Na tuto značku jsem několikrát narazil při toulkách po internetu a netušil jsem, že jde o boxy vyráběné v Čechách. Až na níže vzpomínaném fóru jsem přišel na to, že za vším stojí Honza Novotný alias „Nook“.
Jeho výrobky jsou profesionálně zpracované, mají překvapivě nízkou hmotnost a malé rozměry, což je činí ideální výbavou pro poutníky veřejnou dopravou. To hlavní, co vás překvapí, je ale barevný, plný, a hlavně basový zvuk.
Co tě přivedlo k výrobě kabinetů? Čím si myslíš, že tvoje koncepce osloví, nebo čím by měla oslovit muzikanty?
Impulz k výrobě boxů byl asi ten nejtypičtější - potřeba vlastního „dospělého“ aparátu. Začal jsem v té době hrát v kapele a mé letité stowattové kombo už nestačilo. Takže jsem si pořídil zesilovač (tehdejší novinku Little Mark II) a začal řešit bednu. Během kratšího a nepříliš dobrého vztahu s dvoudesítkou od Warwicku mě napadlo, že si sám postavím něco menšího, co ovšem bude hrát hlasitěji a lépe. Velkým zdrojem inspirace mi
bylo projíždění různých internetových fór a komunikace se zkušenými staviteli aparatur. Stáhl jsem si tehdy WinISD (program pro simulaci reproboxů) a začal studovat parametry reproduktorů všech možných výrobců. Výsledkem bádání a práce v garáži byla taková malá kostka z OSB desky, potažená relativně hnusným zátěžákem (to abych nevyhodil moc peněz, kdyby to náhodou nehrálo). Ovšem osadil jsem ji neodymovým patnáctipalcem od firmy 18 Sound, tedy jedné ze špiček ve světě reproduktorů. Výsledkem jsem se pak nadšeně chlubil v komunitě basáků na baskytara.com, kam léta přispívám. A protože byl box, kromě dobrého zvuku, také malý a poměrně lehký, budil na srazech fóra značný zájem ostatních členů. Netrvalo dlouho a našlo se pár odvážlivců, kteří projevili zájem o stavbu bedny na zakázku. První dva boxy ještě byly z patnáctimilimetrové překližky, vyztužené jen lehce. Chtěl jsem si to ovšem dělat tak nějak po svém, co nejmenší a co nejlehčí, ne být jen další výrobce reprobeden. Takže u dalších zakázek jsem přistoupil k použití devítimilimetrové březové překližky (zahlédl jsem o tom totiž kdesi zmínku, že to někdo zkoušel) a k vypracování poměrně složitého systému vnitřních výztuh pro zachování výsledné tuhosti boxu. Výsledky byly super,
skelety takhle vycházejí neuvěřitelně lehké a pevné (stavěl jsem dokonce i 4x 10”, který má hmotnost asi dvacet jedna kilogramů) a já věděl, že je to ono. Použitím kvalitního PA reproduktoru je pak možné minimalizovat objem boxu až na jakousi pomyslnou hranu, kde už fyzika opravdu řekne dost. Tak se zrodil recept pro všechny, kdož si nechtějí ničit záda při tahání velkých a těžkých aparátů a zároveň ocení jasně definovaný, průrazný a čitelný zvuk. Spokojených zákazníků postupně přibývalo a po pár letech váhání se z mého koníčka stává zaměstnání na plný úvazek.
Jaký máš sortiment? Vím, že vyrábíš hlavně boxy pro baskytaristy, ale nabízíš svá řešení i pro jiná použití? Přibliž nám svou nabídku.
Ano, specializuju se na boxy pro baskytaru a kontrabas. Myslím, že není úplně dobré se rozptylovat více věcmi. Občas si ale rád udělám radost, takže jsem stavěl na zakázku i pár boxů kytarových... paradoxně vlastně mým „nejslavnějším zákazníkem“ je Honza Šobr, kytarista z kapely Sto zvířat.
Ale stěžejní pro mě je opravdu basa, momentálně pracuji na tom, abych nabídku boxů definitivně ustálil. Aktuálně nabízím dvě řady beden, jedna je hlavně pro kontrabasisty, v konfiguracích reproduktorů: 1x 6”, 2x 5”, 1x 8” a 1x 10”, s důrazem na minimální rozměry a hmotnost. Druhá řada je pak pro elektrické baskytaristy. Začíná na konfiguraci 1x 10” + 5”, pak nabízím ještě 1x 12” + 6” a 1x 15” + 1” horna. Hlavním designovým požadavkem je zde čistota a pevnost tónu i při vysoké hlasitosti, ze zřejmých důvodů: Často se nehraje tak nahlas, aby se nemohlo hrát ještě hlasitěji... V brzké budoucnosti se v mé nabídce objeví také něco většího, pravděpodobně 2x 12” + 6”.
Myslíš, že má použitý materiál zásadní vliv na zvuk? Myslím nejen dřevo, ale i potah, nebo například box ze silnějšího materiálu vs. tenkostěnný box vyztužený nosníky.
