Source Audio L.A. Lady Overdrive a Kingmaker Fuzz - digitální podlahové krabičky typu overdrive resp. Fuzz

Vypadají jako normální krabičky. Mají potenciometry jako normální krabičky. Zkreslují jako normální krabičky. Ale nejsou to normální krabičky (ani babičky). Jsou to totiž malinkaté multiefekty.

Testované kousky od amerického výrobce Source Audio totiž matou tělem. Zvenku vypadají jako klasická kreslítka, ale uvnitř mají digitální střívka. Toto digitálno zde není jen kvůli zvuku a detailnímu nastavení parametrů, ale také kvůli možnostem jejich dálkového ovládání. Efekty jsou si velmi podobné, takže pokud nebudeme v textu rozlišovat, vše řečené platí na oba současně.

Kolega Jezz. v dubnovém Muzikusu (ročník 2016) testoval modulační efekty stejné řady. Tam najdete velmi dobrý popis „appky“ na ovládání těchto efektů. Protože funguje úplně stejně i pro tyto kousky, nebudeme se jí v našem testu věnovat, ale podíváme se na jiné vychytávky.

Vzhled

Tělo krabiček je velmi elegantní, zaoblené, bez hran. L.A. Lady má tmavě medovou barvu, Kingmaker tmavě fialovou. Potenciometry mají příjemně tuhý chod. Efekty jsou precizně vyrobené, v ceně je navíc adaptér. Bohužel nejedou na baterky.

Nahoře je trojice samička USB (Mac OS nebo Windows), napájení 9 V a malý jack, který je určen na připojení externího pedálu, Neuro Hub a dalších zařízení. Na pravém boku jsou dva vstupy, vlevo dva výstupy. Vstup 2 slouží zároveň pro připojení k iPhonu či „Androidímu“ telefonu. Kromě klasické světelné signalizace zapnutí je nahoře mrňavá LED dioda, signalizující přítomnost řídicího signálu.

Ovládání obstarávají čtyři kroutítka Drive, Level, Bass a Treble. Jejich poslání je jasné, dělají přesně to, co od nich podle popisků očekáváme.

Nahoře je maličký třípolohový přepínač. Ten mění barvu zvuku mezi třemi typy zkreslení. Pro L.A. jsou to Classic, Crunch a Smooth, pro Kingmakera Heavy, Normal a Octave. Dále máme možnost si uložit tři vlastní zvuky (presety), pro každou jeho polohu jeden. Stačí pár sekund podržet nožní spínač, tím přejdeme do modu Preset, nakroutíme si zvuk a dalším dlouhým podržením spínače jej uložíme.

Manuál je napsaný dobře, jen by mu prospělo, kdyby obsahoval více obrázků. Textu je hodně a s ilustracemi by se jím dalo prokousat rychleji.

Hrajeme

Zvuk je živý, dá se nakroutit od lehkého nakopnutí až po pořádnou zkreslující hradbu. U overdrivu mě bavil potenciometr Bass, jehož přidáním se blížíme barvě plného aparátu hrajícího jakoby přes čtyřkovou bednu, což bylo fajn na kila. Jeho ubráním se zvuk ztenčil a mohli jsme vyrazit na sólovou jízdu. Tone umožnil klasické nabroušení zvuku. Při úplně staženém ovladači Bass byl zvuk pěkně drzý a průrazný. U fuzzu byla opět dobrá variabilita díky rozšířeným tónovým korekcím. Zněl moderně, novější nabušené zvuky zvládal dobře. Obtížněji se mi hledala barva připomínající staré Sabbaty. Umí plnotučný tón, kdy jedna struna zněla jako hutná stěna. Celkově je u obou kousků zvuk pevný, barevný, inspirativní. Některé zvuky byly chemičtější, ale nevadí, na výběr je toho spousta a každému sedí něco jiného.

Pokud bychom hledali nějaké mušky, pak vězte, že v reakci na dynamiku pravé ruky zde určité rezervy byly. I při slabém doteku pravačky zněl zvuk poměrně šťavnatě. To vyniklo spíše v přímém porovnání s analogovým kreslítkem, než že bych to primárně zaznamenal.

