Rozhovor s Jonasem Hellborgem

Rozhovor s Jonasem Hellborgem
Rozhovor s Jonasem Hellborgem

Ahoj Jonasi, můžeš nám blíže představit tvůj nový signovaný model basového aparátu. V čem podle tebe spočívá jeho jedinečnost a výjimečnost oproti jiným značkám? Co nabízí nového?

Tak především je to kvalita konstrukčních součástek uvnitř aparátu. Vždy, když nějaká firma přichází na trh s novým výrobkem, tak je to výsledek určitých kompromisů, ke kterým je tlačena cenovou politikou. V našem případě jsme chtěli udělat absolutně nejlepší aparát bez ohledu na náklady a nedělat kompromisy v žádné oblasti, a to je přesně to, co jsme udělali.

Podle mého názoru pochází nejlepší zvuk z nahrávacích technologií šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Každý špičkový producent nebo zvukový mistr vám potvrdí, že mixážní pulty značek jako Neve, API nebo Trident Helios mají lepší zvuk než cokoli, co přišlo po nich. Jeden z důvodů je velice jednoduchý. Používají určité součástky a komponenty, které jim dodávají nezaměnitelný zvuk. Jsou to především transformátory, cívky...

Vyrobit kvalitní cívku je složité, protože se musí ručně namotávat, takže výrobci je nahrazují levnější variantou a obvody konstruují pomocí kondenzátorů, ale zvuk cívky je nenahraditelný. Proto jsem se rozhodl mít uvnitř zesilovače v obvodech EQ co nejkvalitnější cívky.

Díky robustním výstupním transformátorům se podařilo dosáhnout čtyřikrát až pětkrát větší rezervy výkonu na výstupu zesilovače oproti ostatním basovým aparátům (tady se vzala ta váha :-) pozn. autora). Basové frekvence mají velkou spotřebu energie. Pokud zahrajete tón na frekvenci 1 kHz s výkonem 100 W, tak zdaleka nebude potřebovat tolik výkonu jako pro tóny na 50 nebo 100 Hz, při dosažení stejné hlasitosti. Pokud tedy nemáte dostatečné výkonný zesilovač, dochází k přebuzení signálu a jeho deformaci. A to se stává u všech současných aparatur.

 

Jak dlouho jsi pracoval na aparátu? Mohl bys nám popsat cestu od prvotní myšlenky až po konečnou realizaci? A proč právě Warvick?

Už víc než dvacet let se zaobírám myšlenkou zkonstruovat takový aparát. Již dříve jsem spolupracoval s mnoha společnostmi jako Trace Elliot, EBS a mnoha dalšími. Celou tu dobu jsem se je snažil přesvědčit, aby mi moje nápady realizovaly, ale pokaždé jsem narazil na věty typu: „Bohužel to nejde, je to příliš drahé...“ Až když jsem se zeptal Hanse Petera Wilfera, majitele firmy Warwick, tak mi řekl: „Ok, není žádný problém. Pustíme se do toho.“ On jediný měl odvahu se do tohoto projektu pustit a realizovat ho.

 

To je skvělé, když se ti splní takový sen...

Yeah...

 

Podílelses osobně i na vývoji elektroniky?

Můžu říct, že to je stoprocentně moje práce.

 

Máš můj obdiv... Proč jsou předzesilovač a koncový zesilovač zvlášť? Obvykle bývají pohromadě, ve formě kompaktní basové hlavy...

Protože se jedná o vysoce profesionální špičkové zařízení a my jsme nechtěli uvažovat o věcech, jako je snadná manipulace... Jediné, co nás zajímalo, byl zvuk, a tomu jsme vše přizpůsobili.

Díky oddělenému předzesilovači máte také možnost si postavit vlastní konfiguraci basového stacku. Předzesilovač používáte jenom jeden a je jenom na vás, kolik k němu přiřadíte koncových zesilovačů a beden. Samozřejmě můžete použít předzesilovač samotný, například do studia. Zrovna minulý týden jsem byl na turné v Indii a bral jsem si pouze předzesilovač. Nemusíte tak s sebou tahat celou aparaturu. Máte tak svůj zvuk sebou „v kapse“.

 

Zajímalo by mě, proč nejsou použité žádné lampy?

