LD Systems LDE152 - pasivní dvoupásmová reprobedna

Srpen 2007, časopis Muzikus, strana 87 dole - test bedny LDE122. Na tomto odkazu bych skoro mohl skončit.

Nebo jinak, historicko-dialekticky: od 30. let 20. století, kdy legendární Peter Jensen prohodil v magnetickém obvodu repráku kotvu s cívkou (předtím kmitala kotva, od té doby dodnes cívka nalepená na membráně), se už nic tak zásadního v reprobednách neodehrálo, ať se vývojáři mračí, jak chtějí. Je to pořád už jen lépe a ještě líp zahraná tatáž písnička. Leč k věci, stojí tu bedna.

Popis

Pasivní dvoupásmová univerzálně použitelná reprobedna LDE152 značky LD Systems, je osazena středobasovým 15" reproduktorem značky Eminence, kteroužto firmu vehementně prezentuje i na cedulkách, a palcovým výškáčem téhož výrobce. Má vyzkoušený tvar pětibokého hranolu, takže stoje na podstavě může sloužit jako malé PA, leže na druhé nejširší z bočnic (na té úplně nejširší jsou repráky), může znít jako pódiový odposlech. Tato bočnice je opatřena i čtveřicí gumových nožek, stejně jako spodní z podstav. Na nejužší bočnici je panel s konektory a na dalších dvou protilehlých jsou výřezy k přenášení. Oproti LDE 122 chybí kolejnice k zavěšení na řetězy. Tenhle typ tedy není zamýšlen pro sestavy typu line-array, čili ony zahnuté zavěšené buřty beden nad hlavami publika. Předek bedny je krytý bytelnou kovovou mřížkou zepředu polepenou měkkou pěnou. Mřížka se nedá zvenku odnímat bez poškození vzhledu. Vzadu jsou dva konektory speakon zapojené paralelně, jeden zjevně kvůli připojení další bedny do paralelního řetězce. Podle štítku bedna snese pět set wattů, jmenovitou impedanci má osm ohmů. Bednice je natřena černým hrubým a bytelně působícím lakem.

Dojmy

K osahání mi přišel kousek výrobního čísla 12J71041R. Po rozbalení jsem si prstem ťukl na přední mřížku a trošku mě vyděsilo, že slyšitelně drnčí. Ale při poslechu nic nedrnčelo, ani při malých hlasitostech, a pokud vůbec při velkých, bylo to spolehlivě zamaskované rachotem z bedny. Takže konstruktéři zřejmě vědí, jak vypadá dobrý kompromis, a vy nemáte co ťukat na přední mřížku. Zvuk bedny byl vyrovnaný, velmi lehké zabarvení na středech v praxi hravě dožene ekvalizér. Pěkně držel fazónu i při vyšších hlasitostech až po mez zkreslení zesilovače. Pokud nezvučíte rockovou kapelu či symfoňák, bedna slušně uhraje celé pásmo až na basy. V prsa bijící dunění, pokud je ho potřeba, pak doplní subwoofer, jež je ve firemní nabídce taky, ale nedali mi ho tentokrát do rukou.

Hezkou hračkou je nakláněcí kloub v dolní podstavě hranolové konstrukce reproboxu, Tím lze vyzařování bedny v tomto postavení pěkně nasměrovat, kam jest potřeba; pokud si tedy k bedně dokoupíte stojan nebo subwoofer s tou správnou tyčí k nasazení téhle bedny určenou.

Celkové zhodnocení a závěr

Bedna hraje.