Jeff Beck: Freeway Jam
Kdo někdy slyšel nebo viděl hrát Jeff Becka, musí si zákonitě říct - to snad ani není možné. Tenhle super kytarista naprosto šokuje posluchače nevyčerpatelnou invencí a tak neuvěřitelnými skoky mezi hudebními žánry, že zamotal hlavu kritikům, kteří mají muzikanty rádi pěkně srovnané v úhledných škatulkách. Kam vlastně patří? Do blues, rocku, jazzu nebo snad popu? Je to jednoduché - umí všechno! Nehledě na to na to, že patří do "kytarové mafie ze Surrey" (Clapton, Page a Beck) a jako teenager prošel bluesovým šílenstvím v Anglii, udělal si jméno v legendárních Yardbirds, kde soupeřil s Pagem, "schíza" ho dohnala k vytvoření vlastní kapely Jeff Beck Group a natáčí v roce 1968 debutové album Truth. Jeff je složitá povaha a každá následující deska je v jiném složení kapely. Ovšem velký zlom nastává v roce 1975, kdy beatlovský manažer George Martin produkuje Jeffovi vynikající album Blow By Blow a o rok později Wired. Jeff naprosto propadá jazzrocku nebo taky fusion v době, kdy tahle hudba vstupovala do svého vrcholu. Fascinace McLaughlinovým Mahavishnu Orchestra a následně Janem Hammerem odstartuje spolupráci s Jan Hammer Group a v roce 1978 vydávají vynikající desku Jeff Beck with Jan Hammer Group Live. Jeff se tady představuje jako rovnocenný partner ostatním legendárním fusion hudebníkům. Album jsem slyšel poprvé v roce vydání a úplně jsem se do něj zbláznil. I dnes po poslechu žasnu, co tam tenkrát vyváděli - velice doporučuji vystavit natrvalo na čestné místo, abychom nikdy nezapomněli, z čeho čerpali Blackmore, Satriani, Vai a další z rychloprsté divize.
To je tak "strašný nářez"! A po sedmadvaceti letech z toho leze mráz po zádech, když uvážíme, že je to všechno živě! Fenomenální souhra, invence, energie a neskutečný feeling. Vybral jsem úvodní píseň Freeway Jam, která má všechny atributy jazzrocku - ostinátní podkladovou figuru, fantastické napětí a improvizační prostor. Spolutvůrcem skladby je dlouholetý Jeffův spoluhráč na klávesy Max Middleton. Ale ostatní skladby jsou také opravdu vynikající a všude je znát velký tvůrčí Hammerův vklad a nadhled. Freeway Jam je hravá improvizace, kde podklad v tónině G dur vede basa a Jeff se střídá s Janem Hammerem v sólech. Téma hrají unisono. Je to v jazzrocku dosti užívaná forma. Jeff Beck nahrál vlastních osmnáct alb - a kdo se dostane k poslednímu, prostě nazvanému Jeff, neubrání se dojmu, že to je asi jeden z nej, nej a nej kytaristů, kteří kdy sáhli na tenhle omamný a pravděpodobně nejvíce inspirativní nástroj. Jeffe, Jeffe, do jakých končin šestistrunného světa nás chceš ještě zatáhnout? Jedno vím ale jistě. Ať pojede tvůj vlak kamkoliv, vždycky naskočím alespoň do posledního vagónu...
