Zesilovače na Cejlu, mlhy nad Brnem

Zesilovače na Cejlu, mlhy nad Brnem
Zesilovače na Cejlu, mlhy nad Brnem

V Brně v Zábrdovicích (nemám rýmu) na Cejlu, což není meta v běhu, ale klasická brněnská ulice, jež byla jeden divný čas maskována jménem masového vraha Gottwalda, sídlí ve dvou téměř přes ulici položených a docela pěkných pavlačových domech firma Elma Art. Firmu jsem našel lehce nejen podle adresy, ale i podle umělé mlhy na dvoře, kde zrovna zkoušeli něco nového. S majitelem panem Jiřím Maděrou a obchodním manažerem Markem Šmídem jsem si popovídal o jejich království, prolezl, co šlo, a sepsal, na co si vzpomněl a k sepsání za vhodné uznal.

Zesilovače na Cejlu, mlhy nad Brnem
Zesilovače na Cejlu, mlhy nad Brnem

Firma vznikla v roce 1996, kdy se pan majitel udělal pro sebe. Přestože jeho předchozí působiště bylo zaměřené spíš na světelnou techniku, pan šéf se neohroženě pustil i do techniky zvukové. I když výhody, které dávalo odvážlivcům jejich prvenství, už dávno setřel čas a na našem trhu vydatně zhoustlo, firma si stále drží svoji pozici v pomyslném středu cenového a tudíž i kvalitativního rozpětí svého oboru.

Firma Elma Art pod značkou MAD dnes celkem úspěšně vyrábí zesilovače a to jak v klasickém průmyslovém racku 19", tak v provedení jako zesilovací moduly, které se dají zašroubovat do libovolné vhodné aktivní a tím snad i atraktivní reprobedny. Třeba odposlechové nebo do domácího subwooferu. Jako výrobní doplněk zde berou třeba výhybky. Dalším už zmíněným oborem pod značkou MAD jsou ovladače světel a generátory pódiové mlhy. Firma nabízí vlastní řídicí systém pro světelný park komunikující pomocí protokolu DMX-512. Prostým sčítáním v katalogovém letáčku jsem našel 8 typů rackových zesilovačů, 6 typů zesilovacích modulů do aktivních reprobeden, 6 typů ovladačů pro světla, 3 typy pódiových stroboskopů, 2 typy výrobníků mlhy a jako velmi zajímavá součást jejich produkce mi přišel ovládací software pro osvětlovací systémy. Vrátíme se k němu níž slovy místních.

Ty největší zesilovače mají osazené bipolárními výkonovými tranzistory Toshiba, ale některé typy zesilovacích modulů osazují i integrovanými FETovými zesilovači nebo diskrétními zapojeními s výkonovou částí s unipolárními tranzistory řady IRF. FETové zesilovače tvoří levnější firemní řadu. Obrátil jsem se s otázkami na pana majitele:

 

Jakým typům zesilovačů dáváte přednost, bipolárním nebo FETovým?

Můj názor je v případě velkých zesilovačů jednoznačně pro bipolár.

Proč? Kvůli výkonové účinnosti?

Ne. U zesilovačů osazených tranzistory FET lze dosáhnout dobré účinnosti. Prvotním důvodem je špatná dostupnost vhodných typů výkonových FET na trhu a o vysokých cenových relacích těchto součástek ani nemluvě. Existuje sice možnost osazovat koncové stupně, myslím 500 W a výš, tranzistory IRF nebo IRFP, ovšem vzhledem k tomu, že uvedená řada byla vyvinuta výhradně pro spínací účely, nastává problém s výběrem jednotlivých kusů s dobrým souběhem parametrů. Bipolární výkonové tranzistory Toshiba, které preferujeme a používáme ve svých aplikacích, byly vyvinuty přímo pro konstrukce koncových stupňů zesilovačů. Souběh parametrů je až překvapivý, dostupnost a cena příznivá. Zažitý názor, že FETové zesilovače mají proti bipolárům lepší zvukový projev, nelze zcela akceptovat, neboť velmi záleží na obvodovém řešení.

