Pro headline k tomuto testu jsem si vypůjčil stylizovanou trojjazyčnou složeninu: Ze staroslověnštiny Dowina - dívka (tedy přeneseně Děvín - Dívčí hrad), z latinského puella - dívka a řeckého kosmos - svět, vesmír. Takže něco jako Dowina - kosmopolitní dívka.
Tak trochu odevšad. A všude doma. Důvod je nasnadě. Stanislav Petko Marinov, coby duchovní otec akustických kytar Dowina, totiž toto obchodní jméno pro své nástroje nevybral náhodou. Je to skoro příběh a má svou logiku i genezi. Prostě a jednoduše - je to "o něčem".
Bylo nebylo...
Fredegarova kronika praví, kterak Léta Páně 864 odrazil hrdinný král Rastislav vojska franckých nájezdníků u hradu Dowina neboli Děvín, což ve staroslověnštině znamená dívka. Zbytky hradeb Děvína připomínají tyto dávné doby dodnes, u soutoku Dunaje a Moravy na dnešní Slovensko-Rakouské hranici nedaleko Děvínské Nové Vsi. Je to nádherná, Bohem políbená vinařská oblast Malých Karpat a Marchfeldu. Něco jako slovenská Provence, kterou mi tahle oblast asi nejvíc připomínala, když jsem tam předloni s Foltánbandem točil klip. A právě ve vinici mezi Děvínem a Novou Vsí je houslařská dílna, kde se koncept kytar Dowina zrodil.
Kytarová obchodní značka Dowina spatřila světlo světa před třemi lety ve formě modelové řady Woody. Nyní se dokončuje vývoj vyšší série Vintage, jejíž nabídka má čtyři modely: 1. Chardonay - lehké a svěží nástroje jako víno stejnojmenného druhu. 2. Cabernet - tvrdší a radikálně (radix = kořen) robustní kytary, hodné jména rudého vína, hutného a životadárného jako krev. 3. Rioja - temperamentní španělská kráska ze stejnojmenné oblasti, rodící nejlepší tamní červené. 4. Perla di Carpathia - bonbónek mezi domácími víny z Malých Karpat. No vymyslíte pro značku modelové řady výběrových kytar lepší kontinuitu než s vínem a nota bene v houslařské dílně uprostřed karpatské vinice?
Marinovova houslařská dílna se zabývá stavbou houslí už od roku 1981. A řada zkušeností z houslařiny se promítla i do příprav konceptu kytar Dowina. Ostatně zakladatel slavného českého kytarářského rodu Schneiderů - Hugo - byl také původně houslař a kytary začal stavět až v 70. letech minulého století. Jeho syn Jan Schneider je v kytarách pojmem evropského formátu, a to nejen těch klasických. Mimochodem - mám od něj mistrovský speciál dreadnaught z roku 1990 unikátní konstrukce přímo do ruky a zatím asi nejlepší kus toho druhu, co jsem vůbec kdy měl v ruce (asi něco jako Bugatti EB 16.4 Veyron - pro ty, co se fakt vyznají v autech), což není jen můj názor. No a jeho syn Robert (bohužel před několika lety tragicky zesnulý) zase postavil jednu super jazzovku pro leadera z kapely -123 minut, Zdeňka Bínu.
In vino veritas
Z karpatských vinorodých strání jsem dostal k testu dva modely z řady Chardonay, a to JC (jumbo cutaway) a DCE (dreadnought cutaway electric). Nejprve co mají oba modely společné. Právě tu kosmopolitnost (podobně jako ostatní modely značky Dowina). Vezměte jen použité materiály. Horní deska je masivní kanadský pacifický cedr, její žebrování je z alpského smrku, spodní deska je masivní peruánský mahagon, krk pro změnu opět mahagon, ale z Hondurasu, hmatník, kobylka a dýha hlavy je palisandr z Indie, binding a rozeta jsou korejské, perleť na zdobení z jihočínského moře, opět pro změnu horní pražec je z kostí čínských buvolů, ladicí mechaniky a struny jsou americké provenience a kobylkové sedlo z umělé slonoviny Graphtec Tusq je zase z Kanady, protože země je kulatá. Navíc horní desky jsou vyrobené a ožebrované na Slovensku a zbytek výrobního procesu se pak odehrává v Jižní Korei ve firmě Cort. Co víc je možné pro výrobní kosmopolitiku nástroje slovenské značky udělat?
Oba modely Chardonay mají kromě materiálu dále společný také image, vyplývající ze stejné povrchové úpravy. Ta je v matném laku stylu "satin". Je příjemný jak opticky, tak na omak a hlavně nemá žádný negativní vliv na rezonanci nástroje, jako například některé tvrdé syntetické lesklé laky. Zvolená povrchová úprava přispívá k příznivému sustainu. Kvalitu a vyrovnanost jednotlivých kusů typové řady zaručuje pečlivost věnovaná výběru materiálu a nástrojové konstrukci. Stejně jako materiál na ostatní komponenty jsou kvalitní například i vrchní resonanční desky s hustou kresbou letokruhů v radiálním řezu, a tudíž i s vysokým podílem tzv. zimního dřeva, což je zejména pro kvalitu těchto částí akustických nástrojů podstatné.
