Groove v sukni - Kimberley Dahme

Groove v sukni - Kimberley Dahme
Groove v sukni - Kimberley Dahme

Kalifornská kráska z Nashvillu hraje v Bostonu

Nestává se často, aby v legendární rockové kapele začala hrát na basu žena. Navíc, když se v té kapele do té doby vystřídali jen samí muži. Kimberley Dahme se to ale podařilo v kapele Boston. Jak k tomu došlo, dozvíte se dále.

Kalifornie

Kimberley Dahme se narodila ve slunné Kalifornii, ve městě San Pablo. Převážnou část dětství ovšem strávila v přilehlých městečcích a vesničkách, rozesetých kolem slavné Mohavské pouště - stěhovala se více než třicetkrát. Vzpomíná si, že nějakou dobu měli i koně, na kterém jezdila bez sedla, protože to už si její rodiče nemohli dovolit.

 

S hudbou ovšem začala už v ranném věku a dle jejích vlastních slov ji „hudba pohltila navždy“. První lekce na klavír dostávala od své matky. Ta ji navíc v hudbě vždycky podporovala a říkala jí tak typicky americké: „Musíš si jít za svými sny.“ První skladbou, kterou se na klavír naučila, byla Jesus Loves Me a první veřejné vystoupení absolvovala v osmi letech. To ovšem nebylo klavírní vystoupení, nýbrž pěvecké. Kimberley učaroval i zpěv a učila se, ostatně jako většina začínajících zpěvák a muzikantů, na zpěvu svých idolů - Madonně, Stingovi nebo Johnu Denverovi. Na podium si ji při tom vzpomínaném prvním vystoupení pozval místní folkař Larry Love, který hrával v podniku Strawhat Pizza Parlor. Kimberley chodila na jeho vystoupení a záhy uměla texty jeho písniček a zpívala je v publiku s ním dohromady. Když ji Larry uslyšel, vytáhl si ji z obecenstva na pódium, aby si to zkusila přímo na jevišti. Pro ni to byl jeden z ústředních bodů kariéry, neboť „se zdálo, že se lidem můj zpěv líbí“.

 

Nebyly to však jediné hudební nástroje, na které se Kimberley naučila hrát. Ve třetí třídě se začala učit hrát na flétnu, na kterou dosud občas při vlastních vystoupeních hraje, a v šesté třídě začala hrát i na kytaru. Mezitím se ale v páté třídě, a to je ve velké míře signifikantní pro její budoucí působení v kapele Boston, stala zpěvačkou garážového revivalu skupiny Boston. K této kapele ji přivedl její bratr, díky jehož vlivu se stala stejně oddaným fanouškem Boston jako on.

 

Přesto se dlouhou dobu zdálo, že Kimberley bude dělat vedle hudby i sport. Byla vynikající plavkyní a basketbalistkou a na své škole je dosud držitelkou několika sportovních rekordů. Pro nás může být jen potěšující, že nakonec převládla muzika. Velmi ráda vzpomíná na svá léta na střední škole a na svého učitele zpěvu, který ji hodně naučil. V té době nastudovaly se dvěma kamarádkami americkou národní hymnu jako a capella trio, vystupovala v televizní show You Can Be a Star, hrála na kytaru a zpívala po barech. Po vystudování se začala živit jako skladatelka reklamních jinglů, mezi její úspěchy patří práce pro Toyotu, Pontiac nebo Wrangler Jeans.

 

Po nástupu na vysokou školu začala ještě více prohlubovat své hudební znalosti. Hned v prvním ročníku se zúčastnila konkurzu na sólový part do A Midsummer Night Dreamb a vyhrála ho. To ji dostalo na šestitýdenní turné po Evropě, kde získala mnoho nových fanoušků. V té době také vzala v práci v rádiu, aby, dle svých slov, „překonala svou vrozenou ostýchavost“.

 

Nashville a Boston

Po vysoké škole se Kimberley přestěhovala do hlavního města country a bluegrassu, do Nashville v americkém státě Tennessee. Ten považuje od prvního okamžiku za svůj domov. Až tady ale vlastně nastratovala pořádně svoji hudební kariéru. Začala intenzivně koncertovat, ať už sama nebo v duu, a začala také psát vlastní skladby. Často také vystupovala se zpěvákem a skladatelem Tomem Hambridgem a tady také poznala Toma Scholze, kapelníka skupiny Boston.

 

Ten se společně s kytaristou Gary Pihlem přišel podívat na jedno Hambridgeovo vystoupení. Přestože přišli hledat bubeníka, Kimberley Dahme je natolik nadchla svým zpěvem a pódiovým projevem, že šli po koncertě za ní. Tom Scholz se jí zeptal, zda umí hrát i na baskytaru, a přestože ji Kimberley do té doby nedržela v ruce, její odpověď byla více než pohotová: „Můžu se na ni naučit!“ Další už bylo více než jednoduché. Kimberley si okamžitě koupila baskytaru a začala tvrdě cvičit. O osm měsíců později už vystupovala s kapelou na svém prvním koncertu na Fiesta Bowlu, kde hráli americkou hymnu. Byla to nejdelší minuta a půl v životě Kimberley Dahme. Zápas totiž sledovalo přímo na stadionu skoro osmdesát tisíc lidí a další milióny u televizních obrazovek.

