Errorhead workshop III - tentokráte o melodických linkách

Errorhead workshop III - tentokráte o melodických linkách
Errorhead workshop III - tentokráte o melodických linkách

Ahoj, vítejte u dalšího workshopu. Divili jste se někdy, jak hráči na dechové nástroje vytváří dlouhé hladké linky? Dnes si ukážeme jeden ze způsobů, jak toho dosáhnout. Budeme jednoduše spojovat několik běžných patternů.

Nejprve si určíme stupnici, ve které se budeme pohybovat. Pro dnešek to bude d dórská, tedy tóny d, e, f, g, a, b a c (obr. 1). Jak jste si asi všimli, je to druhý mód stupnice C dur. Stejně tak můžete tuto stupnici vidět jako stupnici d moll s velkou sextou. Tón b zní více jazzově než přirozená malá sexta b. Tuto stupnici obvykle používám na d dórskou harmonii, např. sled akordů Dma G (II. a V. stupeň), nebo při volné improvizaci v mollové tónině.

První příklad, který si dnes ukážeme, se skládá z kvintol (pět not na jednu čtvťovou notu) a sextol (šest not na jednu čtvrťovou notu) a je hrán pouze na jedné struně, v tomto případě struně b (obr. 2). Celý pattern se odehrává v jedné poloze, začíná i končí na stejné notě, na 6. pražci na notě f. Jako vždy zkoušejte celý pattern ve všech možných polohách na struně b (obr. 3) a později na ostatních strunách.

Když se budete učit hrát stupnice tímto způsobem, nebudete cvičit jenom techniku, ale i svůj sluch, protože vybočíte z tradičního přístupu, kdy se hraje pouze v jedné poloze. Navíc brzy zjistíte, že se lépe orientujete na hmatníku, a to dokonce i bez dívání.

Pro náš druhý pattern použijeme stejnou kvintolu jako v předchozím příkladě, ale v sextole uděláme malou variaci a zahrneme do ní strunu g (obr. 4). Pattern opět procvičujte po celém hmatníku a na ostatních strunách.

Teď, když už jste se více seznámili s d dórskou stupnicí, vyzkoušejte další pattern na strunách d a g (obr. 5). Budeme používat stále stejné rytmické skupinky, tedy kvintoly a sextoly. Opět se pohybujte po celém hmatníku.

Ta správná sranda začne, když spojíte všechny tři patterny dohromady. Ale tím to nekončí, protože můžete používat širší polohy a nebo přeskakovat struny. Stejně tak se nabízejí i další možnosti, kdy můžete všechny noty zahrát trsátkem a nebo kombinovat údery trsátkem s legátovou technikou. To je něco, co mám nejraději, protože tím mohu získat méně předvídatelný zvuk. Experimentujte s tím a poslouchejte, jaký zvuk se vám líbí nejvíce. Budete si tím taky budovat váš osobní styl hry.

Jsem přesvědčen, že jakmile se ponoříte do této problematiky, vymyslíte si několik svých vlastních patternů a začnete je používat se všemi stupnicemi, které znáte.

Poslechněte si, jak používám tuto techniku ve skladbě nazvané Comprendes od mojí legrační kapely Electric Outlet (album by mělo vyjít v dubnu 2006). Je to improvizované sólo, které začíná jednoduchými melodiemi a bluesovým vytahováním, které jsem popisoval v minulém workshopu. Když ve skladbě graduje napětí, přidávám na kytaře hlasitost a začínám používat delší tóny podobné dechovým nástrojům. Tento způsob hraní naleznete také na obou deskách od Errorhead.

To je prozatím vše. Neváhejte se mi ozvat na www.errorhead.com (své dotazy můžete psát i v češtině). Marcus Deml z vás (jak doufá) udělá lepší muzikanty:-)

Psáno pro časopis Muzikus