Doprovodná kytara 2. díl - kytarový workshop

Doprovodná kytara díl 2.  - nový workshop
Doprovodná kytara díl 2. - nový workshop

Zdravím vás u druhého dílu našeho nového workshopu, kde se zabýváme vším, co souvisí hlavně s doprovodnou kytarou. Jak už jsem zmínil v prvním díle, abychom mohli začít s principy tvorby doprovodů, je zapotřebí určitá znalost hubení teorie. Ta nám bude sloužit také k tomu, abyste všemu správě porozuměli a pochopili všechny výrazy či souvislosti. Nebojte, všechno je logické a jednoduché. Začneme tedy tím nejdůležitějším a nejzákladnějším, a to jsou intervaly. Nejprve se však pojďme podívat na domácí úkol.

Úkol: Jednohlasý doprovod

Minulý úkol posloužil hlavně těm, kdo měli ještě nejasnosti v tónech na hmatníku. Věřím, že to pro vás bylo jednoduché a úkol jste všichni perfektně zvládli. Dneska si vaši znalost tonů a orientaci na hmatníku ještě více procvičíme.

 

Použijeme harmonii známé písničky (viz notový zápis). Naším úkolem bude zahrát velmi jednoduchý, jednohlasý doprovod. Z akordových značek nás pro tentokrát bude zajímat pouze jejich základní tón. Doprovod začneme hrát nejprve na basových strunách E a A. Jednotlivé tóny akordů hrajte pouze jako celé noty, dodržujte takty a formu skladby. Jde nám zatím pouze o to, abychom tyto základní tóny na hmatníku co nejrychleji našli a zahráli. Snažte se najít mezi jednotlivými tóny co nejkratší spoj, tak abyste po strunách příliš neskákali. Hledejte všechny možnosti, a pokud vše půjde snadno, můžete si ke cvičení zapnout metronom. Stejným způsobem pak můžete postupovat i na dalších strunách, například A a datd. Uslyšíte sami, že i takto jednoduše a jednohlasně lze melodii doprovodit. Cvičení může sloužit také k nácviku četby akordových značek z listu. A vážení kytaristé, čtení aspoň jednoduchých značek přímo z listu by mělo patřit k vašim samozřejmým dovednostem!

Doprovodná kytara díl 2.  - nový workshop
Doprovodná kytara díl 2. - nový workshop

Intervaly - diády (dvojzvuky) Kvinta, tercie, sexta atd., určitě jste se už s těmito výrazy v hudbě museli setkat. Jde o pojmenování takzvaných intervalů nebo, přesněji řečeno, vzdálenosti mezi jednotlivými tóny. Každá tato vzdálenost - interval - má svůj specifický zvuk a slouží jako definice názvu a kvality akordu. Jinak řečeno, je potřeba se naučit vnímat akordy přes intervaly.

 

Interval trochu názorně. Vezměte si pro příklad strunu b a na ní najděte tón c (první pražec). Zahrajte tento tón a po něm tón o jeden pražec (půltón) vyšší - tón c#. Tato vzdálenost, nebo chcete-li, tento zvuk, je interval (malá sekunda). Pak můžete pokračovat dále c-d, c-d# atd., až co nám hmatník dovolí. Každá tato vzdálenost - interval - od našeho prvního tónu k dalšímu je pojmenovaná již výše zmíněným latinským názvoslovím. Jen upozornění: pojmenování nevzniká tak, že například tercie jsou tři tóny, ale název je odvozeno od stupně diatonické stupnice (vysvětlíme si později).

 

Každý interval můžeme zahrát dvojím způsobem. Melodicky, tak jak jsme to hráli teď, a nebo harmonicky, tedy jako souzvuk dvou tónů ve stejný čas. V anglických knihách se můžeme často setkat s výrazem diády - dvojzvuky. Jelikož se tady budeme zabývat především harmonií, právě tento způsob hraní a používaní intervalů nás bude zajímat nejvíce. V tomto a v dalších dílech jednotlivé intervaly, alespoň letmo, představíme a naučíme se s nimi pracovat, tak abychom je vnímaly nejen vizuálně, ale dokázali jsme se je slyšet, vnímat jejich barvu a zvuk v různých kontextech. Téma je to velmi obsáhlé a vystačilo by určitě na samostatný roční seriál. Doporučuji tedy vyhledat navíc jakoukoli dostupnou literaturu a pořádně vše dopodrobna studovat. Takže můžeme začít. Dnes ještě stihneme první interval, a tím je prima - unisono.

 

Prima - unisono - 1

Unisono vzniká tak, že zahrajeme dva stejné tóny ve stejný čas (pozor, neplést s oktávou). Hrát unisono na kytaře bez použití prázdných strun je díky velkému rozpětí mezi tóny trochu obtížné. Nejlépe se nám asi bude hrát unisono mezi strunou g a b, viz ukázka. Jinak jde díky zdvojení tónu o velmi silný interval, který je uchem velmi jednoduše rozpoznatelný. V Příkladu 1 uvádím všechny možnosti (bez prázdných strun), jak lze unisono na hmatníku hrát. Pro představu, jak může znít tento souzvuk v akordu, jsem napsal malý příklad použití. Nejprve akord Bm (unisono označeno červeně) a za ním akord G6, kde jsem použil k zahrání unisona prázdnou strunu g. Hledejte další možnosti a bavte se tím. Přeji hodně štěstí.

Psáno pro časopis Muzikus