Nathan East - basový profil

Nathan East - basový profil
Nathan East - basový profil

Dvorní baskytarista Erika Claptona. I jen tato věta by stačila k představení dnešního basisty. Nathan East je však mnohem víc. Hrál s plejádou dalších hvězdných jmen a navíc je vyhledávaným studiovým basistou. A v současné době jede s Toto krátké evropské turné.

Začátky

Narodil se 8. prosince 1955 jako Nathan Harrell East rodičům Gwendolyn a Thomasi Eastovým ve Philadelphii v Pennsylvánii. Pochází ze sedmi dětí (pět chlapců a dvě děvčata). Do jeho čtyř let žila rodina ve Philadelphii, pak se přestěhovali na západní pobřeží Spojených států, do kalifornského San Diega. Jeho otec tu totiž dostal význámné místo ve společnosti General Dynamics.

 

Nathan vyrůstal obklopen hudbou. Všichni jeho sourozenci na něco hráli. Už jako malý chlapec si na rodinném klavíru zkoušel hrát písničky, které slyšel kolem sebe.V dětství začal Nathan hrát nejprve na violoncello, na které také hrál v místním dětském orchestru Horace Mann Junior High School Orchestra. Ve čtrnácti letech se ovšem seznámil s baskytarou - inspirován svým bratrem Davidem, který hrál na kytaru - a začal se věnovat především tomuto nástroji. S bratry Davidem (kytara) a Raymondem (zpěv) vystupovali v mládí v místní církvi Christ the King na folkových mších. Raymond zůstal církvi věrný a v současné době působí jako pastor v kostele St. Teresa of Avila ve Washingtonu D.C. Ke dvěma zmíněným bratrům by bylo záhodno uvést i ostatní sourozence - James East je rovněž basista a hrál s Lionelem Ritchiem, Toni Braxton a dalšími, Marcel East je kytarista, skladatel a producent a s Nathanem pracoval na několika albech jeho kapely Fourplay, ale to předbíháme. Sestry Cecilia a Gerty hrály na lesní roh a flétnu.

 

Na střední škole Crawford High School pokračoval ve hře na baskytaru, navštěvoval hudební program při této škole a hrál s mnoha místními kapelami, z nichž nejznámější byla Power - místní top 40 kapela. Navíc hrál ve školním jazzovém orchestru, pochodové kapele a zpíval v několik sborech. K baskytaře později přibral kontrabas. Hudbu se učil nejen na škole, ale také ze svých oblíbených nahrávek. Na kontrabas cvičil a učil se z nahrávek Raye Browna, Rona Cartera, Charlese Minguse, Bustera Williamse a Scotta LaFaroa. Baskytaru zase praktikoval s nahrávkami Paula McCartneyho a The Beatles, Chucka Raineyho, Jamese Jamersona, Carole Kaye a Jacka Bruce a Cream. Posledně jmenovaný je vzhledem k dlouholeté spolupráci Easta s Erikem Claptonem více než signifikantní. Postupem času ale přicházel i na další basisty. Sílu nástroje si uvědomil, když poprvé slyšel desku Reality baskytaristy Monka Mongomeryho, jehož melodické linky Nathana uchvátily. Na druhou stranu se East dostával i do groove díky velikánům, jako jsou Francis Rocco Prestia, Verdine White nebo Larry Graham. Společně s poslechem dalších jazzových a rockových velikánů (Santana, Hendrix, Cannonball Adderley, Herbie Hancock ad.) vytvářely tyto vlivy celkový profil basisty Nathana Easta. Přesto přiznává, že pokud by měl jmenovat jednoho, byl by to Chuck Rainey.

 

Pro Nathana bylo hraní s kapelou Power takovým odrazovým můstkem do celého showbyznysu. Nejenže byla tato kapela sama o sobě relativně úspěšná, ale navíc ji celou zaměstnal Barry White na svém turné. Nathan East se tak stal, ještě coby teenager, členem legendární Love Unlimited Orchestra. To bylo v roce 1973.

