Co si myslí bubeničtí mistři - ... co dodat

Závěr by měl člověka chytit za srdíčko, protože až na konci si většinou uvědomíme své chyby a dokážeme zhodnotit svůj výkon. Získáme totiž teprve nadhled nad tím, co jsme celou dobu dělali. Jak jsem se ale dočetl v jedné knize, kterou jsem si koupil na Václaváku od harekrišňáků za padíka, na konci, už je trochu pozdě.

 

Od koho se tedy dozvědět cenné informace, a kdo nám nejlépe může ukázat cestu světem bicích nástrojů, než uznávání mistři. Za jejich názory většinou nestojí pouhá představa, ale opírají je zejména o vlastní zkušenosti. Když bych mluvil za sebe, některé z nich, které jsem v seriálu Co si myslí bubeničtí mistři bubeníci zmínil, mě přinejmenším překvapily. Část se shodovala s mojí osobní zkušeností a jiné z nich byly zase naprosto, ale naprosto odlišné. Důležité ale bylo zjistit, že žádný názor, domněnka nebo “pravda”, vlastně není. Cíl je cesta, proto je nemožné vědět, kdo po jaké jde, kdo kde uhne a kudy se rozhodne pokračovat dál.

Petr Baláš
Petr Baláš

V seriálu jsem se vlastně snažil trochu poodhalit všechny důležité aspekty ve světě hraní, ale i možnosti, které jsou u bicích nástrojů ne tolik typické. Například, proč a jak ladit malý buben, je důležité mít díru v kopáku a jaké používat činely? To byly přesně ty typy otázek, které často slýchávám na workshopech bubeníků, jak světové scény, tak i té tuzemské. Většinou je odpověď velmi rozsáhlá, protože téměř každý “profesionální” hráč ví, že záleží na mnoha aspektech, ať už jde o stylovost nebo jenom o to, chtít to mít jinak. Není přece nutné naladit klasický zvuk bicích, které známe z nahrávek od Johna Rileyho, abychom mohli hrát jazz. Stačí se kouknout na krajana Gerryho Novaka. I tímto způsobem se dá jazz hrát. A proč ne?

 

V jiných dílech jsme se dostali více k praktickému pojetí soupravy. Jak je to s groovem, co to vlastně je a proč je důležité na něm pracovat. Jak nám v tom může pomoci technika hry a kde se jí naučit. Nastínili jsme si také, jak se dá používat elektronika během hraní a co vlastně hrají v kapele perkuse.

John Riley
John Riley

Otázek bylo mnoho, a tak bych i za sebe rád na ty zcela nejzásadnější z nich odpověděl. Je jedno, jestli je bubeník metalák, jazzman nebo hraje reggae v poprockové kapele. Vždy jde o to, aby svůj nástroj pochopil, dokázal najít to nejlepší uplatnění v kapele a především, aby se bavil. Protože hudba a bicí jsou hlavně ta nejlepší relaxace a zábava.

Psáno pro časopis Muzikus