Naopak potěšila reakce L.A. Lady na potenciometr volume na kytaře. Bezva bylo vytavit gain na krabičce a stáhnout volume na kytaře někam na polovinu. Zkreslení povolilo, kytara zněla čistěji a při postupném otáčení volume jsme dostávali plnotučně zkreslenou kytaru.

Neuro všude, kam se podíváš...

Celou koncepci výrobce označuje slovem Neuro. Ovládací aplikace Neuro App umožní detailní nastavení zvuku. Může běžet buď na mobilu (iOS, Android; připojení přes Input 1) nebo na kompu (Windows, Mac OS; připojení přes USB). Nastavit lze velké množství věcí: Hlavně jde o různé filtry (například dva čtyřpásmové ekvalizéry), Voice Control, Noise Gate, dá se určit, zda budou ekvalizéry zařazeny před zkreslení anebo za něj... Efekty dokonce umí hrát současně jako dvě zkreslení (!) a lze si vybrat jejich vzájemné řazení (sériové, paralelní, kombinace obou). Až si říkám, zda takové množství parametrů vůbec někdo využije, speciálně u kreslítek. „Appka“ umožní přiřadit potenciometrům Bass a Treble řízení jiných parametrů než ovládání výšek a basů. Na výběr je z dvanácti možností, záleží na nás.

Jelikož jde o digitální mašinky, je jejich označení jako overdrive resp. fuzz trošku lišácké. Protože u obou si můžeme vybrat ze 44 typů zkreslení a obě umí to samé. Takže L.A. může klidně hrát jako Kingmaker a naopak. Koncepce svým způsobem připomíná Digitech iStomp, který také uměl hrát jako libovolný efekt.

Přepínání pomocí Neura

Neuro Hub je mašinka na dálkové přepínání efektů. Naprogramujeme si kompletní zvuky (programy) a zvolením libovolného programu se najednou některé krabičky vypnou, jiné zapnou. Odpadá tak tancování na krabičkách, jako kdyby uvnitř seděli malí trpajzlíci a na povel ovládali jejich zapnutí a vypnutí. Všichni známe nervózní přepínání krabiček podrážkou naší sandály (stihnu to napřepínat, než přijde refrén?), laborováním s různými přepínacími systémy, kde je značné množství potřebných kablíků, ovlivňuje se signál a každá nová krabička znamená hodiny práce. Nevím jak vám, ale mně to přijde svěže jednoduché a přitom ďábelsky geniální. Výrobce vlastně k problému ovládání efektů přistoupil úplně z opačného konce.

Ono to jde ale dál. Zároveň s přepnutím se nám mohou i změnit parametry efektu. Když se na celou koncepci Neura pořádně podíváme, ve výsledku máme klasický multiefekt, jehož jednotlivé efektové sekce (bloky) máme samostatně na zemi v podobě kytarových krabiček.

Každý krajíc je o dvou kůrkách. Abych mohl systém využívat, mohu mít jen efekty Source Audio. A to už je omezující. Řešením má být Neuro Loop Switch, což je malinkatá krabička se čtyřmi jackovými samicemi. Ta slouží pro zapojení externích efektů do řetězce Neura klasickou cestou, tedy stejně jako výše u zmíněných přepínacích systémů (nepůjde o nic jiného než o dálkově řízené relé). Když to shrneme, v našem řetězci tedy bude Neuro Hub, několik Neuro Loop Switchů a nějaké ty krabičky od Source Audia (jinak by to asi nemělo cenu, není-liž pravda?). A to celé řízené MIDI pedálem. To už nějaké to místo zabere a znamená to taky určitou investici. Zkrátka něco, do čeho má cenu jít v případě, pokud už nás nebaví neustálé tancování po efektech a rozhodli jsme se pro nějaký ten přepínací systém. Fajn je, že pokud přepínací systém nechceme, prostě zůstaneme u jednotlivých krabiček, tak jak jsou.

Závěr

Je potěšitelné, že i ve světě kytarových krabiček se stále dá vymyslet něco nového. Myšlenka Neura vypadá zajímavě, koncepce centrálního přepínání má smysl. Otázkou je, nakolik se ujme a rozšíří s ohledem na uzavřenost celého ekosystému na produkty jednoho výrobce. Efekty mají dobrý zvuk, velkou variabilitu, možnost ukládání vlastních zvuků je fajn.

TECHNICKÁ SPECIFIKACE:

www:

www.sourceaudio.net