Jedinečné baskytarové party českých skladatelů - čistá práce při stavbě baskytarového partu

Vážení přátelé baskytarového vesmíru, víte o tom, že máme úžasné hudební skladatele, kteří uměli a umějí napsat v našich končinách jedinečný baskytarový part - basovou linku, která vám vezme dech?

Na zaoceánské lodi, kde jsem hrál kdysi s krátkými přestávkami pět let, jsem se setkal opravdu s celou řadou písní a skladeb od nejrůznějších autorů z mnoha zemí světa. Když jsem si pak mohl opět zahrát české autory, kteří uměli pro baskytaru psát, jak se patří, byl to pro mne velký

baskytarový a hudební zážitek. Naprostý pořádek v hudebním materiálu, který použili při stavbě baskytarového partu, ani nota navíc, žádné zbytečné drobné rytmické hodnoty, které by akusticky v celku vůbec nevyzněly. Čistá práce.

V dnešní hudbě se s takovým hudebním řemeslem moc nesetkáte. Jen narychlo „spíchnuté“ baskytarové linky, většinou ve smyčkách, nebo baskytarové party plné zbytečných tónů, které tam jsou jen navíc. Takové „vytahování se“, ale s hudebním obsahem celku to vůbec nekoresponduje a nesouzní.

Soudobí baskytaroví interpreti mají k dispozici moderní drahé nástroje, čtyř-, pěti- nebo šestistrunné baskytary, všemožné efekty, úpravy v hudebních studiích a ega plná sebevědomí. Ale když si je pak poslechnete výsledné skladby, zjistíte, že tam hrají něco, co je úplně v pozadí, co tam být nemusí, ale může. A nakonec třeba usoudíte, že nemusí existovat ani ta celá skladba, opět třeba „v nápadité“ tisíckrát omílané harmonii Emi, C, G, D...

Ale máme tady i opačný pól - hudební skladatele, kteří nám zde zanechali nádhernou hudbu, která obsahuje, naštěstí i pro nás baskytaristy, jedinečné baskytarové party.

Pojďme si tedy poodhalit některé autory, příklady jejich vzorové skladatelské a aranžérské práce. Hudební skladatele, kteří to s hudbou mysleli a myslí opravdu vážně.

Václav Zahradník Sladké mámení

V ukázce vám předkládám part písně Sladké mámení v originální úpravě autora. Všimněte si čistoty provedení rytmických a melodických částí. Jak je postavený refrén a jak sloka písně. Tento baskytarový part není vůbec jednoduchý, vyžaduje precizní rytmiku a artikulaci provedení, práci s perkusními tóny, ukončení tónů, akcentaci a práci s dynamikou. Všimněte si, že zde baskytara hraje v plném rozsahu dvou oktáv. Je psaná v G dur. Ve sloce hrajte opakované tóny vždy první kratší, lépe vám pak vyzní artikulace obou stejných tónů. Budou znít pěkně odděleně, nic se vám neslije.

Eduard Parma Žal se odkládá

Fantastickou baskytaru můžete slyšet v písni Žal se odkládá. Téma, které není vůbec snadné, zkuste si ho zahrát. Na začátku samé chromatické postupy po půltónech, a to po velmi pěkně dlouhou dobu. Tohle vyžaduje naprostou soustředěnost, klid levé ruky, přesnou hru prsty pravé ruky. Pravá ruka začíná prostředníčkem (m), protože je vždy první šestnáctina vynechaná. O to více si musíte dávat pozor na rytmiku, abyste nezačali pozdě. Šestnáctinovou pomlku si v duchu vyplňte slabikou „es“, ostatní si představte jako „ta, da, da - DA“. Slabika DA je osmina na první době. Celé si to můžeme slabikovat jako: „es, ta, da, da - DA“ „es, ta, da, da“. Pak přichází motiv sloky, který je uzavřen v harmonii vždy do oktávy. No u této písně si opravdu neodpočinete, zde je baskytara velmi dominantní a je tahounem celé písně. Krásná práce.

Karel Svoboda Nechte zvony znít (znělka Návštěvníci)

Ve třetí a čtvrté ukázce se podívejte na vypracovanou baskytarovou linku písně Nechte zvony znít a znělky seriálu Návštěvníci. Opět bravurní práce Karla Svobody. V úvodní znělce k seriálu Návštěvníci si zahrajete jak prsty, tak si užijete i hru palcem. Pozor na tlumení prázdné struny E.

Na písni Nechte zvony znít je zajímavé, kdy zazní kvarta hrané harmonie v basu. Více vám napoví ukázka. Celá píseň je výjimečná. Velmi rád se k písni vracím i se svými žáky.

V seriálové znělce Návštěvníci hraje baskytarový part bezpražcová baskytara i hru palcem. Není nutné si pro ukázku shánět tento typ nástroje. Skladbu si zahrajte na klasickou baskytaru pražcovou.

Je to neustále se opakující rytmická sekvence. Proto dbejte o to, aby vždy zněla stejně a tóny byly stejně dlouhé, jako v sekvenci předešlé. To, co si stanovíte na počátku, musí neustále znít i v dalších taktech. Pak bude vaše hra přesvědčivá. Jak hrát sekvence a pracovat na nich, najdete v publikaci Škola hry na baskytaru.

