Sedm století kytary (X) - Elektrická kytara (2. část)

sedm století kytary (10)
sedm století kytary (10)

První elektrické kytary se pomalu stávaly základním nástrojem populární hudby. Přičinila se o to hudba taneční, která se provozovala v barech a tavernách. V třicátých letech byl nejpopulárnější styl honky-tonk, plný veselosti a bláznivin. Jako jeden z prvních proslul kytarista, trombonista a aranžér Eddie Durham, jenž působil ve skupině Counta Basieho. Ale na scénu přichází mladý Charlie Christian, člen velmi známého Benny Goodman Bandu. Narodil se roku 1919 v Dallasu a na kytaru se začal učit velmi brzy. Už jako teenager, v roce 1934, hrál na basu ve skupině Alphonso Trenta a o šest let později už jej John Hammond doporučuje Goodmanovi. Po turné do New Yorku se setkává a jamuje s jazzovými velikány Dizzie Gillespiem, Theloniem Monkem a Charlie Parkerem. Hodně nahrává, ale ve třiadvaceti letech umírá na tuberkulózu. Ukázal světu obrovskou melodickou a harmonickou invenci, užíval sustain a nebývalé možnosti elektrické kytary. V orchestru se dokázal sólově prosadit a kytaristé byli jeho hrou jako očarováni. Vždyť do té doby se kytara používala jenom jako součást doprovodné sekce. Objevují se další jazzoví hráči - Tal Farlow, Wes Montgomery, Howard Roberts, Herb Ellis, Barney Kessel.

sedm století kytary (10)
sedm století kytary (10)

Zakládají své skupiny a kytara zde hraje dominantní úlohu. Vzniká spousta nahrávek s virtuózními skladbami. Jazzmani tvoří první epochu nového instrumentu ve čtyřicátých a padesátých letech. Ale souběžně s nimi se po druhé světové válce vyvíjí městské blues. Jeho nosným tématem se stává boogie-woogie - rytmus texaských hráčů. V jeho pumpujícím tanečním rytmu se elektrická kytara velmi dobře zabydluje. V kapelách je ale vedoucím nástrojem tenorsaxofon a kytara přejímá mnoho prvků ze způsobu hry tohoto nástroje. Za prvního známějšího elektrického bluesového kytaristu je považován T-Bone Walker. Narodil se v Texasu roku 1913 a uvedl se již v roce 1934 na nahrávce jako doprovodný kytarista bluesových zpěvaček Ma Raineyové a Idy Coxové. Od raných čtyřicátých let vedl svou kapelu. Jeho hra vynikala silou, vibratem, sustainem a ohýbáním tónu na rozdíl od rovných běhů jazzových hráčů. Centrum nového bluesového stylu se stává Memphis a Chicago. Větší města, kde je plno klubů, rádií a tančíren, dávají mnohem lepší příležitost pro muzikanty. Mladý kytarista Muddy Waters, nesoucí v sobě dědictví hudby Son House, Charley Pattona a Roberta Johnsona, hraje právě v takových klubech. V Chicagu roku 1940 se nedá hrát v nálevnách akusticky. Muziku není slyšet. Nové složení kapel je určující - dvě kytary, basa, bicí, harmonika a piano. Silný rytmický náboj a zpěv, ovlivněný stylem Mississippi. Kytaristé přebírají mnoho z techniky starých akustických bluesových hráčů, včetně bootlenecku. Z Memphisu vtrhne do světa nadčasová časovaná bomba v podobě B. B. Kinga. Od narození v Itta Bena v Mississippi v září roku 1925 až dodnes legenda všech legend bluesových prstíků. V mládí hrál tříakordový doprovod ke spirituálům a poté, co se seznámil s Robertem Jr. Lockwoodem a Sony Boy Williamsem, propadl blues. Poslouchal velké hráče - Blind Lemon Jeffersona, Bukka Whitea, T-Bone Walkera, ale i Elmore Jamese, Lonnie Johnsona a Django Reinhardta. Do Memphisu odešel v roce 1947. Dostal dobré místo v rádiové stanici WDIA jako discjockey. Začal se nejprve nazývat Beale Street Boy, ale brzy se přejmenoval na Blues Boy King. V roce 1949 začal nahrávat a o rok později se jeho píseň Three O'Clock Blues stala téměř hymnou bluesového publika. Dodnes je B. B. King považován za otce a nestora bluesové hudby a zahrát si s ním je velkou ctí pro každého muzikanta. Elektrická kytara však také proniká do bílé country hudby přibližně ve stejné době jako u blues. Ve čtyřicátých letech nastávají změny - skupiny se amplifikují a zdá se, že dny strunných kapel, rodinných skupin a tradičních písní na akustické nástroje jsou sečteny. Rádia vysílají přenosy vystoupení z jazzem ovlivněného jihozápadu. Lidé chtějí slyšet více taneční hudby a kapel s jejich elektrickými nástroji. V té době nejpopulárnější zpěvák Merle Travis vyvíjí svůj nový country finger-picking styl, který aplikuje na elektrickou kytaru. V roce 1947 se svým kamarádem Paulem Bigsbym staví první solid-body kytaru, o které jsme si již psali.

V padesátých letech zněla elektrická kytara ve všech formách americké populární hudby. Akustická kytara se stávala paradoxně anachronismem a do módy přišla až v letech šedesátých s příchodem folkového boomu. Nemalou zásluhu na tom má již vzpomínaný Les Paul. Jeho experimenty a tvořivý génius ovlivnily jak současníky, tak kytaristy dalších generací. Ve spolupráci s firmou Gibson nabylo jeho jméno celosvětové popularity. Nebyl však jenom vynálezce, ale i velmi schopný hudebník. Se svou ženou Mary Fordovou nahrál v roce 1951 obrovský hit How High the Moon, kterého se v té době prodalo rekordních více než milion a půl výlisků. Les Paul však neusnul na vavřínech a dále zdokonaloval svou hráčskou a nahrávací techniku. Jeho invence předběhla vývoj o několik desetiletí.

sedm století kytary (10)
sedm století kytary (10)
Psáno pro časopis Muzikus