8/2011

Editorial

  • Návštěva továrny Jima Marshalla v Anglii na předměstí Londýna ve městě Milton Keynes ve mně opravdu zanechala hluboký dojem. Více podrobností a informací naleznete na straně padesát osm, kde jsem pro vás připravil reportáž a kde zbylo místo i na jednu hádanku. Její rozluštění či rozuzlení, které aktivnější z vás už budou vědět na začátku srpna a ostatní si počkají na příští číslo, vyvolá představy, jak se to asi mohlo celé seběhnout. Jak je vůbec možné, že v „kolébce hard rocku a elektrického blues“ začínající muzikant nemá na splátky na aparát, a přitom dnes by si jich mohl koupit nepřeberně. Víte, někdy jsem míval pocit, že to v té Anglii či Americe měli lehčí než tady u nás. Byli blíže dění a kytary a zesilovače byly opravdu ty pravé... Ale jak je vidět zdaleka ne tak dostupné, jak si člověk myslel. Asi taky byla větší konkurence a prosadit se vyžadovalo velké nasazení a víru ve svoji věc. Ale čím více se potkávám s historií, tak si to přestávám myslet. Nebylo to stejné, ale lehčí určitě ne. Určitě doba, kdy Jim Marshall sestavoval první prototyp zesilovače, musela být inspirující a nabitá děním. Nebo to bylo jen zdání a i dnes se dějí převratné věci, ale odehrává se to někde pod povrchem. Třeba se tenkrát nikomu nezdálo, že se rodí legenda, která tu bude ještě v dalším tisíciletí, a jak se zdá, tato cesta, po které se kdysi vydal Jim Marshall, zdaleka nekončí. Tenkrát připravil pět prototypů zesilovačů pro Peta Townsenda, Richieho Blackmora a Jima Sullivana a až šestý byl dobře udělaný. A jak se pak stane, že zesilovač zkonstruovaný v podobě typické „hlavy“ se udržel tak dlouho? Určitě by se dalo velmi dlouho diskutovat a najít na tyto otázky odpovědi. Nejde mi ale ani tak o to pátrat v historii. Jde mi o inspiraci pro tady a teď. Věřím, že velké věci nepotřebuji mít zákonitě nejlepší techniku, vybavení, nejlepší podporu a spoustu peněz... i když pak peníze mohou přinést. Jestli vás inspirovaly tyto řádky k tomu, abyste se zamysleli se nad tím, co právě teď děláte, a zdá se vám, že to nejde, jak by mělo, tak vám přeji, abyste zase přišli na to, jakou cestou se vydat dál...

    Elektronické vydání
Vladimír Švanda
Vladimír Švanda, 26. 7. 2011

Články v tomto čísle