Doprovodná kytara XXXVII - kytarový workshop

Doprovodná kytara XXXVII - kytarový workshop
Doprovodná kytara XXXVII - kytarový workshop

Doprovodná kytara XXXVII

Septakordy XIII

Hola, místa je málo a tak se rovnou pustíme do práce. Dnes tedy oblíbené dominantní septakordy s přidanou nónou.

X9, X9♭ a X9#

Jak je vytvoříme? Je to jednoduché, buď přidáme k vašemu jakémukoliv voicingu další interval, konkrétně tedy nóny, a tím vznikne pětihlasý akord obsahující v libovolném uspořádaní primu, tercii, kvintu, malou septimu a nónu. Pokud bysste nechtěli (někdy to není ani možné a ani žádoucí) použít pětihlas, můžeme některé hlasy prostě vyhodit. Zůstat by vám měla ideálně alespoň tercie, septima a naše nóna. Samozřejmě je to vše věcí kontextu. Níže v příkladu uvádím také i velmi dobře znějící devítku bez tercie, použitou v bluesovém doprovodu. Značka pro dominantní septimu s přidanou nónou je například C9. (C-E-G-B♭-D). Tento dominantní akord můžeme použít všude tam, kde nám to harmonie a melodie dovolí. Častým použitím je např. u dominantního jádra směřujícího do dur. (Dm7-G9-Cmaj7 - tady nám tenze vychází z diatonické stupnice). Nebo pokud chceme, aby dominanta zněla mixolidicky (modus, u kterého můžeme právě na první stupni tento akord vytvořit). Tohle se dá také dobře využít například u klasického blues - viz níže. Devítku můžeme pochopitelně alterovat. Přátelé, a zrovna u dominantních akordů se to více než nabízí.

 

Můžeme ji (samozřejmě v závislosti na dané harmonii ) snížit, značka pak bude například C7/9♭. Krásný zvuk, který používáme především u durových dominant v mollových harmoniích. Dominanta tak dostane charakteristickou barvu a napětí. Bez ní by, přátelé, neexistoval například krásný zvuk flamenca atd. Druhou možnou alterací je nónu zvýšit (o půltón nahoru). Tím nám vzniká akord s značením například C9# (C-E-G-B♭-D# /E♭/). Pokud se na tento akord podíváme podrobněji, zjistíme, že obsahuje obě dvě tercie. Jak velkou tak i malou. Právě zvýšená devítka se dá chápat i jako malá tercie. Díky tomu získá akord typický bluesový charakter, který můžeme využít na dominantě klasické bluesové dvanáctky. (viz níže). Hojně se s tímto akordem setkáte taky například ve funky atd. Ostatně myslím že je to jeden z nejtypičtějších akordů Jimiho Hedrixe. :-)

 

Příklady

U Příkladu 1 jsem zapsal klasickou bluesovou dvanáctku v A s použitím dominantních septakordů obohacených o devítky. U prvního akordu jsem použil, myslím, že ne zas tak používaný, ale zato hezký voicing 1-7-9-3 (vynechali jsme kvintu). Oproti tomu u akordu D9 a E7/9# jsem použil dva snad nejpoužívanější hmaty - voicingy, a to 1-3-7-9 či 9#. Užijte si ten souzvuk a nechte se tím inspirovat. V Příkladu 2 hraji v druhém taktu alterovaný akord D7/9♭ opět v hojně využívaném tvaru. Přeji hodně úspěchů!

Doprovodná kytara XXXVII - kytarový workshop
Doprovodná kytara XXXVII - kytarový workshop
Psáno pro časopis Muzikus