 

Po absolvování střední školy Nathan navštěvoval University of California v San Diegu, kde také v roce 1978 obdržel titul bakalář umění v oboru hudby. Začal pracovat na titulu Master (něco jako magistr u nás), ale jeho vedoucí oboru Bertram Turetzky mu poradil, aby se přestěhoval do Los Angeles a začal se živit jako muzikant. Vzdělání že mu už stačí.

 

Kariéra

V zárodku kariéru pomohlo Eastovi, jak jinak, štěstí. Na koncertech s Barry Whitem si Nathana všiml legendární skladatel a aranžér Gene Page, který v té době s Barrym Whitem také pracoval. Page uchvátila nejen Nathanova schopnost číst hudbu a hrát z not, ale i rozmanitost stylů, které byl schopen zahrát, a začal ho zvát na nejrůznější session jak pro Whitea, tak pro další umělce, a Nathan East se tak dostal k práci s Barbrou Streisand, Whitney Houston, Michalem Jacksonem, Madonnou nebo Dione Warwick.

 

Jak narůstalo Nathanovo renomé nájemného hráče v Los Angeles, vzrůstal také počet angažmá. Nathan East na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let natáčel s Dolly Parton, Bobbym Womackem, Kennym Logginsem, Lionelem Richiem, Leem Ritenourem, Cher, Jacksons a mnoha dalšími. S několika z nich jel i turné, s Kennym Logginsem jel například turné v roce 1985, během něhož společně vystoupili na legendárním koncertu Live Aid. Tady si ho všiml Eric Clapton a okamžitě ho přetáhl do svojí kapely, ve které Nathan East působil až do roku 2006.

 

Eric Clapton

Pro Nathana Easta se stalo hraní s Erikem Claptonem jakýmsi splněním snu, neboť - jak už jsme zmínili - vyrůstal na nahrávkách Cream.

 

Vůbec první turné s Erikem Claptonem absolvoval Nathan ještě týž rok (1985). Kapela objížděla svět s deskou Behind the Sun a sešli se v ní klávesový maestro Greg Phillinganes a bubeník Phil Collins. Z několika koncertů v Royal Albert Hall vyšlo i živé CD 24 Nights. O rok později vyšel živý záznam na videu z Birminghamského koncertu - v totožné sestavě - pod názvem Eric Clapton & Friends.

 

S Erikem Claptonem za více než dvacet let spolupráce nahrál deset studiových alb (Behind the Sun, August, Homeboy, Journeyman, Pilgrim, Riding with the King, Reptile, Session for Robert J., Back Home a Road to Escondido), několik „živáků“ (24 Nights, One More Car, One More Rider), objevil se na mnoha výběrech a především nahrál jeden z nejlepších unplugged koncertů (1992). U Claptona skončil v roce 2006, kdy se začal věnovat především své vlastní kapele Fourplay a také jel turné s Herbie Hancockem.

 

S Erikem Claptonem ale Nathana pojí víc než jen hudba. Za dobu, co s ním hrál, se z nich staly něco jako spřízněné duše. Když psal Clapton Nathanovi věnování na fotografii, napsal: „Svému bratru, kterého jsem nikdy neměl.“ Neustále jsou v kontaktu a volají si, co je nového. A jak Nathan East říká k možné budoucí spolupráci: „Kdykoliv Eric zavolá, půjdu.“

 

Fourplay

V roce 1990 se Nathan East rozhodl postavit na vlastní nohy. Společně s dalšími velikány hudební scény - kytaristou Leem Ritenourem, bubeníkem Harveyem Masonem a klávesistou Bobem Jamesem - založili kapelu nazvanou Fourplay. Unikátní spojení R & B, popu a jazzových kořenů vyústilo v obrovskou oblíbenost kapely. Na jazzové poměry se tato čtveřice těší obrovské popularitě a jazzoví fanoušci staví tuhle kapelu na nejvyšší stupínek mezi takzvanými Supergroups.

První desku vydali v roce 1991 pod názvem Fourplay a hned tato deska znamenala pro kapelu úspěch. Prodalo se jí jen ve Spojených státech více než jeden milion (platina) a byla na prvním místě žebříčku Billboard Contemporary Jazz po celých třiatřicet týdnů.

