Přesná trefa "Slepých pasažérů"

Přesná trefa "Slepých pasažérů"
Přesná trefa "Slepých pasažérů"

Vesměs z téže východoberlínské čtvrtě pocházejí a nebo v ní alespoň žijí či ji navštěvují na zkouškách příslušníci podstatné části současné východoněmecké rockové generace. Mezi ty, kdo spolu udržují přátelské a pracovní kontakty, patří jak členové Rammstein, tak kapel Tanzwut, In Extremo nebo Subway a v neposlední řadě berlínské formace Blind Passengers. Blind Passengers patří mezi nejvýraznější objevy současné berlínské scény. Své publikum úspěšně nacházejí i u nás a přijeli sem představit i své aktuální album Neosapiens. V rámci své návštěvy v Praze poskytli Muzikusu i následující informace.

Co bylo vlastně inspirací pro název kapely, kdo jsou Blind Passengers?

Blind Passengers, tedy Slepí cestující nebo slepí pasažéři, jsou typická konzumní většina ve společnosti. Ti, kdo nechtějí nic vidět, nechtějí nic slyšet, považují za nejsnazší plout s proudem a nemají na nic svůj názor. Nechají se volně manipulovat médii.

Jak vlastně vypadá dosavadní historie kapely?

Kapelu jsme založili v roce 1987. Začátky byly ale dost obtížné, protože pocházíme z NDR, z bývalé komunistické části Německa. A tam neměla tahle muzika právě zelenou v oficiálních kruzích na oficiální scéně. Původně jsme byli ryze elektronická kapela, ale postupem času jsme se výrazně přiklonili k industriálnímu metalu. Myslím si, že se tak dá dostat do muziky na jevišti daleko více energie, když se spojí síla elektroniky s kytarovou hutností a tvrdostí.

Vaše poslední album má takový zvláštní antropologický název - Neosapiens. Kdo jsou Neosapiens?

Tři poslední desky, to byla taková trilogie sci-fi, odehrávající se budoucnosti. Nová deska Neosapiens je situována také do budoucnosti, dejme tomu tak za sto let. Je pohledem na lidskou společnost, přetechnizovanou lidskou společnost, která výrazně změnila a spoutala práva člověka. Myslíme si, že je velice zajímavé přemýšlet o budoucnosti. Deska Neosapiens je o lidech, kteří se nechtějí s tímhle stavem smířit, kteří se vracejí k přirozeným lidským kořenům a odmítají své děti začlenit jako součást téhle scestné společnosti. Za daleko podstatnější než neustálý rozvoj považují přirozená práva člověka.

Současně s novou deskou vyšla v Německu i stejnojmenná kniha. Jak to s ní bylo?

Ano, to je pravda, v Německu byla paralelně s deskou vydána i novela, která se týká stejného tématu. Je to příběh bláznivých cyberpunkerů žijících v Berlíně za sto let. Kniha představuje stejnou fikci, stejnou vizi o státě strojů, kde jsou všichni nuceni žít pod neustálým tlakem.

Chystáte představit u nás věci z nového alba i koncertně?

Určitě, hráli jsme tu už dvakrát a byli jsme velice nadšení z toho, jak jsme byli přijati. Takže doufáme, že ještě letos se tu zase objevíme, a to i na jevišti.

Psáno pro časopis Muzikus