Děláte zesilovače jenom pro PA nebo děláte i nějaké nástrojové typy?

Nástrojové neděláme vůbec, pouze zesilovačové moduly pro pódiové monitory.

A co tedy reprobedny?

P. A. reprobedny se skládají. Velká PAčka děláme na zakázku, ale máme určitou standardní běžně prodávanou řadu od beden s 8" výškovým reproduktorem, pak 10, 12 a 15 palců s 1" hornou. Pak přímovyzařující basové reprobedny s reproduktory 15 a 18 palců a 18 palců se zvukovodem. Vyrábíme střední třídu reprobeden, střední jak v ceně, tak i kvalitě.

 

Čím své reprobedny osazujete?

Všechno osazujeme španělskými reproduktory Beyma.

 

Vnitřní stavba reprobeden Elma Art, jak jsem odkoukal, valnou většinou odpovídá klasické přímovyzařující konstrukci, kde jedinými nad prostou pravoúhlou krabici jdoucími konstrukčními prvky, kromě vnitřních vzpěr v bytelné reprobedně z MDF překližky, jsou trubkové válcové basreflexové rezonátory a exponenciální zvukovody u výškového zářiče. Konstrukční výjimku z firemních pravidel této stavby tvoří jeden basový subwoofer osazený přímo koukajícím 18" reproduktorem, který má vevnitř navázán reverzně zahnutý zvukovod.

 

Přejděme k vašim výrobníkům mlhy. Používáte glycerinové náplně?

Kapaliny nakupujeme od známých výrobců a doporučujeme je i k našim výrobkům. Jde o tři značky - Eurolite, Greenfluid a JEM. Ty tady i prodáváme. Doby, kdy se ředil glycerin s vodou, jsou už dávno pryč. Kdysi se dělala mlha i ze suchého ledu, ale ten se držel při zemi.

Dneska jsou i místo nich výrobníky těžké mlhy, které pracují na trochu jiném principu.

Co vaše stroboskopy, máte v nich něco záludného?

Stroboskop je zařízení, které pracuje s vysokým napětím. Také je nutné "zkrotit" tepelnou energii vznikající při provozu stroboskopu. Proto je při výrobě kladen velký důraz na výběr mechanických i elektrických komponentů a dodržení bezpečnostních předpisů. Vyrábíme je jak analogové, tak digitální řízené protokolem DMX-512 v různých výkonech a cenových kategoriích.

Co ovladače pro DMX?

Děláme klasické malé ovladače, třeba čtyřkanálové pro PARy, ovladače stroboskopů i nějaké komponenty pro DMX. Ale z našich ovladačů je hlavním software. Je to univerzální počítačový řídicí systém pro centrální řízení po lince DMX. Pomocí něj se dají programovat jakákoliv světla prostřednictvím DMX linky. Univerzálnost je v tom, že systém se dá libovolně nastavit a lze jej propojit s jakýmkoli DMX ovládacím pultem. Tím získáte inteligenci počítačového systému a možnost rychlého ovládání tahy, což se zvláště hodí při osvětlování živých akcí. Jinými slovy - kombinací počítače, řídicího softwaru a ovládacího pultu získáte výkonného pomocníka pro jednoduché ovládání světelného parku dílčím i scénickým způsobem bez nutnosti použití myši nebo klávesnice.

Všechno vymýšlíte tady u vás?

Vývoj děláme sami.

A vyrábíte si taky všechno sami?

Samozřejmě využíváme spoustu dodavatelů. Kooperujeme zejména při výrobě mechanických dílů krabic a desek plošných spojů.

Desky plošných spojů pájíte vlnou?

Máme malou pájecí vlnu, která pro naše účely stačí - neděláme tisícové série, ale některé menší věci pájíme i ručně.

