Yllasova almara II - z pozůstalosti žijícího strýčka

Yllasova almara II - z pozůstalosti žijícího strýčka
Yllasova almara II - z pozůstalosti žijícího strýčka

V dalším díle našeho seriálu, ve kterém se společně probíráme archívními materiály z Yllasovy almary, jsem se rozhodl přiblížit čtenářům časy, kdy bylo ještě "moderní hrát v kapele".

Po článcích přejatých z čísel 7 a 24 časopisu Mladý technik z roku 1951 je na řadě skok o sedmnáct let dopředu. Za pohoršlivé západní tance již nehrozilo mládeži několikaleté vězení a světlo světa spatřila Aro cola, první nápoj "colového" typu u nás.

Nástroje jako elektrické piáno již nikoho nepřekvapují, naopak v této době vrcholí nadvláda elektrických kytar, bez kterých si už nikdo nedokáže představit všudypřítomý kulturní fenomén zvaný bigbeat.

Několik ukázek z měsíčníku spojených pražských klubů Pop Music Expres, vydávaného nejprve agenturou Spektrum, dýchá atmosférou pražského jara, nikoliv však onoho festivalu klasické hudby. Pamětníci nezapomenutelných chvil, kdy v PME sledovali osudy Karla Kanála & Honzy Hroma, komixových hrdinů Káji Saudka, jistě uroní slzu. Stejně jako já, když jsem rozechvělou rukou poprvé otevřel krabici s velkým nápisem NEVYHAZOVAT.

Reportáž z koncertu jedné z nejdivočejších českých skupin je z května (PME ročník 1, č. 2), zatímco druhý článek (PME ročník 1, č. 8) z listopadu 1968. Povšimněte si podstatné změny tónu, jakým jsou oba články napsány. Jak se mohl známý psychedelický rocker divit, že ho nechtějí pustit do pražského klubu Olympik, když v Ostravě se svým komandem spálil reprobednu a nakonec málem i celou sportovní halu?

Beatová idyla však dlouho netrvala. V polovině 70. let se už éterem neslo zvonění balalajky, andělé si oblékali modrý sarafán a kypící samovar vyprávěl příběhy z dálek převelikých...

Psáno pro časopis Muzikus