Kytaroví velikáni - James Valentine

Kytaroví velikáni - James Valentine
Kytaroví velikáni - James Valentine

„Naučil jsem se hrát na kytaru, když jsem zkoušel hrát podle alba Ten od Pearl Jam.“

(Inquirer.net)

 

Neopomínejme rockovou písničku. Má svou nezastupitelnou roli v celém spektru rockové muziky. A když je hodně dobrá, tak ji bez většího uzardění poslouchají jak ortodoxní rockeři, tak i mainstream. A pokud je s těmito skladbami spojena preciznost, vlastní přístup a melodika s tahem na bránu, tak to je ještě přidaná hodnota navíc, která takového interpreta doslova katapultuje do mezihvězdných prostor první ligy soudobého hudebního světa. A to je právě příklad Maroon 5 a jejího kytaristy Jamese Valentina.

I když kapela uvádí takové hlavní hudební vlivy, jako Police, Bee Gees, Stevieho Wondera, Marvina Gaye, Prince a další, Valentine vyrostl spíše na Patu Methenym, Billu Friselovi a Johnu Scofieldovi. Po jeho nástupu do skupiny tedy došlo k hodně osobitému propojení těchto dvou komodit a výsledek se dostavil. Ale to až dále.

 

James Burgon Valentine se narodil 5. října 1978 v Lincolnu v Nebrasce. První krůčky na kytaru ušel s deskami Nirvany a Pearl Jam: „Ještě že to v té době vyšlo, jinak by mne to asi minulo. Ale tohle byla dobrá muzika a kytara mne přes ni oslovila.“ Velmi rychle se ale zaposlouchal i do hudby řady jazzových.

 

Samozřejmě přišly první kapely, jako Montag, Kid Quarkstar, Mondello a Happy Dog. Roku 2000 posledně jmenovaná kapela změnila svůj název na Square a ve triu Sean Beste (voc, key), Valentine a Ryland Steen (dr) produkovala skladby na pomezí rocku, popu a jazzu. A docela se jim dařilo, protože dokonce i vyhráli soutěž vypsanou firmou Ernie Ball, kde porazili přes šest set dalších kapel. Hlavní cenou byly nahrávací frekvence a vydání alba. Square tak vydali This Magnificent Nonsense na indie labelu Lucy Smith Music a začali hodně koncertovat. A to na mnoha místech i s další lokální kapelou, s Kara’s Flowers.

 

Kara’s Flower

Kara’s Flowers byli formace, kterou dali dohromady Adam Levine (bylo mu tehdy patnáct let) a Rÿan Dusick (šestnáct let). Brzy se k nim přidali další dva, Jesse Carmichael a Mickey Madden, a dali si název Kara’s Flowers podle jedné dívky, kterou milovali všichni. Skupina se snažila hrát, kde se dalo, a pomalu si získávala své příznivce. Roku 1997 jim dokonce byla nabídnuta smlouva s Reprise Records. Kapela tam natočila album The Fourth World, které se ale vůbec nechytlo. Prodalo se ho kolem pěti tisíc kusů a skupina se roku 1998 málem rozpadla. Dali se dohromady vlastně až roku 2000, kdy jim producent Tim Sommer vyjednal smlouvu u RCA Records na tři skladby. Přesto společnost na výsledek nereagovala, a tak se skupina obrátila na další společnost, kdy jednou z nich byl label Octone. Management firmy byl uchvácen demo snímky a po zhlédnutí jejich výkonu na jevišti doporučili kapele přibrat dalšího člena, a to kytaristu, který by tak uvolnil ruce Levinovi k vytvoření „toho pravého“ frontmana. A právě tehdy padla volba na Valentina, kterého už členové kapely znali ze společného hraní a z jeho dalších počinů, mezi něž patřilo i vystupování s Johnem Mayerem, budoucím multiplatinovým písničkářem. Valentine se tedy k nim připojil, kapela si změnila na doporučení vedení labelu jméno na Maroon 5 - a začala jízda.

 

Maroon 5 v čase:

 

voc g bg, voc dr key, g key
1994–2001(1) Adam Levine Jesse Carmichael Mickey Madden Ryan Dusick
2001–2006(2) Adam Levine James Valentine Mickey Madden Ryan Dusick Jesse Carmichael
2006–2012 Adam Levine James Valentine Mickey Madden Matt Flynn(3) Jesse Carmichael
2012–2014 Adam Levine James Valentine Mickey Madden Matt Flynn PJ Morton(4)
2014–dodnes Adam Levine James Valentine Mickey Madden Matt Flynn Jesse Carmichael PJ Morton

 

Maroon 5

Po vydání pilotních singlů kapela přikročila k debutovému albu, které jim po vydání splnilo i ta nejdivočejší očekávání. Songs about Jane sesbíralo zlato, platiny a multiplayi snad ve všech zemích, kde bylo vydáno. Autorem skladeb byli převážně Levine a Carmichael, a i když jde o debut, album zní vyzrále a usazeně v tom nejlepším slova smyslu. Je zde hodně znát, že nejde o soubor, který se dal dohromady v pondělí a v pátek už vydal desku. Roky a roky hraní se zde sečetly a výsledek hodně překvapil. V celosvětovém měřítku se alba prodalo přes deset miliónů kusů a v řadě zemí, včetně USA, album dosáhlo na pětinásobné platinové ocenění.