Tak láká mě samozřejmě říct, že bedny potažené kobercem mají oproti těm v tolexu takový teplejší, chlupatější zvuk, ale uznávám, že je to laciný vtip... a navíc to stejně pozná jen opravdový fajnšmekr. :-) Hlavní je samozřejmě materiál, ze kterého je bedna postavená. Respektive její výsledná tuhost, ta je u basového boxu zásadní. Vše, co pohltí nedostatečně tuhá konstrukce, se projeví na horším přednesu nízkých frekvencí. A čím vyšší hlasitost, tím je to samozřejmě markantnější.
Jak bys charakterizoval zvuk svých boxů a jak by podle tebe měla znít basa?
No, basa právě může a měla by znít různě. Od precla hraného trsátkem přes nakouřenou celolampu, k nacinkanému slapu, bezpražci, kontrabasu a tak dál. Mojí hlavní zásadou je, aby charakter bedny nepřekryl či nějak dramaticky nezměnil zvuk a charakter nástroje. Aby box přenesl dynamiku hraní ven, aby citlivě reagoval na korekce ekvalizéru, aby přes ni různé nástroje zněly opravdu různě. Zároveň ale žádná bedna není úplně „neviditelná“, takže se snažím, aby byl defaultní zvuk toho kterého reproduktoru ku prospěchu věci. Například idea návrhu 1x 15” byla taková, aby to nebyl jen doplňkový kabinet ke 4x 10” (kterou vlastně ani nenabízím), ale aby naopak třeba dvě 1x 15” tvořily plnohodnotný fullstack do rockové kapely, který bude mít jak čitelnost desítek, tak tučný spodek od patnáctipalce. A aby ten fullstack mohl mít tím pádem poloviční rozměry a poloviční hmotnost.
Musím uznat, že jsem byl zvukem tvých kabinetů opravdu překvapený. Třeba od miniboxu s jedním 6” asi na základě fyzikálních zákonů nelze očekávat výkon, který bude stíhat v heavy metalu, ale osobně mne překvapila barva zvuku a plnost basů. Máš pro to nějaké vysvětlení, nebo se ti to prostě povedlo náhodou?
Tak to děkuju za pochvalu! Výhodou je, že dnes existuje opravdu široká nabídka vynikajících reproduktorů. Pro dobré podání basů nevyžadují příliš velký objem a zároveň umějí i ty šťavnaté středy a barevné výšky, které máme jako basáci rádi. Šestipalce a osmipalce od B & C Speakers, které používám, jsou opravdu excelentní. Takže pak „stačí už jenom“ odsimulovat a spočítat, do jak velké bedny reproduktor dát, jak vysoko box naladit, a samozřejmě ve finále neošidit konstrukci. Jen párkrát jsem byl nepříjemně překvapený tím, že to nehraje, jak jsem si představoval. A naopak, v některých případech byl výsledek o dost lepší, než jsem čekal...třeba právě u téhle malé 1x 6”.
Jací výrobci boxů tě nejvíc inspirují?
Různí výrobci různě. Úplně na začátku byl asi americký výrobce Bag End a jeho malinká, uřvaná 1x 15”, jakožto ideový základ pro můj první box. Dále třeba Markbass má jasný tah na branku, je výrazný, a před těmi deseti lety jsem, také díky němu, objevil reproduktory B & C. Pak Schroeder se svými lomenými ozvučnicemi a naprosto zásadní byl Greenboy, který mě přivedl na myšlenku použít středovýškové pěti- a šestipalce. Ono se vždy čas od času objeví něco zajímavého, čím se lze inspirovat, ale v zásadě je dobré držet si svůj směr a opravdu to brát jen jako inspiraci. No a někdy se naopak stane, že danou koncepci promýšlím tak dlouho, až s ní přijde nezávisle někdo jiný. To je případ Jeffa Genzlera a jeho Bass Array, tedy 1x 12” woofer a 4x 3” umístěné v řadě nad sebou uprostřed boxu před basovým reproduktorem. Koukal jsem na to dost dlouho s otevřenou pusou, protože v podstatě takhle přesně jsem si to kdysi kreslil... a nezrealizoval. Tak trochu Jára Cimrman. :-)
Pro jaký hudební žánr směřuješ svoje boxy?
Jak jsem říkal, mým hlavním záměrem je navrhovat a konstruovat boxy co možná nejméně zvukově zabarvené. Tudíž nacházejí uplatnění v nejrůznějších žánrech, od jazzu a folku po hard rock. Snad jen milovníky vlajících nohavic a lednic (4x 12”, 6x 10”, 8x 10”...) neuspokojím, to ovšem ani není mým záměrem. Soustředím se na klubovou scénu, kde je většinou potřeba aparát co nejmenší; o folkových koncertech a jazzových session v kavárnách nemluvě... Zažil jsem třeba situaci, kdy se basový aparát z prostorových důvodů umisťoval na piano.
Držíš se pouze svého designu a svých modelů, nebo vyrábíš i na zakázku?
