S hudbou anglického hudebníka Ken Henslyho jsem se poprvé setkal ve věku šesti let u táborového ohně. Ano, až tak zlidověl v tehdejším Československu celosvětový megahit Lady in Black kapely Uriah Heep. S českým textem „na přechodu pro chodce drtí Tatra důchodce...“ se zpíval prostě všude.
Druhé setkání se také nedá zapomenout, zhruba v deseti letech jsme s bratrancem Tomášem založili kapelu Vampire, kde jsem „hrál“ na plechovky od barvy párem velkých hřebíků. Když babička nepochopila náš velkolepý reklamní tah zvěčnit barvou nápisy Vampire, Led Zeppelin a Uriah Heep na dům sousedů, přišel zasloužený trest a do mého povědomí se zapsal název Uriah Heep jako něco zakázaného. Když jsem se pak konečně dostal asi o šest let později k první desce Uriah Heep z roku 1970, hltal jsem všechny ty těžké kytarové rify a majestátné hammondky. A byla to jedna z desek, která utvrdila mojí lásku k hudbě 60. a 70.let
I když Ken Hensley hrál v mnoha kapelách (Gods, v jižanských Black Foot, Toe Fat...) a natáčel s muzikanty jako George Harrison, Ian Paice, Bruce Kulick, Paul Gilbert, Billy Sheehan... jeho jméno bude navždy nejvíc spojované s již jmenovanou kapelou Uriah Heep. S tou totiž po nějaký čas byl na absolutní špičce světového hudebního dění a pomáhal formovat základy hard rockové hudby. Ovšem již dlouho je Ken na sólové dráze a o jeho muzikálnosti se můžete přesvědčit na jeho poslední studiové desce Blood on the Highway.
Měl jsem velkou radost, když jsem dostal jedinečnou šanci zeptat se muzikanta, který byl v centru dění na otázky, na které jsem marně hledal odpovědi v knihách, hudebních časopisech nebo na internetu. V dnešní době různých VST instrumentů a simulací snad všeho, na co si vzpomenete, se neuškodí trochu podívat zpět v čase a zjistit, jak se vytvářel ten vzrušující zvuk.
Můžeme říct že Hammond B3 je tvůj hlavní nástroj, takže bych se rád na něj zeptal víc. Máš nebo měl jsi na něm nějaké úpravy podle svých požadavků?
Nejpodstatnější jsou ty modifikace, které maximálně zvyšují užitek nástroje, a Leslie na turné. Je nutné si uvědomit, že tento nástroj nebyl navržen pro rock‘n’roll, nemluvě o ježdění po turné. Většina skutečných bétrojek jsou prakticky totožné, a pokud neužívám některý svůj nástroj, pak záleží na stavu, v jakém se ten vypůjčený nachází, stejně jako na údržbě. Moje nástroje jsou upraveny k užívání foot switche, abych mohl měnit rychlost Leslie, pak také vždy měním repro v Leslie, takže vydrží déle. Také rád provádím malé změny tónu nástroje jako takového. Dříve jsem používal Leslie repro podle vlastních požadavků, zejména vysoce výkonných driverů a amplifierů značky Crown, ale nyní se snažím využívat původní zvuk, jak jen to jde.
Abych překonal nedostatek hlasitosti (především v porovnání s kytaristy, kteří jsou vždy příliš hluční), vždy umísťuji Leslie trochu dále z podia a překrývám ji buď plexisklovým štítem nebo těžkou dekou. Tohle odbourá okolní hluk a vývod z Leslie je zapojen do zvláštního monitorovacího systému a tímto pak dosáhnu hlasitosti, jakou potřebuju.
Používáš presety zvuků přímo od firmy Hammond, nebo máš svoje vlastní zvuky?
Většina továrních presetů není moc dobrá, ale v kombinaci s vibratem se dají slušně využít jako efekty. Každý manuál má dvě sady přizpůsobitelných táhel, které já rád používám, obzvlášť pro kontrolu hlasitosti.
Používal jsi někdy zapojení Leslie přes lampový zesilovač, jako například Jon Lord?
V minulosti ano. Ještě předtím, než byl dostupný lepší monitorovací systém. Užíval jsem hlavy od Marshalla, a jak jsem již řekl, zesilovače Crown. Nicméně co riskujete, je ztráta kontroly distortionu při použití dvou předzesilovačů. Mně se osobně nelíbí zvuk B3 bez Leslie boxu.
Jaký typ Leslie používáš a jak jsi dosáhl zkresleného zvuku, jenž můžeme slyšet v Rainbow Demon?
Já používám obvykle Leslie 122, ale můj absolutně nejoblíbenější model je 147 a box 145 (ta menší krabice). Ale pokud chcete dosáhnout distortionu u B3 ve standardní kombinaci s Leslie, musíte jednoduše všechno vysolit na maximum. Pokud jsou repro v pořádku, dá vám to tento agresivní zvuk. Ale jsou i jiné cesty jak toho dosáhnout – např. s pomocí Trek pedálu. Ale správný přístup je to hlavní pro každého! Elektronika vám to dá...
Jak jsi zvučil Leslie box v 70. letech a jaké mikrofony jsi k tomu volil? A byl nějaký rozdíl mezi zvučením a vybavením ve studiu a na koncertech?
