Dnes nás čeká další akord s příponou, obecného značení Xsus4, který si vysvětlíme konkrétně na souzvuku Asus4.
Název: Xsus4, alterovaný kvintakord, kde velká tercie je nahrazena čistou kvartou (s harmonickou tendencí opětného návratu do tercie).
Označení: Xsus4, Xsus. Obecně se předpokládá, že přípona sus znamená výměnu tercie za kvartu. Proto se často za označení sus již nedává číslovka 4. Koncovka sus může také znamenat náhradu tercie za sekundu (dokonce i oba případy mohou nastat zároveň).
Vzorec: č1, č4, č5
Obecná poučka: I když při zaznění tohoto souzvuku se předpokládá návrat do znělosti s tercií, přesto může existovat i samostatně.
První příklad vychází z klasického hmatu durového akordu, kdy tercii na struně h, tón c#1, zaměníme za tón d1 na struně h.
Upozornění:Tento příklad lze pojmout i jinak, kdy vypustíme tón e na struně d a zahrajeme souzvuk s prázdnou strunou d. V podstatě tak zdvojíme „susový“ charakter tónu. Tato úprava se ale moc nepoužívá a není z hlediska stavby akordů ani ta nejsprávnější.
Druhý příklad také vychází z klasického durového akordu. Zde jsou také dvě možnosti. První, častější, správná a námi zobrazená předpokládá výměnu držení hmatu, kdy tóny e (struna A), a (d) a d1 (g) chytneme 2., 3. a 4. prstem. Druhý způsob, stejně jako v prvním příkladu, předpokládá znělost tónu d na struně A.
Tip 1: Použitelnost pro zavilé hráče power chordů je zde také. Při kvintkvartovém hmatu lze obecně dosáhnout „susového“ vjemu záměnou první, kvintové, části za kvartovou při současném držení oktávy na třetí struně.
Třetí příklad se moc nepoužívá. Vychází se z posunu tvaru akordu D včetně nejnižší struny, kdy se tak dostaneme až do 7. polohy. Pro struny h a e1 je lepší použít malé barré čtvrtým prstem.
Tip 2: Z hlediska orientace na hmatníku lze vycházet z oktávy (přes jednu strunu) vzhledem k tónům na struně E.