Má současná nabídka vykrystalizovala jako výsledek dlouholeté zakázkové výroby. Každý z boxů řešil někdy v minulosti konkrétní zadání od zákazníka, takže teď mohu s klidným svědomím nabízet boxy typizovaných rozměrů s osvědčeným osazením a nechat zákazníka vybrat si barvu potahu, ochranné rohy, případně tkaninu před repro namísto kovové mříže.
Takže stručná odpověď je vlastně otočením otázky: Vyrábím na zakázku, ale držím se svého designu a modelů. :-)
Mluvil jsi o výrobě svého zesilovače, uvažuješ o samostatné hlavě, kombu nebo třeba aktivním boxu (tuto koncepci nabízelo např. Bergantino)?
O výrobě zesilovače jsem se zmiňoval, ale je to pro mě (alespoň zatím) běh na dlouhou trať a spíš se jedná o takovou výplň dlouhých zimních večerů. Aktivní boxy jsou ovšem zajímavá myšlenka a do budoucna určitě zajímavá možnost rozšíření nabídky.
Jaké používáš reproduktory? Vím, že máš ve svých boxech různé typy reproduktorů, co je pro jejich výběr určující?
Výběr reproduktoru je plně podřízen koncepci boxu. Základem je, že musí mít takové parametry, aby fungoval dobře v malém objemu. Což spoustu reproduktorů předem vyřazuje ze hry. Dále, pokud navrhuju jednopásmovou bednu, pak musím vybrat reproduktor, který kromě basů zvládne dostatečně i středy a výšky, to se vzájemně trochu vylučuje, takže je nutné najít nějaký vyvážený středobas. Funguje to dobře u reproduktorů menších průměrů, které přirozeně hrají lépe vyšší frekvence. U větších reproduktorů proto upřednostňuji dvoupásmovou koncepci se samostatným středovýškovým reproduktorem. Basový reproduktor tudíž může být opravdu basový, bude lépe tlačit spodky a o vršek se pak postará pětipalec či šestipalec, speciálně k tomu určený.
Samozřejmě dávám přednost reproduktorům s neodymovými magnety, ale pokud se mi nějaký ferit jeví parametrově vhodnější, dám mu přednost i za cenu vyšší hmotnosti.
Z převážné většiny používám reproduktory od italské firmy B & C Speakers. Mají opravdu širokou nabídku různých typů od každého průměru a současně jsou nepřekonatelné v poměru cena/výkon. A velmi rychle jsem zjistil, že jsou jaksi přirozeně muzikální.
Zatím jedinou výjimkou je The 10.5 v níž je desetipalcový Celestion a The 25MICRO, který obsahuje reproduktory 18 Sound.
Jaké používáš ostatní komponenty?
Hardware a ostatní komponenty používám ty běžně dostupné, ale musí splňovat jisté kvalitativní a estetické nároky. Takže například výhradně konektory od Neutriku, kondenzátory a rezistory pro výhybky od firmy Bennic, cívky pak vinuté z drátu o dostatečném průměru. A na potah reproboxů používám standardně kvalitní, tuhý tolex.
Nezkoušel jsi nestandardní řešení, jako jsou například pasivní radiátory nebo izobarické uspořádání reproduktorů?
Ne, ne, nezkoušel. Izobarické uspořádání mi u baskytary přijde jako vyložené plýtvání reproduktorem, jeho plochou a citlivostí. Asi to má nějaký smysl u hi-fi, kde se tím dá frekvenční charakteristika popotáhnout o dost níž a citlivost nehraje až takovou roli.
A pasivní radiátor plní vlastně funkci bassreflexu, takže ani tady nevidím přílišnou výhodu oproti klasické bassreflexové koncepci.
Co posloucháš za muziku? Jací hráči jsou pro tebe inspirací?
V muzice jsou jednak věci a lidi, které miluju už dlouho. Například Radiohead, Queen do roku 1980, raní Pink Floyd a naopak pozdní Beatles, Doors, samozřejmě... A pak je spousta nových kapel, které objevuji ve vodách stoner rocku a metalu a které mají blízko právě k té sedmdesátkové psychedelii. Namátkou třeba kapely Cambrian Explosion, The Sonic Dawn, Om, Naxatras... ten seznam by byl asi dlouhý. Z české scény mám hodně rád Priessnitz, Zrní a Vltavu.
A s tím souvisí ta inspirace - nemám v podstatě žádné jasné vzory, neposlouchám nutně v každé písničce basu, často mě něco nečekaně překvapí, jak je to dobré, ale důležité je, jak to funguje dohromady. Když o tom přemýšlím, tak je to vlastně dost podobný přístup, jaký uplatňuju při konstrukci svých reprobeden.
Několik mých kamarádů si již tyto boxy adoptovalo, dostalo mě euforické nadšení dvou „top“ kontrabasistů/baskytaristů, kteří se nemohli nabažit boxem Soundelirium 2x 5”.
Honzo, přeji ti hodně štěstí v Soundeliriu a děkuji za rozhovor.