 

Kapela se s úspěchem rychle vyrovnala a využila ho k nesmírně náročným turné, která zaznamenala velké úspěchy. Během této hektické doby došlo k výměně na postu bubeníka, kdy za bicí usedl Matt Flynn (hrál třeba s Chicago či B-52’s). Dlouhá přestávka mezi prvním a druhým albem se opět vyplatila. It Won’t Be Soon before Long nastoupilo do Billboardu hned z prvního místa, kdy se jen za první víkend prodalo skoro půl miliónu kusů. Valentine je zde autorem či spoluautorem již u tří skladeb. I když záplava platin byla menší, pořád šlo o jednoznačný úspěch.

Kytaroví velikáni - James Valentine
Kytaroví velikáni - James Valentine

Album opět přineslo vyrovnaný výkon, podílela se na něm řada osobností, našli bychom zde třeba i Rihannu či Mary J. Blige. V této sestavě kapela stihla i další desku, Hands All Over, jejímž producentem byl veterán Robert Lange, známý ze své spolupráce s kapelami AC/DC, Def Leppard, Nickelback, Foreigner, zpěvačkou Shaniou Twain a dlouhou řadou dalších. Recenze zde nebyly už jednoznačné, ale zde byla na vině spíše ta skutečnost, že se předpokládal stejný přístup kapely jako na předchozích deskách. Maroon 5 zde trochu zvážněli a jejich autorský přístup byl tentokrát více „celokapelový“. Větší prostor zde vedle Valentina dostali i další členové. Následné album Overexposed už vzniklo v nové sestavě s klávesákem PJ Mortonem. Album přineslo nejen o chlup lepší výsledky než předchozí „trojka“, ale ukázalo kapelu v jejich vyrovnané poloze. Opět se jedná o kolektivní dílo s velkým počtem hostů. A jak to tak vypadá, kapela opět zrychluje své tempo, protože prozatím poslední deska, V, za relativně krátkou dobu získala v podstatě stejné postavení a jednoznačně potvrzuje kvalitu kapely. Jinými slovy - mít od první desky všechna alba platinová...

 

Kytary

Valentine hrál z počátku existence souboru na Gibsona ES346, poté do svého výrazu přidal i další značky a modely, zejména pak Fendery Telecastery. Klasikou v tomto případě je pak jeho v podstatě hlavní kytara, která je seskládaná z několika dalších, většinou pocházejících ze sedmdesátých let. Na pódiu hraje často mj. i na Telecastery American Deluxe s bezšumovými singly, nevyhýbá se ani Gibsonům Les Paul Customům. Mezi další nástroje patří i Fano Alt De Facto JM6 se snímači P90 a samozřejmě i na zakázku vyráběné nástroje z dílny švédského kytaráře Johana Gustavssona - jedná se o model Bluesmaster Custom ’59. Jde o velice pěkný kousek. Kytara má lepený krk, tělo je z mahagonu a javoru (ve stylu Les Paulů), mahagonový krk z jednoho kusu je firmou dodáván ve čtyřech průměrech a tvarech.

 

Zajímavostí pak jistě je, že firma Ernie Ball / Music Man vyprodukovala Valentinovi jeho signature model. Tělo je z jasanu, krk a hmatník jsou javorové, kytara je osazena singlem (v boxu humbuckingu) a HB: „Vždycky se mi jako teenagerovi líbila Gibson ES335. Původně jsem chtěl hrát hrozně fusion a jazzově a tak. Pak jsem si koupil ES346, jenže její zvuk se do Maroon 5 tak úplně nehodil, takže když jsme ve firmě Ernie Ball mluvili o signature modelu, napadlo mě, proč nezkombinovat dohromady Telecastera s ES335? Začali jsme si s touto myšlenkou hrát a ejhle, ono to vyšlo. Kytara vypadá moc hezky, vůbec bych se nedivil, kdyby ji někdo zařadil mezi nějaké vintage modely ze sedmdesátých let.“

Z akustických kytar preferuje Martinku GPCPA1 s elektronikou Fishman F1 Aura.

 

Aparáty

Vedle značky Divided By 13 se Valentine začal přiklánět i k dalším aparátům. Můžeme zde jmenovat tříkanál Suhr PT-100 Pete Thorn Signature 2x 12” se Celectiony G12M Greenbacky. Musíme také ale zmínit dvě komba Matchless Indenpendence v kombinaci s rackovým power-ampem Mesa/Boogie Stereo Simul-Class 2: Ninety. Používá i Fender Dual Professional

 

Efekty

Jeho pedalboard tedy rozhodně není chudý. Najdeme zde Line6 DL4 Delay, MXR Phase 90 a Slash Octave Fuzz, Dunlop Rotovibe, Fulltone Full Drive 2, OCD Pedal a OctaFuzz Lovepedal Eternity Overdrive, ladičku Boss TU-2, noise gate Boss NS-2, kompresor Keeley, volume pedál Boss FV500L, Electro-Harmonix Micro POG, Keeley Katana, ZVex Octane, Dunlop Zakk Wylde wah pedál a další.

