Akordy? A jaké? 11. - Xmi9

Akordy? A jaké? 11. - Xmi9
Akordy? A jaké? 11. - Xmi9

Dnešní souzvuk obecného značení Xmi9 si opět vysvětlíme na konkrétním příkladu, tentokrát na Fmi9.

 

Název: mollový septakord s přidanou nónou

Označení: Fmi9, Fm9, Fmin9 (zejména v anglické literatuře), f-9 (chybné, zavádějící označení, lze na něj ale narazit).

Vzorec: č1, m3, č5, m7, v9

 

Obecná poučka: „Devítky“ v sobě obecně zahrnují vždy malou septimu, neboli jde o složený akord z předchozího, obecně vyjádřitelného Xmi7, k němuž je přidaný devátý stupeň, nóna. Samozřejmě, i zde může leckoho napadnout, že jde v podstatě tónově o sekundu, tedy o v2, oktávově posunutou - zvláště v případě držení kytarových akordů, kdy nelze hmatově v řadě případů dodržet nónu jako nejvyšší tón souzvuku. Odpověď je taková, že z hlediska terciového systému tvorby akordů zde k septimovému souzvuku přidáme další tercii. Což znamená, že nónový akord se skládá ze čtyř tercií.

 

První příklad: Spolu s druhým příkladem jde o hodně používaný hmat tohoto akordu. Orientace je snadná, dle tónu na struně E (zde F), malou septimu zde zastupuje část barré hmatu, tón eb na struně d. Nóna, tón g1 na struně e1, je dobře uchopitelný, akord má dobrou znělost, díky zdvojené tónice je i harmonicky zřetelný.

 

Tip. č. 1: Pro ještě rychlejší „najetí“ na tento akord lze postupovat tak, že „nahodíme“ barré Fmi, pustíme malíček (z tónu f na struně d) a položíme ho na třetí políčko struny e1. Tímto jediným úkonem získáme jak m7, tak i v9.

 

Druhý příklad: Velice lehký hmat dle orientace na tónech struny A. Je potřeba si dát pozor na struny, které znít nemají.

Tip č. 2: Zde je ještě snadnější uchopitelnost i odvození, než u prvního příkladu. Stačí, když použijeme (ale ještě předem, ve své hlavě) devítkový hmat a před jeho vlastním uchopením jen posuneme první prst o jedno políčko dolů (m3).

 

Třetí příklad: Tónově stejný akord, ale z jiného místa na hmatníku. Chytá se ve srovnání s předchozími hmaty nejhůře.

Pozn.: U tohoto akordu krásně vychází ve všech příkladech, že nejnižším tónem souzvuku je opravdu tónika a nejvyšším devítka...

Psáno pro časopis Muzikus