Sám sobě kytarářem - Andonis Civopulos

Sám sobě kytarářem - Andonis Civopulos
Sám sobě kytarářem - Andonis Civopulos

V nelítostném parnu srpnového dopoledne jsem se svým kamarádem, bubeníkem Kobdzeyem, vyrazil vstříc osudu na českých dálnicích a silnicích směrem na Ostravu. Kokpit našeho letounu "Felicia kombi" vyplňovala hudba Stinga, Queen a Dire Straits, která z části utišovala naši bolest nad nemilosrdným slunkem a značením českých silnic. Po pětihodinovém letu se společností Škoda - No Air jsme dorazili do Frýdku-Místku, kde se v místním kulturním zařízení uskutečnil rozhovor s Andonisem Civopulosem, zapomenutou elitou kytarového ringu.

 

První kolo: Zahřívací otázka

Kdy začala tvá hudební historie? Jak to bylo s nástupem profesionálního hraní do tvého života?

Měl jsem tři bratry a všichni byli muzikanti. Půjčoval jsem si kytaru, ve škole jsem zakládal klasické školní kapely a v 68. jsme hráli už písně kapel, jako byli Shocking Blues. Na vojně jsem měl dosti prostoru pro cvičení, tak jsem se mohl kytaře věnovat naplno a cvičit Jeffa Becka, Erica Claptona, Deep Purple atd. Po vojně mě rovnou odchytli Ivo Pavlík a Věra Špinarová. S nimi jsem začal skládat a jezdit "ven". V současnosti se nejvíce věnuji Toto Revival Band a kapele, kde se hraje Top 40. Také dělám ve studiu s Borisem Urbánkem.

Jelikož jsi jezdil "ven", tak jsi měl určitě možnost vidět a hrát na legendární kytary. Pomohlo ti to při dalším výběru nástroje?

Když jsem jezdil do zahraničí, samozřejmě jsem viděl a hrál na kytary jako Gibson nebo Fender a měl jsem možnost nějakého toho srovnání. Jednou jsem si sehnal pěknou mahagonovou desku a krk z Krnova, osadil jedním humbuckerem a bylo to. Později jsem si vyrobil ještě několik kytar.

Jakou používáš na koncertech aparaturu?

S Věrou Špinarovou používám dvě komba Fender, do sterea a Messa Boogie Quad preamp. V kapele Top 40 mám Messa Boogie Nomad (tříkanálové kombo) a v Toto Revival Band Messa Boogie Nomad spojené s Marshallem.

Čím to, že máš rozdílné aparáty?

V kapele Top 40 je to složité - když někdo dělá rámus, tak to ruší ten malý pódiový systém. Zato s Věrou Špinarovou je to bigbít a mohu mít z každé strany jedno kombo do sterea, protože se rád slyším. Já jsem takový "kraválista".

 

Druhé kolo:

Co je doma, to se počítá

Říkal jsi, že sis vyrobil kytaru. Bylo jich od té doby ještě více, a jestli ano, používáš je? Nebo hraješ spíše na originály?

Používám jak svoje, tak originály. V Top 40 hraji na Fender Stratocaster, ale mám i více kytar jako např. Gibson Les Paul, Fender Telecaster, Gibson Flying apod. A z těch českých používám svoje i ty, které jsem si nechal udělat. Vyrobil jsem sice pár kytar, ale převážně hraji na jednu z nich. Má mahagonový korpus s vrchní deskou z žíhaného javoru a krk je mahagonový s ebenovým hmatníkem. Je to vlastně takový Les Paul, i když tak nevypadá. Kobylka je Floyd Rose - jedna z prvních - snímače EMG. Také vlastním jednu kytaru od kytaráře Zdeňka Macha, který udělal k mému javorovému krku korpus z topolu. Je osazena single coil snímači Texas Specials a má i aktivní elektroniku Power Pots, která zvýrazňuje střední frekvence, a vytváří tak pěknou barvu zvuku. Nechtěl jsem místo mid-boostu humbucker, protože zvuk singlu je nenahraditelný. Kobylka je originál Fender a je tam ještě Fender roller nut, což je nultý pražec s ložisky. Ještě jsem si od Františka Furcha nechal postavit nylonovou kytaru s užším krkem. Do stavby akustických kytar se raději nepouštím..

Máš sice kytaru z mahagonu, ale určitě sis oblíbil i jiná dřeva...