 

Diskografie:

1. James Valentine + Maroon 5

1.1 Základní, řadová alba

Pozn.: Za rokem vydání uvádíme ocenění drahými kovy v USA, Kanadě a v Anglii včetně umístění v anketách téchto zemí maximálně do 5. místa.

 

Songs About Jane (2002, 5x platina a 6. místo v USA, 3x platina a 3. místo v Kanadě, 6x platina a 1. místo v Anglii, Octone Records),

It Won’t Be Soon before Long (2007, USA: 2x platina a 1. místo, CAN: platina a 2. místo, UK: platina a 1. místo, Octone, A&M),

Hands All Over (2011, platina + 2. pozice, platina + 5. místo, platina + 6. místo, Octone, A&M),

Overexposed (2012, platina + 2. místo, platina + 3. místo, platina + 2. místo, Octone, A&M),

V (2014, USA: platina + 1. místo, CAN: platina + 1. místo, zlato + 4. místo, Interscope).

 

1.2 Koncertní alba

Pozn.: Jak bývá obvyklé u těchto interpretů tohoto stylového rozhraní, live alba nemají takový záběr jako u ostatních kapel.

 

1.22.03. Acoustic (2004, USA zlato, Anglie stříbro, Octone),

Live - Friday the 13th (2005, Octone),

Live from Le Cabaret (20008, OctoScope).

 

1.3 Kompilace, rarity

 

The B-Side Collestion (2007, kompilace, Octone, A&M),

Call and Response: The Remix Album (2008, remix, OctoScope),

Live from SoHo (2008, EP, Octone, A&M),

iTunes Session (2011, EP, Octone, A&M),

Holiday Gift (2012, EP, Octone, A&M),

Singles (2015, kompilace, Interscope).

 

2. Spolupráce, hostování, účast na projektech

Kupříkladu s Jenny Lewis (Rabbit Fur Coat), Johnem Mayerem (Continuum), PJ Mortonem (New Orleans), kapelou JJAMZ (Suicide Part) a dalšími.

Kytaroví velikáni - James Valentine
Kytaroví velikáni - James Valentine

Skladba: She Will Be Loved

Autor, autoři: Adam Levine, James Valentine

Interpret: James Valentine

Skupina, soubor: Maroon 5

Album, zdroj: Songs About Jane (2002, Octone)

 

www:

www.maroon5.com

 

Brad Gillis
Brad Gillis

Co nového u kytarových velikánů

Brad Gillis

Gillis pokračoval v činnosti u Night Ranger, své původní kapely. Ta spolu s Foreigner a Journey jela celosvětové úspěšné turné, které propagovalo nově vydané album Somewhere in California. V sestavě tehdy došlo ke změně, kdy klávesáka Christiana Matthewa Cullena vystřídal Eric Levy. Album i koncerty se setkaly s odpovídajícím zájmem, deska se dokonce po dlouhé řadě let opět dostala do Billboardu (i když jen do top 200). Kapela neustala ve své činnosti, i když za kytaristu Joela Hoekstru, který jezdil i s Trans Siberian Orchestra, musel občas zaskočit Keri Kelli. Záskoky se ale nakonec staly tak časté, že roku 2014 došlo k opětné změně v sestavě (Hoekstra nastoupil k Whitesnake), a kapelu dodnes tedy tvoří trio zakladatelů Jack Blades (bg, voc), Brad Gills (g) a Kelly Keagy (dr) doplněné Ericem Levym (key) a kytaristou Kerim Kellim. Ten ke kapele přišel z řad Alice Coopera, kapel Slashe, Warrant a dalších.

 

Nejnovější studiovka, High Road, byla tedy natočena už v tomto složení a dlužno uznat, že je o level výš než její předchůdce. V Billboardu si tak kapela výrazně polepšila (jen kousek albu scházelo, aby se dostalo do top 100). Uvidíme, kam se dokážou posunout, a jestli se jim podaří zachovat opět nalezené tempo.

 

1. Brad Gillis + Night Ranger

Somewhere in California (2011, Frontiers), 24 String a Drummer (2012, koncertní album, unplugged, Frontiers), High Road (2014, Frontiers),

ICON (2015, kompilace, Frontiers), 34 Years And A Night In Chicago (2016, koncertní album, Frontiers).

 

2. Spolupráce, hostování

Patří sem kupříkladu: Vicious Rumors (Razorback Killers), Queensrÿche (Frequency Unknown) atd.

 

Muzikus 3/2002 - Letem kytarovým světem: Kytaristé Ozzyho Osbournea (miniprofil) (str. 31)

Muzikus 5/2010 - Kytaroví velikáni (str. 52, noty, diskografie)

Psáno pro časopis Muzikus