Zařízení, které se nám dostalo do rukou, zaujalo okamžitě. "PAčko" bez těžkých beden, bez odposlechů či velkého mixpultu, to snad v ruce ani v uchu žádný z nás neměl.
Vsedě na svých chlupatých pozadích můžete namítnout, že je sice hezké, že dělali pro NASA ozvučování jejich hvězdoletů Apollo, ale co můžou udělat pro nás se všemi čtyřmi na zemi? Čtěte a vězte. Jak netradiční řešení funguje a čím byly jeho výhody zaplaceny, se pokusíme odkrýt v následujícím.
Teorie úvodem
Jako předkrm snad neurazí troška fyziky. Jednoduchá, osaměle hlučící bedna představuje pro posluchače vzdáleného několik násobků rozměru reproduktoru bodový zdroj zvuku. Ten se, poslušen Huygensovu principu, šíří po kulových vlnoplochách a také úměrně nárůstu plochy klesá energie rozptylujícího se zvuku. Klidně si tady dejte repetici a přečtěte to ještě jednou. A nahlas. Už někdy v 50. letech minulého věku přišli akustici na to, že pokud takových repráků umístíme nad sebe několik, shodných a shodně buzených, bude ze zdroje bodového zdroj úsečkový a jakousi vzdálenost od takového zdroje budou jeho vlnoplochy válcové, i když se v hodně větší dáli opět překoulí v kulový. U válce jeho rozvíjením, když ponecháte výšku, narůstá plocha méně než u koule a o to méně také klesá intenzita takového vlnění. Praktický výsledek je dvojí - jednak takové bedny dohrají dál než bedny s jedním či dvěma repráky, jednak akustický tlak v prostoru je méně rozdílný, jste-li blíž nebo dál od takové bednice. Bedny využívající tento princip se používají už asi od toho zmíněného půl století, ale dřív to byla tak trochu jen hra na vojáky, protože aby to celé fungovalo, musí být milé reproduktory blízko sebe - asi do 1 vlnové délky toho, co září. Pak už se idylka kazí. Dřívější technologie neumožňovaly vyrobit dost výkonných reproduktorů dostatečně malých na to, aby mohly sloužit jako PA. U velkých sálových ozvučení se podobného používá čím dál častěji a říká se mu vzletně Line Array. Jsou to ty na řetězech odshora visící buřty stejných, trochu placatých beden ve velkých halách či na koncertech venku. Všimněte si, že výškáče jednotlivých beden z takových buřtů bývají také několikrát pod sebou nebo jsou do úsečky vysoké vlnky srovnány kónickým zvukovodem před nimi, aby dohnaly potřebnou semknutost soustavy ve výškách, kde už hodně kolidují rozměry bedny s vlnovou délkou. Ošizené a kulhající historické pravariantě z 60. a 70. let z produkce Tesla Valmez se říkalo reprosloupy a trošičku to fungovalo i tehdy.
Popis
Sestava firmy Bose, nesoucí souhrnný název P. A. S. čili Personalized Amplification Systém, také využívá shora popsaného principu, ale mnohem precizněji a dokonaleji. Vyniká svými velice malými rozměry v poměru k tomu, co umí. Skládá se ze subwooferu pojmenovaného B1, který si, jak známo, můžete strčit, kam chcete, protože pod nějakých sto hertzů člověk neumí určit, odkud to duní, pokud je signál do subwooferu filtrován dostatečně. Jádrem důmyslu jsou pak dvě štíhlé, z kovového profilu ukuté, sloupcové bedýnky osazené po dvanácti reproduktorech, nazvané dohromady L1, které se skládají na sebe a tvoří cylindrický (válcový) zářič vysoký přes dva metry (2184 mm). Tento zářič se shora zasune do určeného stojanu PS1, ve kterém jsou i tři zesilovače, DSP a ostatní potřebná elektronika. Skládáním se rozumí zacvaknouti moduly po kolejničkách do sebe pomocí bajonetových zámků a při tom přes pevně zamontované konektory tak nezáměně propojit i potřebnou kabeláž.
