Základy z hudební nauky v otázkách a odpovědích - Téma č. 10: HARMONIE (1. část)

Dnes se dotkneme tématu harmonie.

Sem patří pojmy jako tónika, dominanta a subdominanta?

Ano, můžeme se opřít o naše pojednání v Muzikusu 3/2006 včetně příloh, kde jsme si vysvětlili základní a rozšířenou kadenci.

Takže harmonie je vlastně nauka o akordech.

A nejen o nich, ale i o jejich spojování a uspořádání ve skladbě vzhledem k doprovázené melodické lince. Pokud se budeme zabývat "pouze" diatonikou, postačí nám základní durové a mollové akordy.

A pokud si akordy upravuji, třeba i netypicky?

Tak to se ocitáme v chromatice, kde je v podstatě dovoleno vše, zvláště z hlediska současného harmonicko-melodického stylu.

Sem tedy patří všechny ty alterované akordy, zvětšené tercie, zvětšené a zmenšené kvinty...

... souzvuky obsahující sekundy, akordy s přidanými dalšími tóny z jiného tónorodu...

... neboli značky akordů s příponou add...

... lomené akordy atd. Pojednání o značkách nás ale teprve čeká. Podívejme se nyní na základní druhy harmonie. Rozlišujeme harmonii těsnou, širokou a smíšenou. Tady ovšem upozorňuji na jednu věc. I když se ti možná zdá, že jde o archaické záležitosti, není tomu tak. Něco jiného je ovšem nauka o spojování akordů. Zde se opravdu nebudeme zabývat přísnou a jinou harmonií, protože zcela volné postupy doprovodu včetně někdy disonantních prvků jsou pro nezanedbatelnou část současné hudby (a to i klasické) vysoce osobité a charakteristické.

Takže ty druhy.

V těsné harmonii jsou vrchní tři tóny akordu tak těsně u sebe, že mezi ně nelze vložit další akordický tón, vytvářející souzvuk. U široké harmonie můžeme vložit do akordu další tón, smíšená má dvojici dvojtónů (většinou) postavených dále od sebe. Nejlépe to poznáš

z přílohy.