Kýblova bubenická školka - jak vylepšit svou slabší stranu?

Kýblova bubenická školka - jak vylepšit svou slabší stranu?
Kýblova bubenická školka - jak vylepšit svou slabší stranu?

KBS 26

... jak vylepšit svou slabší stranu?

Málokdo je od přírody stejně šikovný na obě ruce (nepočítaje jedince, kteří jsou na obě ruce leví) a bicí souprava je většinou postavená tak, že z principu více protežuje jednu ruku (obvykle pravou). Přesto, a dokonce právě proto, je důležité posilovat šikovnost právě té slabší strany těla (u praváků levá a naopak). Dnes vám ukážu několik způsobů, jak tuto slabší polovičku procvičit. P znamená úder pravou rukou, L levou. Pro leváky pak platí rukoklady v zrcadlové podobě.

 

Začít můžeme hned při rozcvičování: Lepší než sled střídavých či dvojitých úderů je rozehřívat se pomocí paradiddlů (PLPP LPLL, PLLP LPPL atd.), kdy se vedoucí ruka střídá. Pokud bychom se chtěli skutečně soustředit na levačku, můžeme zvolit rukoklady jako PLLL, PPLLLLLL nebo v triolách PPLLLL. Totéž lze samozřejmě aplikovat i v nohou. Jakýkoliv rukoklad můžeme také hrát mezi levou rukou a levou nohou, namísto střídání pravé a levé ruky.

 

Když se posuneme k etudám na malý buben (Tuzar, Veselý atd.), které bychom přirozeně začínali pravou rukou, nabízí se jednoduchá možnost vedoucí ruku vyměnit a hrát od levé. Etudy které obsahují akcenty (například Akcenty od Miloše Veselého) je dobré hrát nejen střídavými údery, ale také pomocí dvojek (PPLLPPLL ...) nebo po čtveřicích (PPPPLLLL ...), případně pouze levou rukou.

Kýblova bubenická školka - jak vylepšit svou slabší stranu?
Kýblova bubenická školka - jak vylepšit svou slabší stranu?

Při cvičení klasických i méně klasických doprovodných patternů existuje skvělé cvičení na koordinaci, a to je prohodit ruce mezi bubínkem a hi-hatkou, tedy hrát osminy či šestnáctiny na hi-hatku levačkou a malý buben pravou. Pokročilejší verze pro majitele dvojpedálu je pak taková, že kromě prohození rukou změníme nohu, která hraje velký buben - budeme jej hrát levou. U dvojpedálu totiž nastává podobný problém jako u rukou, levá je slabší a méně šikovná, a i když je pro někoho cílem „jen“ zahrání šestnáctinového střídavého „koberce“, tak je třeba soustředit se na levačku, ať už skrze hraní rytmů levou nohou nebo cvičení akcentů či paradiddlů v nohách.Poslední ultimátní metodou, kterou ale nemám příliš vyzkoušenou a uvádím ji tedy spíše pro zajímavost, je úplné zrcadlové přestavění soupravy. Minimálně si vyzkoušíte, jaký pocit má levák za pravorukou soupravou. :-) Zajímavým směrem se také ubírají někteří hráči, kteří si stavějí soupravu víceméně souměrně, doporučuji jména jako Mike Mangini, Alex Rudinger nebo Sebastian Lanser.

Psáno pro časopis Muzikus