Jak jsem již zmínil, vyzkoušel jsem spoustu kombinací, abych dosáhl více hlasitosti, obzvlášť na koncertech. Na podiu preferuji Shure SM58 pro vrchní repro a něco jako RE20 pro spodní, jenž, pokud je toto spojení nastaveno pořádně, není tak kritické. Ve studiu máte vždy možnost vybrat si z mnohem výkonnějších mikrofonů, ale já jsem vždy velmi opatrný, abych zvuk až příliš „nevymazlil“. Užívám širokou škálu různých mikrofonů, abych dosáhl různých zvukových kombinací, a občas, ale ne vždy, Neumann U47 nebo Shure 600/800.
Hlavní rozdíl mezi studiem a koncertem je v tom, že na koncertě máte vždy jen jednu příležitost!
Další nástroj, na který jsi hrál, je Mellotron M 400. Jaké zvuky jsi používal a co je pravdy na tom, že jsi ho koupil od King Crimson?
Nikdy jsem žádný Mellotron nevlastnil,
protože v té době byl v každém nahrávacím studiu a byl nepoužitelný na turné. Jediné zvukové pásy, které jsem použil, jsou smyčce a flétny.
Mezi dalšími nástroji jsi také používal analogové syntezátory. Jaké značky a typy jsi měl ve své výbavě? Máš nějaký oblíbený model?
Za ty roky jsem vyzkoušel a vlastnil spoustu různých syntezátorů a sledoval jsem jak se technologie rychle vyvíjí neuvěřitelným způsobem. Mým oblíbeným vždy bude Mini-Moog, protože je to velmi flexibilní nástroj a má tak nádherné zvuky. Ale je to velmi křehký nástroj a snad pouze oscilátory 3000 jsou to, co bych nazval konsistentní a spolehlivé. Jednu dobu jsem měl v mé koncertní výbavě Hammond B3, Minimoog, ARP String Ensemble, Fender Rhodes a velmi primitivní těremin. Vím, je to šílené!
V současnosti používám Moog Little Phatty, který je perfektní pro turné, a spoustu syntezátorů hlavně od Yamahy, jako třeba Yamaha Motif. Také používám různá elektronická piana jako Ketron nebo Clavinova, ale radši mám Ketron, protože má lehčí dotek. Primárně jsem hráč na hammondy, ale poslední dobou hodně cvičím na piano (většinu svých skladeb píšu na pianu), ale je pro mě poněkud těžší zvyknout si na těžký dohmat u piana.
Můžeš odhalit, jaké efekty jsi na keyboardech užíval?
Málokdy používám efekty, snad kromě chorusu u stage piana a obvyklých reverbů a delaye. Povětšinou se snažím vytvořit si takový zvuk, který daná skladba vyžaduje, a občas hledám zvláštní zvuky, ale ty většinou fungují!
Další součást tvého hudebního života je také kytara. Jakou máš oblíbenou akustiku?
Moje stará Martin D–35 (vyrobená před rokem 1945) mi byla ukradena v Americe. Nyní hraju na Breedlove akustiky na turné a na Yairi DY96 ve studiu. Rád také pracuji s dobrem. S touto kytarou hodně experimentujeme za účelem dosažení co možná nejjemnějšího tónu.
A co mikrofony na akustické kytary?
Existuje hromada způsobů jak nahrávat akustické kytary. Skoro bych o tom mohl napsat knihu. Ale klíč je užívat co možná nejkvalitnějších mikrofonů, jenž jsou k dispozici, jenž vám dají ten zvuk, který právě vy hledáte! Můj nejoblibenější je Lawson Valve model vyráběný v Nashvillu... teda pokud vůbec ještě existují :-)
Hrál jsi na spoustu elektrických kytar jako Gibson, Rickenbacker a jiné. Které jsou pro tebe důležité a proč?
Nejpříjemnější jsou pro mě les pauly, protože mám dost velké prsty, tak je pro mě těžké ohýbat prsty na úzkých a tvrdých krcích. Pro slide používám gibsony, ale ve studiu volím různé nástroje podle tónu, jaký vyžaduje konkrétní skladba.
Jaký typ vybavení používáš pro elektrické kytary dnes a jaké vybavení jsi používal v 70. letech?
V 70. letech jsme užívali spoustu fakt hlučných pedálů jako chorus, flanger atd. Dnes nepoužívám žádné. Jen 30W hlavu Marshall a 4x12” krabici vybavenou reproduktory Celestion Vintage 30. Ve studiu máme veškeré možné vybavení, co si umíte představit, ale základní tón je pro mě to nejdůležitější.
A kytarové efekty? Ohledně efektů, jsi spíš muzikant, co má své oblíbené efekty, nebo celý život hledáš ideální zvuk?
Nehraju s efekty. Mě mnohem víc baví pracovat tvrdě a hledat ten organický hutný základní tón, který potěší moje ucho. S efekty radši pracuju při mixování a v takovém případě užívám od Lexiconu delayů a reverbů až po vytváření okolního prostředí tím, že umístím kytarové repro do chodby nebo tak něco. Podstatné je věnovat dost času hledání právě toho zvuku, který chcete.
Můžeš jmenovat pár efektů, které máš v oblibě?
Myslím, že jsem to už udělal, ale obecně se dá říct, že všechno od TC Electronic je dobré, Lexicon, Eventide reverby a delaye, a hodně valve kompresorů. Amek konzole v hlavní místnosti má osm Galileo modulů, jenž v sobě mají NevMic předzesilovače, tzn. vždy se snažím začít kvalitním počátečním signálem.
Díky za interview.
Kdykoli. Bůh vám žehnej.