Ladislav Štaidl Když zabloudíš, tak zavolej (znělka Malý pitaval z velkého města)

Poslední pátou a šestou ukázkou jsou skladby Ladislava Štaidla. V písni Když zabloudíš, tak zavolej si všimněte zajímavého protihlasu baskytary ke zpěvu v každé sloce písně. Vše je nahrané bez dodatečné editace zvukových stop. Opravdový živý a pravdivý záznam. Píseň mám pak příjemný rytmický „odpich“ v refrénu, krásný vokál zpěvačky, celkově výborné hudební aranžmá.

V seriálu Malý pitaval z velkého města zazní zajímavá baskytara v úvodní znělce i v dalších použitých skladbách seriálu. Stačí sledovat a poslouchat. Hudba je zde velmi vydařená a baskytara výborně napsaná. Témata, která vám budou znít v uších ještě hodně dlouho.

Znělka je docela ve svižném tempu. Dávejte si pozor při palcovém hraní na to, abyste nebyli po šestnáctinové pomlce vždy pozdě. Také zde platí vše o délkách tónů. Všechny jednotlivé části motivu hrajte s jasným začátkem a koncem každého tónu. Dokážete si poradit s dynamikou hry palcem a následovně prsty? Dá se to zahrát kultivovaně i bez použití kompresoru. Vyzkoušejte si to. Jinak moc pěkná skladba, která mne nenechává chladným. Proto ji také rád hraju.

Baskytaristé v nahrávkách

Nesmíme opomenout jednu zásadní věc, a to jsou baskytaristé - interpreti těchto profesionálních nahrávek. Tady bych chtěl zdůraznit, že originální nahrávky ukázek, které jsem vám předložil, vznikly v době analogového nahrávání, bez zásahu digitální editace. Vše je tedy nahrané opravdu živě. Skvělé interpretační výkony, za které bych chtěl interpretům moc poděkovat. Na živých nahrávkách nám tito pánové nechali vzorové baskytarové výkony, ke kterým se dnešním baskytaristům stojí za to vracet a nacházet v nich interpretační pravdu - jak hrát na baskytaru bez dodatečné editace. Také se k nim vracím, rád je poslouchám a hraju.

Když si uvědomíte, že se vše nahrávalo při minimálním počtu pokusů-záběrů v nahrávacích hudebních studiích, tak opravdu klobouk dolů! Jen pro mladší baskytaristy osvětlím, že dříve studiová práce spočívala v tom, že měla za úkol vytvořit kvalitní záznam prvotřídního výkonu hudebního tělesa, kapely nebo orchestru. Hudebníci dostali své party řádně rozepsané v notách od profesionálních skladatelů a aranžérů. Žádné vymýšlení v hudebním nahrávacím studiu. Jedna nahrávací frekvence byla čtyřhodinová. Vše se muselo vejít do pár nahrávacích frekvencí, včetně přípravy orchestru, stavění a zvučení bicí soupravy, celého samotného záznamu skladeb a následného úklidu studia.

Naprostou samozřejmostí bylo to, že každý hudebník v orchestru mistrovsky zvládal svůj nástroj a perfektně znal a uměl zahrát své party, které následně nahrával. Nikdo nepočítal s nějakou dodatečnou editací, která je dnes v osmdesáti procentech hlavním důvodem k trávení času v hudebním studiu. Tenkrát hudebníci přišli a vše nahráli. Kumšt spočíval na nich samotných. Dnes je to jinak. Dnes se většinou vytváří špičkový interpretační výkon editací v hudebním nahrávacím studiu, tedy editačním studiu.

Proto se na jejich výkony tehdejších nahrávek dívejte jako na ty pravdivé a živé. Takto se opravdu hraje a tak to i přirozeně zní. Autentická živost záznamu působí a zní fantasticky.

Představte si, že pokud se nahrajete přes zvukovou kartu do svého počítače, že tento záznam beze změny tak i zůstane a poputuje k posluchačům. Divné? Ne, to znamená, že dotyčný ovládá hru na svůj hudební nástroj. Frekvenčně se na barvě zvuku nástroje může ledacos změnit, ale výkon samotného umělce nikoliv. Pro dnešní umělce a hvězdy nepředstavitelné... Kdysi naprosto běžné, samozřejmé a nehvězdné.

Sám se nahrávám a vždy se posuzuji podle nahrávky. Party nahrávám bez střihu. Raději celou dlouhou frázi nahraji znovu.

Nahrávejte se, poslouchejte se. Nic ale před tím neopravujte. Poslouchejte pravdu - sebe samé. Pak hodnoťte. Uvidíte, že vám to pomůže být nohama na zemi. Hodně tím porostete směrem vzhůru, zdravě a bez hvězdné nadutosti.

Předělávání písní

Písně, které se stanou velmi známými, se také stanou terčem k předělávání. Pak se může stát, že z původního aranžmá neslyšíte nic. Je to škoda, tohle nikam nevede. V dnešní době nadměrného používání smyček v hudbě však moc zajímavých baskytarových linek neuslyšíte.

Nebojte se si ve svých písních všechny hlasy náležitě vypracovat, vždyť o tom vlastně hudba je. Vytvořte a chtějte si vytvořit krásné basové party, kontrasty, které budou ozdobou vašeho aranžmá. Jednou se zde může psát pochvalně právě o vás.

Na závěr

V České zemi máme mnoho skvělých hudebních skladatelů, aranžérů a hudebníků. Dnešním trendem je na ně hodně zapomínat. Česká hudba a čeští skladatelé ale mají světu neustále co nabídnout. Kopírováním a podbízivým zpěvem v angličtině však nic nového světu nepřineseme. České hudbě a českým kapelám, zpívající česky, přeji jen to nejlepší.

Veškeré dotazy pište na info@adamusmartin.com. Těším se na naše další setkání.