 

Její spoluhráči oceňovali, jak tvrdě Kimberley pracovala, aby se sehrála s kapelou a dokonale se naučila své party. Gary Pihl k tomu říká: „Kimberley dokáže opravdu tvrdě pracovat a opravdu se snaží, aby kapela co nejvíce šlapala. Když jsme se chystali na americké turné v roce 2003 (její první s námi), chodila do zkušebny v časných ranních hodinách a odcházela hluboko v noci. Pořád jen makala. Vždycky říkala, že ty basové linky jsou geniální a že se je chce naučit notu po notě. Věnovala spoustu času tomu, aby to zahrála opravdu stejně, jako je to na desce. Včetně akcentů a úderů.“ Kimberley ovšem vrací lichotku zpět: „Jsem ta nejšťastnější žena na této planetě. Je to pro mě obrovská čest a vždycky cítím jako požehnání, že s těmito spoluhráči mohu být na jevišti.“

 

Kimberley ovšem nepřevzala jen basové party, ale podílí se i na vokálních linkách, většinou ve sborech, ale v některých věcech zpívá i sólo. Převzala některé party po Bradu Delpovi, který k tomu říká: „S Kim máme konečně někoho, koho jsme měli mít už dávno. Vynikající zpěvačku, která je schopná převzít část mých partů.“ K tomu jí dopomáhá i její vlastnost slyšet vše v harmoniích. Ve chvíli, kdy slyší nějakou melodickou linku, napadá ji k tomu až osm další melodických linek.

 

Corporate America

Když už jsme u výčtu jejích muzikantských předností, nemůžeme opomenout schopnost napsat písničku. Důkazem toho jsou čtyři sólová řadová alba a jeden živák. To předposlední produkované již zmiňovaným Tomem Hambridgem (který má mimochodem na kontě nominaci na Grammy) a poslední vydané tento rok. Tom Scholz jí dokonce dal prostor na zatím poslední desce Boston, kterou natáčeli krátce po nástupu Kimberley, Corporate America. To je co říct, protože Tom Scholz je známý tím, že vše raději udělá sám, od skládání písniček, přes produkci po natočení většiny nástrojů. Písnička With You, kterou pro tuhle desku napsala, je typickou ukázkou Kimberleyiny tvorby. Téměř folková záležitost s naléhavým vokálem lehce vybočuje z klasické pomp rockové tvorby Boston. Přesto však dobře zapadá mezi ostatní písničky na desce. Zvlášť když v ní Tom Scholz vystřihne klasické „bostonovské“ kytarové sólo.

 

Samostatnou kapitolou je potom přístup Kimberley k fanouškům. Přestože hraje v tak legendární kapele, vždy si najde čas, aby po koncertě zašla za fanoušky a popovídala si s nimi.

 

Sólo

Přestože se Kimberley od roku 2001 věnuje práci v kapele Boston, nezanedbává ani svou sólovou kariéru. V přestávkách mezi turné své domovské kapely vydává sólové desky a vyráží s nimi na světová turné po klubech. Tu sólově, tu v duu a občas i s celou kapelou. Svou sólovou kariéru vlastně započala, když se přesunula z Kalifornie do Nashvillu. V roce 1999 vydala svou první a eponymní desku a v nepravidelných, tří až čtyřletých intervalech, vydává desky další. Většinou se jedná o kombinaci amerického country a rockem a popem. V současné době je na turné k propagaci jejího zatím posledního alba You Make Me Believe, které vydala letos. Na turné ji doprovází tentokrát kapela sestávající ze souputníků z Boston - Garyho Pihla na kytaru a Jeffa Neala na bicí. Poslední zprávy hovoří také o tom, že se Boston po sedmi letech vydávají zase do studia a budou točit nové skladby. Údajně vyjde deska už letos. Máme se na co těšit.

 

Na závěr jsem si tentokrát nechal vyjádření Jeffa Neala ke Kimberley: „Kdykoliv vejde do místnosti, její přítomnost všechno kolem ní rozzáří. Je zrozená pro jeviště. Kamkoli jako kapela přijedeme, lidé ji mají rádi a reagují na ni. Stejně jako Brad, i ona je ten typ, který vstává brzo ráno, po krátkém spánku, a jde dělat rozhovor pro rádio a pomáhá tak propagaci kapely.“

 

Nástroje

Fender Jazz Bass Mexico

 

Diskografie

Sólo:

Kimberley Dahme (1999), Unplugged in Berlin (2000), You Barely Even Touched Me (2002), Let'’s Sleep on It Tonight (2005), You Make Me Believe (2009)

s Boston:

Corporate America (2002)

 

Fiesta Bowl, na kterém se Kimberley Dahme poprvé předvedla s kapelou Boston, je finálový zápas univerzitního mistrovství Spojených států v americkém fotbale. První se uskutečnil v roce 1971 a až do roku 2006 se utkání konalo vždy v arizonském Tempe. Od roku 2007 se místo konání přesunulo do Glendalu, taktéž v Arizoně.

Psáno pro časopis Muzikus