Yllas

Yllas
Yllas

Milý strýčku, včera byl můj šťastný den, koupil jsem si svou první elektriku. Prodavač se ptal, jestli chci seřídit oktávy, nechtěl jsem vypadat jako blbec (a taky jsem se už moc těšil, až ji doma vybalím), a tak jsem řekl, že to zvládnu sám. No a teď tu sedím a koukám na ty šroubky v kobylce, točím s nimi na obě strany - a nic moc se neděje. Máma říká, žes byl vždycky šikovnej, prosím, poraď mi.

Díky Jirka

Rád slyším, že sis pořídil konečně elektrickou kytaru, ono - hrát ve čtrnácti letech na zobcovou flétnu a zakládat s tímto instrumentem rockovou kapelu - není pro tvůj věk zrovna "žádnej vodvaz". Jestli máš kytaru se složitějším pákovým mechanismem, to radši dones seřídit odborníkovi, seřízení jednoduché kobylky ti rád osvětlím. Zahraj prázdnou strunu, pozorně poslouchej, a pak porovnej s tónem na dvanáctém pražci. Ten by měl zaznít o oktávu výše (proto se hovoří o seřizování oktávy). Zní-li tón tvému uchu příliš vysoko, je potřeba strunu "prodloužit". Seřizovací šroubky můžou být umístěny různě, a tak nelze říci jednoznačně, kterým směrem točit. Proto pozoruj pohyb kamenu pod strunou a toč na tu stranu, která bude vzdalovat kámen směrem od středu kytary. Ke kontrole můžeš použít ladičku, ale uč se spoléhat raději na své uši.

Bude-li znít tón příliš nízko, pak je třeba točit tak, aby se struna "zkracovala" - kámen se bude pohybovat směrem do středu nástroje. Počítej s tím, že bude třeba provést několik pokusů o seřízení, než budeš spokojený. Může se ti stát, že kámen už bude ve své krajní poloze a oktáva stále ještě nebude ladit. Důvodů může být více, například jsi mohl točit špatným směrem, ale problém může být i v chybném umístění kobylky nebo též špatném seřízení výšky strun (i když tady by měla být rezerva).

Vůbec, než se pustíš do seřizování oktávy, měl by ses přesvědčit, zda ti vyhovuje výška strun. Pokud budeš používat ladičku, která umí vydávat tón, lepších výsledků než podle ucha dosáhneš následovně: Ladičku nech pískat tón seřizované struny, nejprve dolaď prázdnou strunu tak, aby nebylo slyšet kolísání tónu (zázněj), a pak místo prázdné struny zahraj oktávu (dvanáctý pražec), a opět toč šroubkem tak, aby se kolísání zpomalovalo a zmizelo. Bude-li se zrychlovat, tak začni točit na opačnou stranu...

Někdo dává přednost malému podladění oktávy, někdy se oktávy mírně přetahují, na začátek ti bude stačit, když strunu stiskneš o trochu silněji (bude to asi více odpovídat tvé nátuře při hraní, ještě dneska vidím, jak jsi se svým oblíbeným kačerem na provázku dělal tak divoké zatáčky při slalomu po pokoji, že byl celý otlučený od nábytku a stěn). Nezapomeň při dolaďování oktáv opětovně kontrolovat ladění prázdné struny, pohybem kamene ji mírně rozlaďuješ.

Psáno pro časopis Muzikus