Prozraďte mi velikost firmy? Kolik máte zaměstnanců?

Je to trochu složitější. Máme výrobní firmu a firmu obchodní. Celkem máme asi 10 až 12 lidí. S lidmi máme trochu těžkosti a prodej taky není to, co býval v polovině 90. let. Dnes je to těžší, konkurence je větší, ale snažíme se dělat nové věci.

Jak dlouho firma funguje?

Firma pod tímto názvem vznikla v roce 96. To jsme se osamostatnili, v podstatě já jsem se osamostatnil. Začínal jsem v roce 1991 u firmy vyrábějící světelnou techniku a předtím jsem jezdil jako zvukař. Dřívější firma se věnovala víc světelné technice a postupem času se výroba světel utlumila a zvukové techniky přibylo.

Máte tu hezky klenuté kanceláře.

Ve vaší otázce cítím náznak ironie. Je bohužel oprávněná. Řešení této neutěšené otázky je velmi obtížné. Pro obchod a servis je přítomnost firmy v centru města strategická, ovšem výrobní sféře by více vyhovoval okraj města. Snaha o centralizaci firmy v nových prostorech zůstává do budoucna na prvním místě.

A vaše plány do budoucna, až tohle vyřešíte?

Chceme se věnovat víc propagaci našich věcí. Do této doby jsme nedělali žádnou velkou reklamu, ale teď bychom rádi dostali naši značku trochu do podvědomí. Děláme sice i pod jinými značkami pro jiné firmy, ale to je jejich píseček. Chtěli bychom zvýšit propagací značky MAD, ukázat lidem, že nemusí mít jenom cizí aparáty a že i u nás je výrobce, který umí postavit ozvučení, které hraje. Máme před dokončením aparát nějakých 10 kW postavený z našich komponentů, který chceme mít jako propagační a ukázat, že to funguje.

Vyrábíte radši pro českého zákazníka nebo na export?

Marek Šmíd: Dneska česká hlava přemýšlí opravdu penězi. Málokdy se najde člověk, který hledá kvalitu. Spíš poukáže na to, že je to za polovinu a je tam jen o kolečko míň.

Jiří Maděra: První dojem je, že jeden zesilovač stojí 14 a druhý 16 tisíc, navíc je to český výrobek. Ale jeho konstrukci, jakostní třídu, spolehlivost, servis, který je kolem toho zabezpečený, to už při prvním pohledu nikdo nevidí. Měli jsme problém u velkých zakázek. Dělali jsme množství zesilovačů do Německa a ve třídě, ve které jsme tehdy byli, rozhodovala cena a kvůli obchodnímu tlaku jsme je nebyli schopni vyrábět. Nemá význam konkurovat Číně, to je určitě velká konkurence v té nejnižší cenové kategorii. Ale zase se to obrátilo na jiné straně.

Zhruba za rok budete moct vaši výrobu vyvážet v prostoru EU až do Portugalska. Hodláte této možnosti nějak využít?

Plány máme, máme i zahraniční partnery, ale uvidíme, jak to půjde.

 

Výroba firmy Elma Art je podobně jako u jiných podobných výrobců kusová. Věci se dělají na stolech, nikde nikoho nehoní žádný jedoucí pás, takže každému kousku, co z dílny odejde, lze věnovat péči, jež mu náleží. Nedivím se, že žehrají na prostory, přestože nově opravené pavlače na mě působily mile a svěže a kanceláře s klenutými stropy zase dýchaly tradicí. Ale přes rušný polední Cejl se z jedné části do druhé skoro nedalo přejít.

Odjížděl jsem z Brna zase o něco spokojenější, protože fandím firmám i lidem, kteří českou elektroniku, považovanou na počátku 90. let za téměř uhynulé pravěké zvíře, křísí z jejího vlastního hrobu k obrazu aspoň obvyklému za kopci proti větru od nás. Ať se jim to ještě dlouho daří.

Psáno pro časopis Muzikus