Elektroakustická jazzová kytara: Stagg A 300 BK

Elektroakustická jazzová kytara: Stagg A 300 BK
Elektroakustická jazzová kytara: Stagg A 300 BK

NĚKDY V KVĚTNU JSEM NAVŠTÍVIL UKÁZKOVOU PREZENTACI VÝROBKŮ STAGG, COŽ JE BELGICKÁ ZNAČKA, POD NÍŽ SE V ČÍNĚ VYROBÍ ASI PĚKNÉ KVANTUM ZBOŽÍ.

Zásobuje totiž celý svět a je to největší evropský obchod s hudebními nástroji. U některých nástrojů byl poměr kvalita/cena až nehorázný. Tedy směrem dolů. Proto jsem velice rád přijal nabídku vyzkoušet právě jazzovou kytaru.

 

Popis

Typ archtop nebo-li konstrukce klenuté vrchní a spodní desky, podobně jako u houslí. Testovaný kus je celoakustický, takže bez průchozího trámce. První, co mě zaujalo, byl ladný tvar a menší velikost než u běžných jazzových lubovek á la gibson. Ale luby mají patřičnou hloubku a nechybí ani výřez (cutaway) pro levou ruku. Krk je lepený s širokou patkou a bez problému usnadňuje hru i ve vyšších polohách. Menzura je 628 mm, tedy krátká - gibsonovská. Spojení krku a těla je jako u většiny jazzovek na čtrnáctém pražci. Pražců je dvacet. Lemování korpusu je provedeno čtyřvrstvou hranou v krémové barvě. Pěkný proužek, složený z barevných dýh, je na středu spodní desky. Obě desky jsou zpevněny dvojicí velmi pevných podélných žeber. Elektrické osazení je klasika - dvakrát humbucker, každý s volume/tone a třípolohový přepínač. Masivní kovový struník je docela vkusný. Kobylka je jazzová, tedy z palisandru a kovový tune-o-matic, ve slušné kvalitě. Nádherný kontrast tvoří kombinace černého designu a zlata všech kovových dílů. Ale to je taky klasika, prověřená mnoha lety. Za zmínku stojí i kvalitní olejové mechaniky, opatřené logem firmy.

 

Materiály

Pohledem do dutiny těla jsem poznal mahagon, pravděpodobně několikavrstvý laminát. Krk je javor a hmatník eben (!). Tedy stavební dříví nejpravověrnějších stavitelů. To jsem ocenil hned po prvním akordu, ale k tomu se ještě dostanu. Žebrování je smrkové, kvalitně provedené, a lepení spojů čisté a bezchybné. Je zde znát velká snaha po dobrém ručním zpracování. Žádné štěpiny a zuby po fréze. Příznivý dojem z finálního finiše trochu kazil lak na lemování, který byl místy více nažloutlý, to však byla jediná malá chybička na kráse a u desetkrát dražších nástrojů jsem viděl kolikrát i větší hrůzy. Jinak lemy, pražce, perleť a lesk laku - všechno super.

 

Zvuk

Naprosto mě odrovnal. Akusticky se tahle kytara projevila fantasticky. Barevný tón, plný alikvótů a dlouhého sustainu. Musel jsem ovšem chvíli nástroj seřizovat - hlavně kobylku a průhyb krku. Roli zde možná sehrávají i podstatně rozdílné podmínky prostředí mezi místem výroby a střední Evropou - vlhkost atd. Nástroj se mi odměnil tak vstřícně, že jsem hrál a hrál a fakt mě to bavilo. Ale je tu dilema - použité struny vůbec nejsou na jazz a s tímhle potahem se dá kytara použít na rock and roll, rockabilly nebo třeba i na bigbít (Steve Howe z Yes se něco nahrál na lubovou gibsonku). Jelikož jsem zrovna neměl volných pět set korun na hlazené třináctky, tak po jazzovém tónu zbyla jen zvědavost. Po zapojení do lampového komba se projevily typické nešvary levnějších nástrojů asijské produkce - a to jsou hlavně snímače. Tzn. ani ne tak výsledným zvukem jako tendencí k nahoukávání a poklesu dynamiky a barvy po ubrání volume. Jednoznačně zvukově vyhrál snímač u krku, ale spíše bych to "dal za vinu" akustickým kvalitám nástroje.

 

Závěr

Použitím kvalitních materiálů, pečlivostí dílenského zpracování a vývojem technologie se dosahuje někdy až neuvěřitelné kvality za cenu až směšnou. Tahle kytara není jen tak ledajaké prkno, opracované počítači řízenými stroji. Je to jazzovka se vším všudy. Mně je hodně sympatická a drze si troufám tvrdit, že se vyrovná mnohem a mnohem dražším kusům. Ovšem pod podmínkou, že bych vyměnil snímače a elektroniku třeba od firmy Gibson nebo Seymour Duncan. Pak bych doma opatroval arzenál, s nímž bych se nebál vtrhnout kamkoli na koncert nebo do studia. A to v pětinové hodnotě starších, zkušenějších a zavedenějších vzorů za Velkou louží. Ale tomu, kdo si tohle troufne, bych rád poradil - vybírej z více kusů, protože kvalita jednotlivých nástrojů bude možná kolísat. Ta "moje" byla hodně vysoko. Stagg má obrovský sortiment a asi se budeme s touhle značkou potkávat stále častěji. Několik kytar, které jsem měl možnost prohlédnout a zahrát si na ně, mě přesvědčilo, že dobrou kvalitu si může pořídit za málo peněz téměř každý. To má ostatně Stagg i ve svém reklamním sloganu.

 

Info:

Stagg A 300 BK je jazzová elektroakustická kytara univerzálního použití. Cena: 9090 Kč.

 

Plus:

kvalitní materiály a zpracování

dobrý zvuk

pěkný "smoking" zlatočerný design

kvalitní hardware

skvělá cena

 

Mínus:

použité snímače a elektronika

malé nedostatky v laku

Psáno pro časopis Muzikus