Blackstar JJN - 20R MK II a JJN - 212VOC MKII - limitovaná edice celolampové 20W hlavy s odladěnou bednou

Spousta kytaristů hledá „definitivní řešení“, nejlépe kytara - kabel - hlava - bedna. Většinou opakovaně. Jarred James Nichols & Blackstar jedno skromně a bez revolučního patosu nabízí...

Intro

Je to vlastně naprostá klasika. Slabý konec s dvojicí EL 84 elektronek, který miluje, když mu dáte napít, a přitom neřve. Pre-amp s charakterem, hromadou gainu a skvělým ekvalizérem. Reverb, efektová smyčka, odladěná 2x 12” bedna s dvojicí různých reproduktorů (Celestion V-Type a G12T-75). Navíc je tu ještě přepínatelný charakter tónu, vyčerpávající konektivita, včetně USB převodníku a redukce výkonu na 2 W pro opravdu tiché nahrávání nebo cvičení.

Bedna se dá otevřít nebo zavřít podle potřeby a chuti. Parádní design i skladnost. Tenhle aparát mě lákal od začátku a možnost vyzkoušet si ho mi přišla jako na zavolanou, protože časově zapadla do právě probíhajícího turné se Skinny Molly, kteří přiletěli letadlem, a tím pádem potřebovali půjčit mé dva aparáty. Vzali jsme tedy Blackstara s sebou a podrobili ho pořádnému road testu.

Road test

Napřed jsem si ho ve studiu trochu osahal při cvičení. První věc, co mě zaujala, byl tajemný poťák ISF (infinite shape feature), který, jak se ukázalo, mění parametr středů a výšek. V poloze 11 h skvěle fungoval na moje kytary a už tam zůstal. Voicing je u čistého kanálu ve smyslu UK/american, u zkresleného ve smyslu classic drive / modern hi-gain. Gainu mají oba kanály víc, než jsem potřeboval, skončil jsem na dvojici american clean / classic drive, osahal si rozsah Gainu a Volume a hurá do světa.

Hned na prvním koncertě mi kolegové kytaristi začali „prcka“ zkoumat a pochvalně kývat hlavami. Měl jsem sice zapojený svůj pedalboard s několika drivy, modulacemi, hallem, delayem, kompresorem, wahem a dokonce i externím pre-ampem v racku, ale nic z toho jsem neměl potřebu dlouhodobě používat, vyloženě jsem si užíval purismus jen s hlavou, plus mínus nějaké to přikouření na sólo, delay a tak. Největší strach jsem měl z toho, že 20 W bude málo a kluci mě přeřvou, ale nestalo se tak.

Při nastavení Master Volume po marshallsku na 7 je aparát na pódiu slyšet až až, má skvělou barvu, koncové lampy zabírají a Jarredem osobně odladěné středy se propichujou skrz kapelu, jako kdyby to byla padesátka. Na sousedící 100W hlavu jsme dali brzdu, abychom tu fyziku zase tak nepopírali. S 30W Peavey Classic i 300W basovým Warvickem se snášel dobře a nijak jsme se nepřekřikovali. Na bubny akorát. Technicky nezklamal, žádné problémy. Barevně mě vyloženě bavil, a byť jsem nikdy ve skutečnosti nepoužil modern hi-gain, chápu, na co tam je.

Čistý kanál dokáže udělat cokoli od country twangu po crunch. Drive je velice osobitý, je to v podstatě hotový zvuk, zabírá od první čtvrtky, na moje snímače nedávalo smysl nastavení na víc než na půlku, ta druhá je tam evidentně pro singly. Barevně je to poměrně samorost, s velmi anglickým rodokmenem, trochu mi připomínal Orange. Reverb sice není pružinový, ale zní příjemně.

Verdikt

Za necelých třicet tisíc za komplet je to skvěle vybavený aparát s nekonečnou konektivitou. Jeho největší síla je za mě v bedně a ekvalizéru. Obecně je i přes american voicing na kanálu Clean charakterově jasnej angličák, gainu má hromadu, klidně bych mu pomocí slabší lampy ECC 83 V1 nějaký ubral a v případě potřeby dokresloval krabicí nebo si šel přidat. Ve studiu se choval výborně, nezaznamenal jsem nějaký problém nebo výraznou změnu tónu při nahrávání na 2 W. Linka s emulací zní jako linka s emulací, není to vyloženě špatně, ale použil bych ji, stejně jako jakoukoli jinou emulaci, jedině v případě cvičení vedle spícího dítěte, ta bedna je natolik skvostná, že připravit se o ni by byla nebetyčná škoda.

Technická specifikace

https://www.blackstaramps.com/