Jakožto další z žen, narozených ve znamení basového klíče, musím uvést v poslední době tu nejviditelnější - Meshell Ndegeocello. Je možné, že se zapamatováním jejího jména budete mít docela problém, ale co se týče jejího způsobu hry, respektive její hudby vůbec, nic takového nehrozí. Tato šestatřicetiletá nonkonformní umělkyně stihla již spolupracovat například s Erykah Badu, Josuou Redmenem, Alanis Morissette, Basement Jazz, Madonnou, Lennym Krawitzem, Rolling Stones, Herbiem Hancockem, Stevem Colemanem (všimněte si toho žánrového rozstřelu). Dále vydala pět vlastních sólových alb, posbírala nějakou tu nominaci na Grammy a vysloužila si přízvisko "matka neo-soulu". Během nedávné spolupráce s basistou Mattem Garrisonem byla k zastižení zejména ve společnosti svého Fender Jazz Basse 1964 s vyměněným krkem za ročník 1965 a nataženými La Bella medium flatwounds strunami. Jako jediný prostředek k úpravě zvuku svého nástroje uvádí předzesilovač Aguilar DB 680 Preamp.