Pokud požíváte lampy, tak dokud je nezkreslíte, nemají žádný dopad na zvuk. Jejich vlastnosti se nejvíce projeví, když jim „naložíte“. Proto jsou nezbytné pro kvalitní kytarový zkreslený zvuk. Pokud tedy nechcete vyloženě zkreslený basový zvuk, tak je nepotřebujete. U lamp je také problém s jejich citlivostí, a vůbec je potřeba s nimi zacházet velice opatrně. V budoucnosti plánujeme i lampový zesilovač, ale tam je potřeba úplně jiný konstrukční přístup a filosofie. Ovšem i u lampových aparátů mají velký podíl na zvuku výstupní transformátory. Vše opět závisí na dostatečném výstupním výkonu transformátoru, aby dokázal přenést signál z lamp do reproduktorů. Právě na tom závisí podstatná část kvality lampového zvuku. Takže já jsem se rozhodl pro velký transformátor i v kombinaci s tranzistorovými zesilovači. A výsledek je stejný jako u lampového aparátu.

 

Obvykle u vrcholných modelů známých značek dostaneš obrovskou porci výkonu, většinou více než 1000 W. U tvého koncového zesilovače to je 2 x 250 W nebo maximálně 500 W při zapojení v režimu bridge. Asi máš jinou představu o výkonu basových zesilovačů?

Hned to vysvětlím. Když porovnáš, dejme tomu, tisíciwattový tranzistorový zesilovač s celolampovým čtyřistawattovým zesilovačem (například SVT Ampeg) zjistíš, že hrají stejně hlasitě. Máš tuhle zkušenost?

 

Ano, taky jsem se tomu divil.

Je to z toho důvodu, že výstupní transformátor u lampového zesilovače komprimuje zvukové (signálové) špičky, které ve skutečnosti neuslyšíš. Tím se značně zvyšuje celková hlasitost a ty ji dostaneš stejnou jako u vysokovýkonných tranzistorových zesilovačů. A na stejném principu funguje i můj zesilovač. Mám tam výkonný výstupní transformátor, který komprimuje zvukové špičky, které nemají dopad na barvu zvuku, jenom na jeho hlasitost. Takže průměrná hlasitost je mnohem větší než u klasického pětisetwattového zesilovače.

Dalším důležitým aspektem jsou výstupní tranzistory. Obvyklý postup u výkonných tranzistorových zesilovačů je ten, že se na výstup dá tolik tranzistorů, aby daly dohromady konečný výstupní výkon, třeba 1000 W nebo víc. U mého aparátu jsem kladl důraz na velkou rezervu. Když budu například hrát „velkou tlustou“ basovou notu, tak budu potřebovat přenést velkou porci energie. Abych dokázal toto přenést, tak jsem zvýšil čtyřnásobně počet tranzistorů a přidal trojnásobek kapacity kondenzátorů oproti klasické konstrukci. Pokud můj zesilovač připojíš k výkonnějšímu napájecímu zdroji, tak dostaneš víc jak tisíc wattů i díky tomu, že je uvnitř víc tranzistorů než u normálního tisíciwattového zesilovače.

To není nějaký můj vynález. Když se podíváš na profesionální zesilovače ze sedmdesátých let, zjistíš, že měly předimenzovanou výstupní sekci a byly schopny v pohodě zvládat výkonové špičky přesahující jejich udávaný „papírový“ výkon. U klasických tranzistorových basových zesilovačů špičky tvoří limit. Prostě jednou jsi dostal tisíc wattů a končíš. U mého zesilovače můžeš libovolně překračovat ve špičkách pět set wattů (omezený si jen napájením a předimenzované tranzistory přenesou špičky až do výstupního transformátoru) a pořádně ho „nakrmit“, aniž by se to projevilo na zvuku a basové noty znějí silněji a tlustěji. Aparát je tak mnohem dynamičtější a komunikativnější podle potřeb hráče.

 

Takže výkonové parametry jsou takovou hrou s čísly. Důležité je to, co slyšíš...

Přesně!

 

Proč není součástí výbavy zabudovaný kompresor?

Pokud má aparát zabudovaný kompresor, tak většinou kvůli snížení nákladů nestojí za nic (... piece of shit...)

 

Souhlasím...

Kvalitní basový kompresor je komplexní téma. Proto je eventuálně lepší se věnovat vývoji opravdu špičkového kompresoru, než dělat kompromisní řešení.

 

Jaký je tvůj názor na používání ekvalizéru? Mohl bys nám povědět víc o EQ sekci na tvém zesilovači?