 

Kapela nepravidelně pokračovala ve vydávání desek a koncertování - její členové byli příliš zaměstnáni vlastními projekty nebo hraním s jinými muzikanty. Přesto vydali v této sestavě další dvě úspěšná alba - Between the Sheets v roce 1993 a Elixir v roce 1995. Obě desky dosáhly v USA na zlatou desku a dostaly se na první místo Billboard Contemporary Jazz.

 

V roce 1997 se Lee Ritenour rozhodl kapelu opustit a při té příležitosti vydali best of album. Fourplay ovšem chtěli pokračovat dál, a tak se dohodli s další ikonou jazzové kytary - Larrym Carltonem. V této sestavě dostala kapela větší řád - začali více koncertovat a také vydávat desky. Postupně vydali 4 (1998), Snowbound (1999), Yes, Please (2000), Heartfelt (2002), Journey (2004), X (2006) a Energy (2008). Své fanoušky navíc potěšili dvěma DVD záznamy koncertů.

 

Letos se rozhodl ukončit své působení v kapele Larry Carlton a jeho náhradou není nikdo jiný než další gigant Chuck Loeb.

 

V současné době je kapela ve studiu a pracuje na novém, v pořadí již dvanáctém, studiovém albu.

 

Závěr

Co říci závěrem o basistovi, jako je Nathan East? Svými bývalými i současnými spoluhráči je ceněn pro naprostou profesionalitu, schopnost dostat se skladbě a hudbě obecně pod kůži, rozsahem stylů, které je schopen hrát, a v neposlední řadě i pro nekonfliktní a přátelskou povahu. Po většinu své kariéry je spojován s nástroji Yamaha. U této značky má také svůj signature model BB, který se vyrábí ve čtyř, pěti i šestistrunné verzi.

 

A protože je autor článku fanouškem kapely Toto, nemůže se nezmínit, že v červenci tohoto roku jede Nathan East evropské turné s touto kapelou na podporu basisty Mikea Porcara, který trpí nevyléčitelnou chorobou ALS (amyotrofická laterární skleróza). Z koncertu v Kodani bude vydáno DVD, takže se máme na co těšit.

 

Technické vybavení

Nástroje:

Yamaha NE BB čtyř, pěti a šestistrunný model

Yamaha NE BB 5 fretless

Yamaha TRB 6

Fender Precision ’72 s krkem z jazz bass

Clevinger pětistrunný elektrický kontrabas

Yamaha SLB200 elektrický kontrabas

 

Struny:

D’Addario Prism stainless steel roundwound (baskytary)

Thomastik SpiroCore chrome steel flatwound (kontrabas)

 

Aparát:

Aguilar DB 750 zesilovač

Aguilar GS 410 kabinet (2 x)

 

Efekty:

Boss OC-2 oktáver

Boss CE-2 chorus

Moog Taurus basové pedály

Avalon U5 DI dibox/pre-amp

Yamaha NE1 ekvalizér

Aguilar Tone Hammer dibox/pre-amp/ekvalizér

 

Diskografie

Pouze dvě zásadní kapely, pro komplet doporučuji navštívit oficiální stránky NE.

 

Eric Clapton: Behind the Sun (1985), August (1986), Journeyman (1989), 24 Nights (1991), MTV Unplugged (1992), Pilgrim (1998), Riding with the King (2000), Reptile (2001), Session for Robert J (2004), Back Home (2005), The Road to Escondido (2006).

 

Fourplay: Fourplay (1991), Between the Sheets (1993), Elixir (1995), 4 (1998), Snowbound (1999), Yes, Please (2000), Heartfelt (2002), Journey (2004), X (2006), Energy (2008).

 

27. srpna 1990 zemřel při nehodě helikoptéry bluesový kytarista Stevie Ray Vaughan, společně s ním pilot Jeff Brown, Claptonův manažer Bobby Brooks, asistent Colin Smythe a bodyguard Nigel Browne. Málokdo ví, že měl letět i Nathan East. Na poslední chvíli mu ale kamarád nabídl, že může letět z akce jiným letadlem. Přepustil tehdy své sedadlo právě Steviemu Rayi Vaughanovi...

Psáno pro časopis Muzikus