírá. Jde o to, že málokdy ve finálním mixu posloucháme jediný zdroj zvuku, a pokud je například jeden z nich pouze „v pozadí“, mnoho z nás by Neumann od „číny“ nemělo šanci poznat. Nákup jediného drahého komponentu má smysl málokdy. Pokud bychom opravdu toužili po rozdílu třídy, museli bychom si zároveň pořídit mnohonásobně dražší převodníky, předzesilovače apod. To se pak můžeme snadno dostat na stonásobek původního rozpočtu. V takové chvíli si musíme být opravdu jistí, že nám to za to stojí. Dům bych kvůli tomu neprodával. Samozřejmě ale netvrdím, že je dobré sahat po vybavení z té úplně nejlevnější kategorie. Ve spodní části cenového spektra může někdy několik stovek navíc přinést slyšitelný rozdíl. Buďme tedy při vybavování studia rozumní a stanovme si dobře cenovou hladinu, kde je pro nás poměr cena/výkon nejpříznivější.