Vtipné je, že mnoho hráčů, kteří poprvé zkoušeli můj zesilovač, si ani nevšimlo, že je ekvalizér vypnutý. Tak dobře jim aparát zněl! Můj názor je, že ekvalizér nepoužívám, dokud ho doopravdy nepotřebuji. Častou chybou při konstrukci EQ sekce na basových zesilovačích je, že frekvenční pásma jsou nastavena v úzkém rozsahu, takže když je dáte naplno, zvuk získá nepříjemnou rezonanci. Zkušení zvukaři proto nikdy nevyužívají tyto úzce nastavené ovladače, ale potřebují širší rozsah ekvalizace ke změně zvuku. U zvuku baskytary nemusíte řešit problém se zpětnou vazbou (k její eliminaci se právě používají úzkopásmové EQ, pozn. redakce), ale spíš upravit zvuk dle vašich představ. Proto jsou basová, středová i výšková pásma ekvalizéru na mém aparátu vzájemně propojena a jejich jednotlivá nastavení se ovlivňují. Dostanete přesně ten zvuk, který hledáte. Další výhodou je, že všechny korekce můžete klidně využívat v jejich plném rozsahu, aniž by zvuk byl v kterémkoli nastavení nepoužitelný. Když na běžném zesilovači dáte středy naplno, bude vás to bolet. To samé platí u výšek.

 

Můžu potvrdit. Když jsem tvůj aparát zkoušel, tak jsem schválně otočil všechny korekce naplno anebo naopak jsem třeba úplně stáhl basy, a zvuk byl pořád použitelný a příjemný. Další otázka směřuje na tvoji soupravu reprobeden. Proč není v nabídce klasická čtyřdesítka s hornou?

Popisuješ klasiku, a stala se klasikou už během mé kariéry. A já nikdy nevěřil, že je to dobrý nápad. Desetipalcový reproduktor opravdu neprodukuje dostatečné basové frekvence. Bavíme se o baskytaře, ne o kytaře nebo trumpetě. O opravdu hutných basech. Takto malé reproduktory nedokážou při velké zátěži doopravdy „pohnout vzduchem“ v dostatečně velkém prostoru. Kombinace 4 x 10” je ekonomické řešení, kdy za rozumné peníze dostanete přijatelně znějící reprobednu. Když použijete vysoce kvalitní 15” reproduktor, zvuk je mnohem lepší, ale samozřejmě to stojí víc peněz. V této souvislosti musím také zmínit, co to je koaxiální reproduktor. Jedná se o speciální reproduktor se zabudovanou vysokofrekvenční hornou v centru hlavní membrány. Zvuk se tedy šíří z jednoho místa. Naproti tomu konfigurace 4 x 10” s hornou má pět různých zvukových zdrojů, které mezi sebou soupeří. Výsledkem je lehce zastřený, nekonkrétní zvuk. U koaxiálního reproduktoru jsou všechny frekvence produkovány z jednoho centra a dostanou se k tvému uchu ve stejnou milisekundu. To přináší úplně jiný rozměr zvukové průzračnosti a ostrosti. Když budeš stát deset metrů od bedny, tak budeš přesně slyšet, odkud pochází tvůj zvuk. Frekvence spolu neinterferují, naopak spolu krásně fungují a přináší příjemný tón.

 

Jaký je rozdíl mezi Club Cab a Lo Cab? Oba kabinety mají stejnou velikost, patnáctipalcový reproduktor. Liší se jen výkonem?

Club Cab má koaxiální reproduktor a Lo Cab nikoliv, takže Lo Cab je určený jako podpůrný box pro Club Cab. Ideální je, pokud jsou spolu v sestavě.

 

Myslíš si, že tvůj nový signovaný aparát se hodí pro nějaký konkrétní typ basisty? Jak bude podle tebe vypadat typický uživatel?

Myslím, že je využitelný pro každého. Svědčí o tom noví firemní hráči, mezi kterými jsou zastoupeni třeba T. M. Stevens jako funk-metalový basista, P-Nut z kapely 311 hrající moderní punk-metal nebo Viktor Krauss, který hraje s Lyle Lovett. Posledně jmenovaný má kontrabas a hraje v country stylu. A všichni jsou spokojení.

 

Máte nějaké plány do budoucnosti? Další produkty spolupráce tandemu Hellborg–Warvick... efekty, již zmiňovaný kompresor, kabely nebo něco jiného?

Ano, momentálně pracujeme na rozšířené verzi zesilovače. Jedná se o velice drahou záležitost, která je určená pouze pro omezený trh. Dále pracujeme na zlepšení již stávajících modelů a chystáme i novou řadu Hellborg s nižší pořizovací cenou, ale při zachování špičkové zvukové kvality. Vše uvidíte na zimní NAMM show v lednu 2009.

Psáno pro časopis Muzikus