Letem kytarovým světem - Journey

Na základě vašich ohlasů jsme tady opět s profilem kapely, a to zcela v těch souvislostech, na které jste si již zvykli. A kdo nás čeká?

Dnešní kapela významně pomáhala definovat pomp rock, subžánr, který v druhé polovině sedmdesátých let zažíval svůj obrovský a zasloužený zenit a jehož vliv se v odkazu určujících skupin a interpretů udržel až do dnešních dní. Ať už pod tvorbou kapely jako takové či prorůstající do jiných oblastí, kdy obecně nejvíce šlo o souběžnost se žánrem označovaným jako AOR, rock pro dospělé.

Pomp rock je hudební směr s často velmi nevýraznými stylovými hranicemi, který jednoznačně vyrůstá z hard rocku, ať už z hlediska zaměření skupin (prvotního či následného na základě vývoje), stylové preference protagonistů souborů či jednoduše historického kontextu vývoje hudby s velkým vlivem klasické hudby (i včetně instrumentace), kdy úloha riffu a powerchordů zde není tak typická a rozložení úlohy jednotlivých nástrojů není až na výjimky tak určující. Ve srovnání s nosnými rockovými styly lze prohlásit, že jádrem je propracovaná skladba s artrockovými postupy a hardrockovým nasazením, široká orchestrace (atribut art rocku), vycizelovaná produkce (atributy hard rocku i art rocku), pompézní vyznění (atribut art rocku) a energičnost projevu (atribut hard rocku).

Journey

Journey, kapela, která až dodnes měla v Top Ten v Billboardu osm alb, která prodala v USA na 47 miliónů desek (což ji řadí na 28. místa žebříčku nejprodávanějších umělců) a celkem po světě prodala cca 90 miliónů alb (je tak ve stejném „klubu“, jako třeba Police, Robbie Williams nebo Kiss), která získala dvě zlaté desky, osm multiplatinových alb a jedno diamantové album a která byla kdysi označena za jednu z nejoblíbenějších a zároveň z nejnenáviděnějších amerických kapel, se zrodila roku 1973 v San Franciscu. Vlastně to zpunktoval Herbie Herbert, manažer sestavy Carlose Santany, kdy se původně pod názvem Golden Gate Rhythm Section dali dohromady členové Santanovy skupiny, kytarista Neal Schon a klávesista a zpěvák Gregg Rolie. Přibyli k nim baskytarista Ross Valory a doprovodný kytarista George Tickner, oba z psychedelických Frumious Bandersnatch. Sestavu doplnil Prairie Prince z Tubes. Původní záměr byl, že kapela bude fungovat jako doprovodné těleso sanfranciským pěveckým hvězdám. Tento koncept brzy vzal za své a kapela se pustila do vlastních kompozicí, ponejvíce inspirovaných jazz fusion. Poté, kdy jejich řidič přišel s novým pojmenováním - Journey, se na Silvestra 1973 odehrálo první veřejné vystoupení. Po odchodu Princeho kapela najala vyhlášeného bubeníka Ansleyho Dunbara (spolupracoval např. s Johnem Lennonem či Frankem Zappou) a jejich koncertní debut 5. února 1974 jim zajistil nahrávací smlouvu u Columbia Records.

Journey

(1975, až na uvedené výjimky vždy label Columbia)

Obsazení: Gregg Rolie (voc, key), Neal Schon (lg), George Tickner (g), Ross Valory (bg), Ansley Dunbar (dr).

Deska se sice objevila v americkém žebříčku, ale nešlo o žádný velký úspěch. Což vyústilo v Ticknerův odchod a kapela pokračovala ve čtyřech.

Look into the Future

(1976)

Obsazení: Rolie, Schon, Valory, Dunbar.

Ve stejném, v podstatě experimentálním, duchu pokračovalo i další album, kdy za zmínku stojí inspirace songem Carry on Wayward Son od Kansas, která se projevila v závěrečné I’m Gonna Leave You. I když deska vystoupala výš, až na 100. místo žebříčku Billboardu, pořád nešlo o takový úspěch, jak by si kapela a label představovali.

