Bantamova bubenická školka - Motivace a talent

Bantamova bubenická školka - Motivace a talent
Bantamova bubenická školka - Motivace a talent

Nejdůležitějším předpokladem úspěchu, ať už se jedná o cokoliv, je správná motivace. Bez ní se naše snažení stává těžším, nudným a často bezduchým procesem. Navíc také s nejasným a většinou i nedosažitelným cílem. Ve své učitelské praxi se velmi často setkávám s nedostatečně motivovanými žáky. Mnohem více motivovaní jsou paradoxně jejich rodiče. Ti si ale neuvědomují, že dítě nezačne mít zájem o nástroj jen proto, že ho budou „přemlouvat“ ke cvičení. Z vlastní zkušenosti vím, že to má spíše opačný výsledek. Dítě projevující zprvu silný zájem o nástroj ho většinou ztratí po pár lekcích. Zjistí totiž, že je třeba vynaložit nemalé úsilí a práci, aby nástroj vyloudil alespoň nějaké smysluplné zvuky. Uvědomí si, že se nejedná o školní sportovní kroužek, na který ve většině případů stačí jednou za týden přinést cvičky. Vždycky nějaký ten gól dá, zaběhá si, pobaví se s kamarády. V žádném případě nechci tyto zájmové činnosti znevažovat. Jsou pro děti zábavné a prospěšné ze spousty důvodů. Hra na nástroj si ale vyžaduje poněkud jiný přístup. Zde to bez alespoň minimálního úsilí a pracovitosti nepůjde. Z toho důvodu je nezbytné dítě správně motivovat. Musí neustále vědět, proč by mělo vlastně cvičit a čeho tím může dosáhnout. Starším žákům se motivace hledá snáze hlavně proto, že už zažily živý koncert, sledují videa na YouTube, ale hlavně aktivně poslouchají muziku. Máte-li doma začínajícího ať už bubeníčka, houslistu nebo zpěváka, pusťte mu koncert na DVD, vezměte ho na živý koncert, ať na vlastní kůži pozná, co znamená umění.

 

Častá výmluva „líných“ žáků a občas i jejich rodičů je, že nemají dostatečný talent. Samozřejmě, talent je nezbytný pro dosažení velkých úspěchů, ať už v hudbě, ve sportu, vědě atd. Rozhodně ale není tím jediným předpokladem. Často ti méně talentovaní předčí nadané tím, že na sobě zarputile a soustavně pracují. Sejde-li se velký talent s pracovitostí a cílevědomostí, je úspěch téměř zaručen. Jako příklad bych rád uvedl Tonyho Roystera, Jr. (US), který ve svých dvanácti letech hrál na bicí tak neuvěřitelně, že jsem na chvíli uvěřil v reinkarnaci :-) Jsou zatím ale roky tvrdé práce.

Psáno pro časopis Muzikus