Firma tímto systémem bourá tradici dvou velkých beden či jejich shluků na krajích pódia a dalšího, vlastně izolovaného ozvučení rozestaveného na jevišti, zvaného odposlechy. Doporučeno jest postavit jednu takovou sestavu Bose za každého hudce či pěvce, kterému by tak sloužila současně jako odposlech. Dá se tím i ušetřit za zvukaře, protože pokud by někdo příliš sóloval, neuslyší ostatní. Že se na pódiu z bedny určené pro celý sál neohluchne, jsme si sami vyzkoušeli. Kromě široce vysvětlených válcových vlnoploch šetří muzikanta fakt, že jeden až dva metry od reprobedno-hromosvodu prakticky slyší tak tři až čtyři repráky z osazených dvaceti čtyř pod sebou. Ostatní mu hrají okolo nohavic ven. Kromě toho posluchač v auditoriu není odkázán na to, kam mu nástroj pomocí potenciometru Panorama umístí pan zvukař. Nehledě na to, jak takováhle stereofonie funguje u šířky báze pět až deset metrů a jak ji vnímají posluchači na jejích okrajích. Každý posluchač si ale lokalizuje každý nástroj na jevišti stereofonním aparátem, který si nosí od narození ve vlastní palici, ať stojí, kde stojí.
S tímhle vybavením pochopitelně těžko můžete na stadion, ale menší a střední sál utáhne. Výrobce udává sál pro čtyři sta lidí. Celý systém je prezentován jako modulární skládačka. Základní verzi tvoří reproduktor L1 a stojan PS1. K tomu lze podle požadovaného výkonu v basech přidat jeden až dva subwoofery B1. Jádrem systému je tedy stojan PS1. Má celkem čtyři vstupní audio kanály. První dva se dají použít jako mikrofonní (konektory XLR) nebo jako linkové (jack), zbylé dva jenom jako linkové (jack). U těchto dvou linkových vstupů lze ovládat pouze hlasitost, zato se dvěma prvními je to složitější. Na stojanu je možné nastavit jejich vstupní citlivost ovladačem Trim. Jejich hlasitost i celková hlasitost celého systému (Master) je řízena z dálkového ovladače, který se ke stojanu připojí pomocí přibaleného asi pětimetrového kabelu se sedmipinovými konektory DIN. Kromě toho je pro oba tyto kanály k dispozici klasický třípásmový ekvalizér (-12/+12 dB) dostupný rovněž pouze z dálkového ovladače. U mikrofonních vstupů je možné pro každý zvlášť zapnout phantomové napájení +48 V a mají inserty pro připojení externích procesorů. Slouží na to stereo jack zapojený jako send/return. Nabízí i symetrické výstupy (XLR), kterými je možné signál z prvních dvou vstupů ještě před ovladačem hlasitosti a ekvalizací poslat například do připojeného záznamového zařízení nebo jinam.
Navíc pro tyto dva kanály je možné ještě použít vestavěný signálový procesor s pevně nastavenými továrními presety s teoretickým počtem až sto efektů. V současné době ještě nejsou všechny využity, leč výrobce do budoucna plánuje přidat další. Jejich volba se provádí na panelu PS1 pomocí nastavení dvou číslic. Podle doporučení výrobce jsou určené pro použití s konkrétními typy mikrofonů nebo pro přímé připojení elektrické kytary, tomu také odpovídají jejich názvy jako například Shure SM57, Miked Guitar Cabinet... Výrobce jako obvykle nepopisuje programy tohoto DSP. Podle zvukového výsledku to vypadá na různé ekvalizační křivky upravující původní signál nebo kompenzující charakteristiky mikrofonů. Je na názoru každého, jestli takovou kompenzaci považuje za smysluplnou, nebo naopak. V tom druhém případě lze pozicí 00 milý DSP ze hry vykázat, neboť procesor je v této pozici zcela vyřazen. Pokud se bude vývoj tohoto systému někam ubírat, bude to asi rozšiřováním programů pro tento DSP.
