Roland JD-XA - kombinace analogového a digitálního syntezátoru

Roland JD-XA

Analog/Digital Crossover Synthesizer

Výborně zní a také výborně vypadá

Říká se: Kdo zaváhal, stojí opodál. Mohli bychom si to myslet o Rolandu v souvislosti s analogovými nástroji. Příliš mnoho jich neměl, obzvláště v době, před pár lety, kdy začal ten velký analogový boom. Je ale vidět, že firma nezaspala. Loni na konci léta totiž vyrukovala s tímto červeným krasavcem, který testujeme. Není úplně bez chyb, benefity ale rozhodně převažují. Jde o spojení analogu s digitálem. Pojďme na to.

Roland JD-XA je nejvyšším modelem v rodině produktů JD-... a představuje vyspělou syntézu, volitelnost a variabilitu. Obsahuje analogový syntezátor s čtyřhlasou polyfonií a řadou zajímavých funkcí. Potom je k dispozici klasický digitální syntezátor, který obsahuje samply a zvuky v duchu rolandovské skupiny SuperNATURAL synth engine. Tím se stává univerzálním nástrojem, který mohou používat hudebníci kupříkladu v popových kapelách, všichni ti, kteří mají potřebu hrát nádherná klávesová sóla (v emersonovskowakemanovském stylu) a nakonec (a nebo možná na začátek) DJové a lidé, kteří komponují taneční hudbu. Jako každý správný analog má i JD-XA baterii bicích nástrojů, zvuků pro všechny vrstvy tohoto hudebního segmentu. Své nápady navíc můžete nahrávat do sekvenceru, který je přímo v nástroji.

Menším mínusem může být ne úplně dokonalá klaviatura s velmi tvrdým aftertouchem. Je třeba vyvinout poměrně hodně síly, abychom se efektu dočkali. Nicméně hra je příjemná, je rychlá, dobře zvládá glissanda. Designově vypadá nástroj velmi dobře, až tedy na ty plasty. Na to jsme si ale u Rolandu za poslední roky zvykli. Nicméně hlavní ovládací panel je kombinací kovu a plastu a vypadá moc dobře. Především ho akcentují červené LED diody pod všemi ovládacími prvky. A že jich tam je!

Ovládání

Ovládání není nikterak složité, i když tlačítek a šoupátek tam je opravdu dost. Základem všeho je, uvědomit si přítomnost v podstatě dvou nástrojů s možností jejich kombinace - analogu a digitálu. Nástroj nabízí už hotové presety. Jsou to pady, plochy, zvuky do taneční muziky i s arpeggioátory, sólové zvuky (např. à la Pink Floyd), nádherné moogovské sólové leady (ty znějí skutečně skvěle). V analogovém režimu má nástroj čtyřhlasou polyfonii, v digitálním režimu pak šedesátičtyřhlasou polyfonii.

Co se vzhledu týká, tak jak už bylo řečeno, nástroj je nádherný. Po zapnutí se rozsvítí jako červený vánoční stromek. Nostalgikům může připomínat legendu JD-800, jen v jiné barvě.

Po levé straně je páka (pitch band), o kousek výše dvojice koleček pro obdobné funkce. Díky podsvícení je na všechny ovládací prvky dobře vidět, a to i ve tmě. Displeje má JD-XA dohromady dva - jeden číselný pro zobrazení nastavených hodnot a čísla presetu, druhý LCD, dvouřádkový, menší.

Po zapnutí se nástroj automaticky nastaví do režimu presetů, kde jsou k dispozici výrobcem navržené zvuky včetně efektů. Vše je možné v reálném čase měnit, upravovat, pozměňovat průběh obálky, přidávat či ubírat efekty. První dojem ze zvuku je, troufám si říci, famózní. V dnešních elektronických nástrojích (a teď mám na mysli klasické workstationy, lepší samohrajky apod.) mně osobně chybí takové ty tlusté zvuky, jak je známe ze starých nástrojů Korg, Roland, Yamaha atd. Roland si je toho patrně vědom, vytvořené presety znějí výborně. Navíc jsou rozmanité, proto je dle mého názoru tento nástroj dosti univerzální.

JD-XA jako analog

Popisovaný Roland je plnohodnotným analogovým syntezátorem. Standardně zní v tomto režimu monofonně, lze to ale změnit stiskem tlačítka Poly Stack. Zvuk v analogové části ovládání (vlevo nahoře) lze jakkoli měnit. Hned vedle jsou přepínače průběhů LFO (celkem dva), z nichž každý má šest křivek. K dispozici je samozřejmě volič tempa. K tomu nástroj obsahuje velkou sadu efektů - reverb, delay, modulační efekty, flangery atd., které lze uplatnit. Osobně mám slabost pro zkreslující efekty (říká se jim taktéž zesilovače) a ty také znějí dobře. Po levé straně vedle klaviatury jsou další důležité voliče - mono (netýká se zvuku, ale polyfonie), portamento i s nastavením úrovně (náběh zvuku), volba arpeggiátoru, přepínání oktáv a transpozice. Shrneme-li analogovou část, tak si dovolím říci, že nástroj nevyžaduje kdovíjaké studium manuálů, vše je intuitivní, založené na poslechu hráče a výběru zvuku, který mu bude v dané hudbě vyhovovat.

JD-XA jako digitál

Také v digitálním režimu pracujeme s oscilátory a máme možnost výběru ze 448 průběhů i s variacemi. Nástroj má své vlastní banky, ke kterým se dostaneme - světe div se - pomocí tlačítka Bank a můžeme vesele přepínat šestnácti tlačítky nad klávesnicí. Najdeme tam zmiňované pady, syntetické dechy, různé sólové zvuky, také JD piano, které zní moc hezky. A dalším možnostem se meze nekladou. Můžeme využít také arpeggio a u některých zvuků je automaticky předvolená bicí sekce, u které se ještě zastavíme. Abych nezapomněl: co nezahrajeme rukama, to si doděláme pomocí vlastního hlasu. Nástroj má mikrofonní vstup a vocoder, moc pěkný vocoder, musím dodat.

Update zvukových bank

Dovolím se zmínit také o možnosti rozšíření zvukových bank. Roland na stránkách axial.roland.com/category/jd-xa zdarma nabízí zvukové banky. Jsou tam zvuky ze staré Alfy dvojky, Jupitera 8/60, výborně znějící analogové bicí, cinematic pads a také sound od klávesisty Duran Duran Nicka Rhodese. Vše stačí stáhnout a přes flash disk nahrát do nástroje.

Vlastní dojem

I přes nějaké ty drobnosti chci konstatovat, že JD-XA je výborným nástrojem. Kromě nesporné kvality a síly zvuku obsahuje také patternový sekvencer pro ukládání vašich aranží, můžete naplno využít směrování signálu v analogovém režimu. Na hlavním panelu jsou jacky pro vstup a výstup. Uplatnění nástroje je skutečně široké - od taneční hudby přes různé revival projekty až k rockové hudbě. Hráč může zvuk z kláves doplnit vocoderem. Skutečně neskrývám překvapení z toho, jak se JD-XA povedl.

TECHNICKÁ SPECIFIKACE:

www:

www.roland.com/products/jd-xa/