Legendární festivaly - California Jam aneb Konec jedné éry

Legendární festivaly - California Jam aneb Konec jedné éry
Legendární festivaly - California Jam aneb Konec jedné éry

Ano, dvě základní synonyma rockové hudby, hard rock a art rock, se v tomto období ocitla na vrcholu svého vývoje a charakterizovala v případě svých, zde konkrétně tří, zástupců nejen toto období, ale vlastně i nastávající konec první poloviny 70. let. Co bylo pak? Mimo jiné rok 1975, kdy z prachu ulic a zaplivaných podlah klubů zvedl hlavu punk rock.

Kdy a kde: 6. duben 1974, Ontario, Kalifornie, v prostoru autodráhy.

Vystupující: Rare Soul, multižánroví Earth, Wind & Fire, nahoru jdoucí Eagles, softrockové duo Seals and Crofts, syroví jižani Black Oak Arkansas, hvězdy hard rocku Black Sabbath a Deep Purple a artrockoví giganti Emerson, Lake & Palmer.

Pořadatel: ABC Entertainment (produkce), Pacific Presentation (umělci, reklama), Don Branker (zázemí).

Základní myšlenka: Hudební setkání.

Poznámky: Vrchol akce, Deep Purple, přiletěli na akci svým letadlem Starship, vzducholoď nad prostranstvím byla také do té doby nevídaným jevem a perfektně zvládnuté bylo i střídání kapel, kdy každá svou sestavu měla na pódiu s kolejnicemi. Deep Purple předvedli nové složení s Coverdalem a Hughesem, ovšem Ritchie Blackmore se zde opět projevil jako potížista. Chtěl, aby Deep Purple vyšli na pódium až při západu slunce, a tak i přes naléhání organizátorů i členů kapely zdržoval, ladil a prudil, až dosáhl svého. Závěrečný výbuch jeho zesilovače pak nakrátko i zapálil pódium... (Vidouce tyto průtahy, EL & P málem naštvaně odjeli. Nakonec si to ale rozmysleli a návštěvníci mohli vidět Emersona při hře na rotující klávesy...)

Legendární festivaly - California Jam aneb Konec jedné éry
Legendární festivaly - California Jam aneb Konec jedné éry
Legendární festivaly - California Jam aneb Konec jedné éry
Legendární festivaly - California Jam aneb Konec jedné éry

Zhodnocení: Běžné odhady hovoří o třech až čtyřech tisících návštěvníků. Celá akce se navíc honosila do té doby nejvýkonnější zvukovou aparaturou (45 000 W, byl to požadavek Deep Purple, tehdy v Guinessově knize rekordů vedených jako nejhlasitější kapela světa), nejvyšší placenou návštěvností a také i jednou z největších neurvalostí (Blackmore a zničená kamera). Navíc to byl čítankový příklad propojenosti mezi světem hudby, médii a hudebním průmyslem, ještě k tomu i s finančním úspěchem pro organizátory...

Psáno pro časopis Muzikus