Vajco Deczi - aneb jak se hraje za velkou louží

Vajco Deczi - aneb jak se hraje za velkou louží
Vajco Deczi - aneb jak se hraje za velkou louží

Ústí nad Labem - Fantastická atmosféra, požitek z hudební vyzrálosti, pohodová nálada v jazzovém rytmu. To v tomto období tradičně přináší na českou a slovenskou hudební scénu zámořská kapela trumpetového mistra Lacza Decziho - Celula New York. Na konci dubna zavítala také do jednoho z pravidelně navštěvovaných míst v Ústí nad Labem. Znovu báječný výkon, jako vždy doprovázený také jedním z nejvyhledávanějších bubeníků v jednom z nejlidnatějších měst na světě. Syn slavnějšího otce Vajco se koncerty vyloženě baví.

Mám zkušebnu na Times Square. Je nás tam celkem asi šest sedm fakt dobrých bubeníků, mezi nimi i Entone Figg, Keith Carlock, který hraje se Stingem, nebo Robi Amen, od něhož jsem hodně pochytil. Často si tam vyměňujeme svoje věci, někdo například přijde s něčím - zkus tohle a zkus tamhleto a tak... Už jen tím, že jsi v téhle zkušebně, se hodně naučíš.

Ale přeci jen, kdo tě ovlivňuje ze všech nejvíc?

Samozřejmě jako většinu Dave Weckl, to je opravdová mašina. A pak určitě také Dennis Chambers, nesmím ale opomenout již zmíněného Robiho Amena. Ten mě skutečně velmi zaujal. Těch dobrých bubeníků je až příliš, chtělo by to mezi nimi trochu kosit... (smích)

Jaký je tvůj přístup k samotnému hraní?

Většinou začnu tak, že si dám něco technického na rozehrání. Na ruce a nohy, koordinace na celou soupravu. Dělám hodně cvičení s repeticemi, pak si dám sekvencer nebo metronom a do toho hraji nějaký groove s brejky.

Jak potom přemýšlíš při souhře s kapelou?

Snažím se to cítit ve frázích. Při nových věcech mám ještě noty na straně, ale vždycky dělám všechno proto, abych se to co nejdřív naučil zpaměti. Potom se na to nemusím tolik soustředit. Hlavně aby to nebylo moc mechanické.

Co k tvým nástrojům, jsou to vůbec tvoje bicí?

Teď mám tady svoje Sonory Delite s průměry 10", 12", 14", 16" a 22". To vše používám jenom v Evropě, do Ameriky je neberu. V New Yorku zase hraji na Yamahy. Činely jsou od Zildjianu, tam používám řadu K a A, blány zase od Rema - čisté nebo pískové Ambasadory. Na velkém bubnu mám řadu Power Stroke.

Proslýchá se, že máš také v plánu vydat svou vlastní desku...

Je to pravda. Už jsem do toho začal tak trochu dělat s Mariem Rodriguezem, ale nikdy jsme to nedokončili. Doufám, že letos to vyjde.

Psáno pro časopis Muzikus