Další elektronkou, kterou často najdeme v kytarových aparaturách, je koncová pentoda EL 84 (USA 6BQ5). Původně byla určená pro přijímače FM a malé zesilovače...
Z elektronek pro ultra vysoké frekvence je třeba zmínit ještě klystron. Má nepřímo žhavenou katodu, jednu mřížku, sběrací elektrodu a střední kovové těleso se dvěma rezonátory (rhumbatron...
Těsně před druhou světovou válkou vysílalo již mnoho rozhlasových stanic na vysokých frekvencích krátkých a později i velmi krátkých vln. V pásmu vkv (v počátcích televize kolem 40 MHz, p...
Vysoce čerpané diody, používané k usměrňování, se nazývají obecně kenotrony. Stejnou funkci měly také výbojky, plněné argonem (Tungar a Rectigon), fanotrony (rtuťové usměrňovací lampy se ...
Typický vzhled a rozměry elektronek se v průběhu historie měnily, jak ukazuje obrázek z roku 1959. Je na něm vidět, jak obyčejná elektronka pro obecné využití v radiotechnice dospěla od v...
100 LET ELEKTRONKY (6)Elektronky řady K měly bakelitovou patici s osmi postranními kontakty, sloupkovou patku a přímo žhavenou katodu, určenou k napájení z 2V olověného akumulátoru....
...
Magické oko se vyrábělo také v kombinaci s pentodou. Měnící heptoda se nazývala pentagrid a sdružovala funkci triody a hexody. Enioda byla vyvinutá v 50. letech a používala se pro detekto...
Vícemřížkové elektronky, které přišly po tetrodě a pentodě, byly vyvinuty před druhou světovou válkou pro potřeby nových rozhlasových přijímačů na principu...
1913 A. Meissner podal patent na výrobu vf oscilací užitím zpětné vazby (v USA totéž připisují E. H. Armstrongovi a Lee de Forestovi, v Anglii C. S....
K největšímu zdokonalení elektronek došlo po první světové válce. Předcházely mu tyto historické události: 1873 Guthrie provedl první pokusy s elektroskopem a...
