Jméno Hanky Kosnovské je více než dekádu spojeno s rockovou formací Nil z České Třebové a již při prvním kontaktu je možné si udělat názor. Nepřehlédnutelnou, a hlavně nepřeslechnutelnou, frontwoman buď milujete, nebo nenávidíte. Poklidné rockové písně totiž naživo promění v exhibici, za kterou by ji pochválila i Janis Joplin, a po koncertě by se dotázala na její omamné látky. Následující krátké povídání a hlavně přehled největších inspirací přidává překvapivý úhel pohledu.
Vždycky mě zajímalo, proč jste nikdy s Nil nevyrazili mimo domovinu, nebo spíš jak moc jste se o to pokoušeli?
Právě že nijak zvlášť. Obecně na tohle nemáme cit, a když už, tak nám nabídka musela spadnout do klína, jako například předskakování Čechomoru. Nic moc pro další příležitosti neděláme a navíc jsme začali skládat nové věci až teprve nedávno kvůli změně kytaristy. Ten byl sice kapelník a tahoun, ale nikdy se mu nechtělo někam jezdit. Měl výbornou práci, která ho tu držela - oproti nám, sockám, které by se mohly z fleku sebrat a vyrazit do světa. Vedle toho byly i soutěže jako Coca Cola Popstar, kde jsme mohli vyhrát i kontrakt se Sony, ale zase na úkor autorské svobody. Tohle nehodláme obětovat a jsme svým způsobem stále šťastní.
Jak moc se zajímáš o ostatní kapely se zpěvačkami?
Zpěvačky mě berou poměrně málo, i když bych nějaký seznam oblíbenkyň určitě dala dohromady. Když už, tak velmi ráda sleduju živáky, což mě hrozně obohacuje. Může to být cokoliv, od australské zpěvačky Sia nebo amerických Dead Sara až po mladší zpěvačky, které evidentně vyrůstaly na Janis Joplin, ale přiznám se, že novou muziku sleduju velmi sporadicky. Největší vliv tak na mě má náš basák, který je poměrně velký hudební fanda.
Potom mi vysvětli, když nejsi žádný hudební nadšenec a máš i regulérní práci, jak se z tebe stane naživo ten šílený živel?
Nedokážu si to vysvětlit jinak, než jako psychickou poruchu. (smích) Vždycky se to ve mně zlomí a já se nedokážu ovládat. Kluci se mě i někdy bojí, když jsem posledně lezla po bednách. To samé platí i pro zpěv, kdy se do toho nemůžu opřít, pokud nemám kapelu za zády a výborné publikum před sebou. Když pak zpívám o nevydařené lásce, svých problémech nebo traumatu z rodičů, neumím to jinak. Nejúžasnější pak je, když se z téhle osobní ventilace stane zážitek pro publikum.
Jaké jsou nejbližší plány kapely s novým kytaristou?
S Radkem děláme nový písničky a postupně je zařazujeme do koncertních playlistů. Mimochodem, on je i skvělý zpěvák, tak se snad časem i takto začlenění, doufám. (smích) Pokud vše půjde dobře, tak bychom i rádi něco nového na přelomu roku natočili. Taky jsme roztočili pár akustických songů, jako vzpomínku na naše akustické turné, které jsme jeli loni na jaře se skvělým zpívajícím a na cello hrajícím hostem, Veronikou Hložkovou. Snad je brzy doděláme a vypustíme po internetu do světa.
Whitesnake - Greatest Hits (1994)
Otec byl zarytý metalista, a proto jsem odmalička poslouchala Whitesnake, Black Sabbath, Europe, Uriah Heep, Judas Priest a podobné máničky. Dneska už to moc nevyhledávám, ale určitě mě to poznamenalo a formovalo.
Michael Jackson - Dangerous (1991)
První deska, kterou jsem si pořídila ve dvanácti po koncertě Michaela Jacksona v Bukurešti. Přišlo mi to tehdy naprosto neuvěřitelné. Navíc v roce 1992, kdy bylo ještě poměrně krátce po revoluci. Určitě se to neodráží v naší tvorbě, ale i tahle deska na mě měla velký vliv, když jsem dospívala.
Anouk - Graduated Fool (2002)
Když jsem nastoupila k Nil, spoluhráči mi tvrdili, že mám podobný projev jako tahle holandská zpěvačka. Hned jsem si ji vyhledala a zrovna v té době vydávala album Graduated Fool, které je asi nejlepší z její tvorby. Nakonec jsem jí úplně podlehla a uvědomila si, že zpívám opravdu tak divně jako ona.
Live - Throwing Copper (1994)
Je to americká grungeová kapela, která sice nepochází ze Seattlu, ale v té době byla na vrcholu popularity, právě téhle druhé desky se prodalo během krátké chvíle osm milionů. Je to hlavně zvukově výborná deska, která má ohromnou vnitřní sílu a překrásné gradace. Přesně to postrádám u jejich pozdějších desek, a stejně tak u mnoha jiných kapel, které se odklonily od pásků k počítačům.
Pearl Jam - Ten (1991)
Na tomhle musel ulítnout každý, kdo má rád kvalitní rockovou muziku. Měla jsem možnost je vidět několikrát naživo a stejně tak Live, což je taky výborná koncertních kapela. Dnes mě jen mrzí, že nehrají ve stejném složení, když vyměnili zpěváka. Na druhou stranu mají výbornou náhradu a možná je to i dobře, protože původní frontman přestával být takový magor jako byl za mlada. Byla by to normální rocková kapela, kdyby se zpěvák nezačal z ničeho nic třeba osahávat. (smích) Pearl Jam si tu energii udržují celou dobu, a proto na ně pořád ráda jezdím.
Narvan - Best of (2001)
Abych nezapomněla na něco domácího, když mi bylo osmnáct, frčela kapela Narvan. Mario sice nebyl profesionální zpěvák, ale hrozně mě bavil a jeho živý projev byl úžasný.
Joan Osbourne - Relish (1995)
Tuhle desku jednou přinesl do auta náš basák. Má úžasný zvuk a atmosféru, která se nejlépe hodí do auta. Nejvíce to bodne, když si chce člověk vypláchnout hlavu po koncertě a neposlouchat jen zvuk motoru. Tuhle desku jsme na cestách točili hrozně moc a mám na ni úžasné vzpomínky.
Sixx:A.M. - The Heroin Diaries Soundtrack (2007)
Na první poslech je to trochu úchylné, i díky úryvkům z knihy, ale má to ohromnou sílu a psycho atmosféru. Nikdy jsem na ničem nebyla závislá a doufám, že ani nebudu, ale úplně mě to dostává.
Stringer Bessant - The SB Band (2013)
Mám krásné vzpomínky na kapelu Reef a stejně tak na projekt zpěváka a basáka pod názvem Stringer Bessant. Je to hodně neznámá věc a desky si vydávají přes nějaký malý label, ale úplně mě uhranul charismatický hlas zpěváka.
Queen - Greatest Hits (1981)
Z rockové klasiky hrozně ráda vzpomínám na Queen a úžasného Freddieho, který byl naživo nepřekonatelný. U nás doma se česká hudba nepouštěla, dokonce ani moc televize, a byla jsem tak trochu izolovaná. Musím říct, že se o mě rodiče moc nezajímali, a proto jsem třeba ve školce neuměla žádné říkánky. Děti zpívaly Skákal pes, já mumlala nějakou baladu od Whitesnake. (smích) To je i důvod, proč tíhnu k angličtině.