Jak vidíte, k jednomu systému je možné připojit až čtyři zdroje zvuku a potenciometry hlasitosti těchto kanálů použít jako jednoduchý mixpult. Všechny čtyři audio vstupy a inserty jsou kromě mikrofonních pouze nesymetrické, což se zdá u přístroje této třídy poněkud nezvyklé. U propojování více zařízení to může činit problémy s brumem a lze to tedy považovat za určité mínus. Kromě analogových vstupů a výstupů na stojanu najdeme též jeden výstup digitální (S/PDIF na 48 kHz), který je totožný s linkovými výstupy pro kanály 1 a 2 a vstup sloužící pro upgrade firmware. Systém má tři nezávislé zesilovače s výkonem po 250 W do 4 ? a každý z nich disponuje výstupem pro reproduktor (speakon). Pokud se vše používá standardním způsobem s připojením reproduktoru L1, jsou první dva zesilovače interně připojené k němu a třetí se použije pro subwoofer, přičemž ty lze připojit až dva - subwoofer B1 má příkon 125 W a impedanci 8 ?. Pokud se nepoužije reproduktor L1, lze první dva zesilovače využít jiným způsobem, třeba pro připojení další subwooferů. Pro každý zesilovač existuje samostatný vstup (Amp In), stejně tak je možno použít jeden kombinovaný vstup pro všechny tři současně (All Amps In). Navíc je k dispozici linkový symetrický výstup signálu pro subwoofer (jack), který lze využít právě pro připojení dalšího systému, jenž pak napájí pouze subwoofery. Popis panelu končíme konektorem síťového napájení, síťovým vypínačem a pojistkou. Celý systém funguje a je ovládán digitálně, což zachovává i možnost pro další upgrade instalací novější verze firmware.
Dojem z reprodukce
A teď snad to nejdůležitější - jak to všechno hraje? Velmi dobře, rozhodně ne špatně, i když s těmi nejlepšími klasickými PA systémy současnosti se přece jenom zatím měřit nemůže. Pokud tedy čekáte absolutní špičku ze zvukového hlediska, tenhle systém vaše očekávání pravděpodobně nesplní. Malé rozměry a vynikající směrovost systému byla patrně zaplacena kompromisem v reprodukci středů. Pokud ovšem hledáte systém, jenž hraje velmi slušně a který navíc nabízí všechny další výhody, o nichž se vám při použití jiných systémů může jenom zdát (malé rozměry, přenositelnost, lehká váha, kompaktnost, modularita), jste u cíle.
Pokles zvukové energie s rostoucí vzdáleností je opravdu nízký, vyzařování systému do stran je poměrně široké, naopak vyzařování směrem dolů, nahoru a dozadu je značné redukováno. Celý systém je navržen pro použití na nízkých pódiích. Pokud jej zvednete do výšky, je potřeba počítat s tím, že pod kolmou rovinou vůči spodku zářiče toho uslyšíte podstatně méně. Při vyšších hlasitostech již jeden subwoofer nestačí a budete muset začít přidávat. Pro testování jsme měli pouze jeden a s reproboxem L1 držel krok asi tak po úroveň hlasitosti číslo 2 (z 10). Ačkoli to může znít neuvěřitelně, výkon L1 je obrovský a dokáže bez problému hrát v sálu pro několik set lidí. A když si každý muzikant přiveze svůj vlastní...
Závěr
Revoluční koncepce nese jako každá průkopnická věc některé technicky otevřené věci. Je to velice zajímavý a praktický systém, přestože úplně všechny hvězdičky v našich očích nepobral, tak ale probíhá vývoj všeho na světě.
Info:
Modulární ozvučovací systém revoluční koncepce. Stránky výrobce: www.bose.com. Zákaznické ceny s DPH - B1: 7900 Kč, LS1: 18 000 Kč, PS1: 36 000 Kč, sestava s jedním B1: 61 000 Kč.
Plus:
revoluční koncepce
kompaktnost
přenositelnost
modularita
nízký úbytek akustického tlaku se vzdáleností
Mínus:
pouze nesymetrické vstupy
kvalita mechanického provedení ovládacích prvků na dálkovém ovladači