Dále mají obě testované kytary rok staré modelové řady Chardonay stejný design. Kvalitní plasty jsou použity jen tam, kde musí být. Tedy na dobře tvarované kobylkové sedlo a na kolíčky pro uchycení strun. Nultý pražec je z kosti. Ostatní komponenty, které někdy bývají u některých kytar plastové, jsou u modelů Chardonay ze dřeva včetně spodní plošky paty krku, ochranných hran korpusu, atd. Stejný je i tvar hlavy, perleťové logo "D" a ozdobná lilie pod ním, tvar krku "C" a také velmi mírně bombírovaný hmatník s cortovsky přesně a čistě zasazenými pražci síly medium. Totožné je také osazení kvalitními ladicími strojky americké značky Grover v chromu a s křidélky z černé hmoty, vyvolávající efekt ebenu. Prohnutí (tzv. "kurvatura") krku se u obou modelů seřizuje pomocí imbusové matky, umístěné klasicky ve spodní části krku a přístupné horem rezonančního otvoru. Mini-dot značky poloh jsou na boku hmatníku a uprostřed příslušných hmatníkových polí. Obě kytary se v důsledku stejného tvaru krku a hmatníku (i jeho šířce 45 mm u 0. pražce) drží stejně, tvar krku je standardní, nicméně při použití strun síly 012 (zde v obou případech dražší potahované D'Addario) je to víc v síle zvuku, než v pohodlí při hře, ve výrazu, přirozených rejstřících a barvách. Naddimenzované resonanční objemy korpusů u kytar tohoto druhu s klidem snesou i slabší struny - v pohodě i 010. A i tak to pak hraje ještě dost silně.
Okruží kolem rezonančního otvoru (rozeta) a zdobení hran vrchní desky a spoje spodní desky (binding) je intarzováno ve třech decentně vyvážených odstínech, ctících naturel dřeva. Rozeta si pak pohrává s velmi efektním dezénem 3D kostiček, opět přirozeně tříbarevně hnědých.
Celkový šmrnc obou kytar řady Chardonay na první pohled evokuje vskutku nevinně vinnou představu Chardonayových sestřenic - dvojčat Blanky a Nory Pinotových, holek jako víno - od přírody sladkých, pozdně sbíraných, na slámu uložených a archivně vyzrálých.
V čem jsou jiné
Dowina Chardonay JC (jumbo cuttaway) se od své sestry DCE liší tvarem korpusu a tím i zvukem. A ten je plný, hutný, barevný a příjemný. Je v něm jakoby něco z malokarpatské mystiky i dálněvýchodní monády.
Dowina Chardonay DCE (dreadnaught cuttaway electric) má oproti JC lehce jednodušší barvu zvuku, což vychází už z tvaru korpusu a charakteru typu. Není to žádný handicap, protože DCE disponuje v horní části lubu výklopným systémem piezzo ozvučení Fishman Prefix-T, který má nejen dobře chodící tahové potenciometry korekcí s aretací vprostřed dráhy, dělené středy, dva otočné potenciometry (volume a notch), přepínač fáze, ale i docela slušnou ladičku. Vše pěkně ergonomicky na pětníku. Fishman navíc dodává náhradní kobylkové sedlo a ještě dva půlmilimetrové plátky k jeho eventuálnímu zvýšení.
Na závěr
Obě Dowiny Chardonay si dovedu dost dobře představit ve folku (JC) anebo v country, v bluegrassu, newgrassu, i czechgrassu (DCE). Nicméně asi ze všeho nejvíc evokují nasazení v kytarových bateriích kapel, užívajících si momentální konjunktury ve world music; či dnes už na okraji mediálního zájmu, ale přesto stále tvrdošíjně průkopnických formací v dalších sférách new age. Tam podle mě sednou tak nějak z gruntu a komplexně. Víno, Dowina, zpěv. Na zdraví!
Info:
Dowina Chardonay JC a DCE jsou kytary ruční výroby (kooperace Slovensko a Korea - firma Cort) jak v provedení akustickém (jumbo), tak elektroakustickém (dreadnaught) s ozvučením Fishmann Prefix - T s vestavěnou ladičkou. Ceny modelů jsou JC 13 990 Sk a 10 900 Kč; DCE 16 990 Sk a 13 200 Kč.
Plus:
výběr vrchních i spodních desek (masiv) a žebrování
čistota zpracování
poměr cena/výkon
Mínus:
nejsou horní strap buttony
chybí ochrana horní desky proti poškrábání trsátkem (lze si ale objednat polepení 0,2 mm průsvitnou fólií)
