Doprovodná kytara XXV - kytarový workshop

Doprovodná kytara XXV - kytarový workshop
Doprovodná kytara XXV - kytarový workshop

Doprovodná kytara XXV

Septakordy

Zdravím, dnešním dílem bych rád pozvolna vstoupil do světa tzv. septakordů, lidověji řečeno sedmiček. Akordy, jejichž zvuk není neodmyslitelně spojený, jak se mnozí domnívají, jen s jazzem, blues či latinsko-americkou hudbou, pro které je charakteristický. Jejich využití najdeme i v rockové hudbě, popu... prostě všude. V následujících dílech si je postupně přestavíme, ukážeme si možnosti, jak je na hmatníku vytvářet a jak s nimi pracovat. Díky septakordům se nám totiž otevírá nová škála barev a výrazových prostředků, se kterými se dá velmi dobře pracovat.

Co je a jak vzniká septakord...

Už dobře víme, že kvintakord se skládá pomocí tzv. terciového systému z primy, tercie a kvinty. Pokud k této trojici přidáme další tercii (viz notová příloha), která svírá se základním tónem interval septimy, vzniká mám tzv. septakord. Tedy čtyřzvuk z intervalů prima, tercie, kvinta a septima. Taky dobře víme, že s jednotlivými intervaly v akordech můžeme hýbat a tím ovlivnit jejich jakost - charakter. Kvintakordy známe mollové, durové, zvětšené a zmenšené. Podobně tomu bude i u septakordů. Přibude navíc septima, kterou máme, jak víte už z prvních dílů, velkou nebo malou. Pojďme se tedy na základní druhy septakordů podívat.

 

Základní druhy septakordů

1. „Maj“ (durový nebo major) - septakord, jak si ukážeme níže, ležící v diatonické stupnici na prvním a čtvrtém stupni, tedy na tónice a subdominantě. Jde o krásně znějící akord s uklidňujícím tónickým charakterem. Skládá se z intervalů 1, 3, 5 a 7 (např. C maj7 - C, E, G, B). Tento akord se dá označit několika způsoby. Asi nejpoužívanější je C∆. Značka C∆7 znamená to samé (viz noty).

 

2. Dominantní - rovněž durový septakord lišící se od majového akordu právě septimou. Zde, jak vidíme a slyšíme, je septima malá. Akord se v diatonické řadě nachází na pátém stupni a plní důležitou funkci dominanty. Intervaly jsou 1, 3, 5 a -7. Označení je jednoduché např. C7 (C, E, G, B♭).

 

3. Mollový - jde o septakord s malou septimou a malou tercií. Intervaly jsou 1, -3, 5, -7. Plní buď funkci tóniky nebo subdominanty v mollových tóninách, nebo tzv. vedlejší funkce v tóninách durových (viz níže). Označení bývá Cm7, C-7,Cmoll7, Cminor7 (např. Cm7 - C, E♭, G, B♭).

 

4. „Polozmenšený“ (half-diminished) - jde o mollový septakord s malou septimou a zmenšenou kvintou. Intervaly zde máme tedy 1, -3, -5, -7. Označení může být buď Cm7/5♭ a nebo velmi často používaný C.

 

5. Zmenšený (diminished) - akord má díky svému intervalovému uspořádání velké napětí. Často zastupuje dominantu nebo slouží jako průchodový akord. Skládá se z intervalů 1, -3, -5, 6 (malou septimu snížíme o půltón dolů a vznikne nám sexta). V diatonické řadě ho nenajdeme. Sáhnout si pro něj musíme například do harmonické moll, zmenšené stupnice, melodické moll a dalších, které si postupně přestavíme.

 

Septakordy v diatonické stupnici

Pokud jste se dívali na minulý díl, ukazovali jsme si harmonizaci diatonické stupnice pomocí kvintakordů . Dneska uděláme to samé, jen zapojíme septakordy. Vezmeme si například známou stupnici C dur a na každém stupni postavíme septakord. Je to stejné jako minule, jen k akordům musíme přiřadit patřičnou septimu, buď tedy malou nebo velkou, jak nám dovolí stupnice (viz noty). Vidíte sami, že majové akordy se nacházejí na tónice a subdominantě, tedy v našem případě Cmaj7 a Fmaj7. Dominanta je vždy septakord s malou septimou v našem případě tedy G7. Všechny mollové akordy mají septimu malou, včetně posledního polozmenšeného akordu Bm7/5♭. Tento vzoreček pak bude pochopitelně platit pro všechny tóniny . Pokud si zkoušíte všechny tyto akordy hrát, vidíte sami, že akordy v pořadí tónů, tak jak je sestavujeme, tj. 1, 3, 5 a 7, jsou téměř nehratelné. Nezoufejte, příště si ukážeme, jak je na kytaře sestavit daleko příjemnějším způsobem. Vlastně už níže uvedený úkol jednu z možností napovídá. :-)

 

Domácí úkol

V Příkladu 4 jsem vypsal dvě harmonizované tóniny pomocí septakordů, čistě pro ilustraci v takzvaném drop II voicingu - pořadí hlasů v akordech 1, 5, 3, 7 (to si budeme vysvětlovat v následujících dílech). Zkuste si cvičení přehrát a poslouchat barvy a zvuk jednotlivých septakordů. Určitě si zkuste tyto poměrně používané varianty zapamatovat, bude se nám to později moc hodit. Tak držím palce.

Doprovodná kytara XXV - kytarový workshop
Doprovodná kytara XXV - kytarový workshop
Psáno pro časopis Muzikus