Nejsem příliš vyhraněný, co se dřeva týká. Mám docela rád zvuk lípy, jelikož mám doma kytaru s lipovým korpusem a javorovým krkem. Také se mi líbí olše, kterou bych dal asi na strata. Tehdy to byla klasika. Jednou jsem si vyrobil kytaru z ovankolu a zněla, jako kdyby byla z palisandru. Takovýto palisandrový telecaster používal i George Harisson. Co se týče hmatníků, tak nejsem příliš vyhraněný. Míval jsem eben, ale líbí se mi i např. javor. Říká se, že celkový zvuk je pak průzračnější. Avšak já v tom takový rozdíl nevidím - to jsou takové řeči.

Ještě bych zůstal u dřev. Říká se, že čím vyzrálejší dřevo, tím lepší kytara. Preferuješ u svých kytar starší dřeva?

Měl jsem staré dřevo. Získával jsem ho ze Slovenska, kde se v jedné vesnici dělaly dýhy. Měli tam zbytky a to byl např. mahagon, javor atd. A Zdeněk Macho je specialista na staré dřevo, takže od něj mám také pěkný starý kousek.

Dělal jsi kytary i pro někoho jiného než pro sebe?

Tak,... když lidé zjistili, že dělám kytary, a že to i hraje, tak se začali ptát. Udělal jsem kytaru např. Richardu Kybicovi, Elánu a kytaristovi od Petera Nagyho...

Dají se tvoje české kytary srovnávat se zahraničními originály?

Kytaru od Zdeňka Macha mám jen krátce, takže se bojím srovnávat. Ale již v této prvotní fázi hraje výtečně, takže nezaostává za originály. Moje vlastní kytara je, jak už jsem řekl, takový Les Paul, ale se šroubovaným krkem. Tady se nabízí srovnání s lepenými krky, které mají delší sustain. U Les Paulů se dle mého názoru sustain projevuje při rychlých sólech - tóny se slévají.

Máš rád experimenty se snímači?

Takové šachování rád nemám, protože to stejně dělají prsty. Mohu kombinovat, jak chci, ale pak se zase vrátím k osvědčeným kombinacím. Je to částečně věc módy, protože když tady byly DiMarzia, tak tam všichni dali DiMarzia, když Seymour Duncan, tak...

 

Třetí kolo:

Z deníku kytaristy a kytaráře

Stalo se ti někdy, že by se lidé ptali: "Na co to ten chlap hraje"?

Stalo se mi to a dokonce po mně chtěli, abych jim jednu kytaru udělal. Jenže tou dobou jsem měl dobrou pódiovou sestavu, která hrála opravdu super, a oni si mysleli, že je to jen v té kytaře. Přitom to byla komunikace: prsty, kytara, aparát. Jednou ke mně dokonce přišel kytarista, který měl spoustu vynikajícího vybavení, a povídá: "Kurňa ty tady máš takých pár krámů a hraje ti to daleko líp... "

Máš zkušenost se zahraničními studii?

Jednou jsem nahrával venku a to byl zrovna v módě ten POD, tak jsem to nahrával přes něj do Pro Tools. Je to dobrá věc, i když je to takový chemik průzkumník. Dají se na něm vytvořit kvalitní zvuky a to velice rychle. Avšak po následném srovnání s lampovým kombem se zhrozíš, jaký je to "plastik". Musí se s tím kombinovat. Například hodně kytaristů točí sóla na různé aparáty. Vezmou si dejme tomu Fender, Marshall, POD a pak to smíchají. Vznikají tím zajímavé kombinace zvuků.

Jak na tom byla nebo jsou česká studia, kde jsi točil?

V osmdesátých letech jsem točil např. v Mozarteu, ale moc to tehdy neuměli. Když jsme chtěli přimíchat na zpěv nějaký efekt, tak jim to zabralo hodinu. Dnes je to samozřejmě jiné a daleko profesionálnější.

Která vlastnost kytar je pro tebe určující při výběru?

Nejdůležitější je zvuk. Musím mít dobrý pocit při hraní a musí se mi dobře držet. Nemám rád tenké krky, jako dělá Ibanez. Když tam něco skřípe, tak si to dokážu odstranit, takže to není problém.

Říká se, že výroba krku je jedna z nejtěžších věcí na elektrické kytaře. Řekni, jak se to vlastně dělá.

Nejdříve se sežene pěkný kus dřeva a vyřeže se tvar. Frézkou se udělá uprostřed drážka, kam se dá výztuha, a pak se přelepí palisandrem, ebenem, nebo se nechá bez hmatníku - prostě maple neck. Pak to chce hodně trpělivosti a je to.

Děkuji za rozhovor.

Psáno pro časopis Muzikus