Next

(1977)

Obsazení: dtto.

Skupina stále zarytě pokračuje ve svém „přijazzlém“ zaměření, ovšem i když deska obsazuje 85. pozici žebříčku Billboardu , vedení labelu vyzývá kapelu, aby přehodnotila své zaměření, jinak že odstoupí od smlouvy. Zároveň i doporučila přijmout zpěváka, frontmana kapely. Tím se stal Steve Perry.

Infinity

(1978)

Obsazení: Steve Perry (voc), Rolie, Schon, Valory, Dunbar.

V novém obsazení si kapela vzala za vzor vyznění takových souborů jako Boston či Foreigner - a jednoznačně jim to vyšlo. Doba byla zralá pro pompézní pojetí hard rocku v intencích, jaké jsme uvedli v úvodu. Deska skočila na 21. pozici v Billboardu a obdržela hned trojnásobné platinové ocenění! V Kanadě vystoupala na 22. příčku a stala se zlatou. Ve světě se alba prodalo celkem na čtyři milióny kusů a budoucnost skupiny a nástup dalšího člena rodiny pomp rocku byla jednoznačná.

Evolution

(1979)

Obsazení: Perry, Rolie, Schon, Valory, Steve Smith (dr).

Ze sestavy ještě před natáčením alba odchází Dunbar a nahrazuje ho Steve Smith. Deska zaznamenává další multiplatinový prodej, v USA získává opět trojnásobnou platinu, 20. místo v Billboardu, v Kanadě je zase zlatá a proniká i do anglických anket (i když jenom na 100. místě). Sestava ale zůstává stabilní, což se skvěle zúročuje na další studiovce.

Departure

(1980)

Obsazení: dtto.

Trojnásobná platina v USA je již samozřejmostí, 8. místo v anketách žebříčku Billboardu příjemnou novinkou. Skupina se začíná řadit mezi nejúspěšnější soubory té doby, a to i přes ten fakt, že v Kanadě a UK se ze žebříčků ztrácí. Přesto už potřetí dosahují celosvětové prodeje čísla čtyři milióny. Jméno kapely podtrhuje i začátek roku 1981, kdy vychází live album Captured (1981) a kompilace In the Beginning (1980). A to hlavní, to mělo ještě přijít...

Escape

(1981)

Obsazení: Perry, Schon, Valory, Smith, Jonathan Cain (key).

Se změnou na postu klávesáka přichází monumentální úspěch. Kapela získává v USA diamant, v Kanadě je trojnásobně platinová a v Billboardu obsazuje 1. místo. Celosvětové prodeje dosahují přes číslo dvanáct milionů a album nabízí takové hity, jako Don’t Stop Believin’, Open Arms či Who’s Crying Now. Deska je velmi vyrovnaným dílem a stává se pátou nejprodávanější deskou roku (hned za Bella Donna Stevie Nicks).

Frontiers

(1983)

Obsazení: dtto.

Deska potvrzuje kvality kapely, v USA získává šest platin, boduje na předních místech anket v dalších státech (V USA je na 2. místě) a v Kanadě a Japonsku je platinovým. Celkem se ho prodá na osm milionu kusů a boduje zejména díky hitům Separate Ways či Faithfully. Kapela objíždí svět na vyprodaných stadiónech, na stadiónu JFK ve Philadelphii na ně přijde 80 tisíc fanoušků.

Raised on Radio

(1986)

Obsazení: Perry, Schon, Cain.

Po náročném turné k předchozí desce si kapela na chvilku bere volno a členové se věnují svým sólovým aktivitám (nejvíce Perry a Schon). Když se ale poté vracejí do studia, není sestava kompletní. Pro názorové rozdíly odcházejí Smith a Valory a o jejich party se postarají studioví muzikanti, baskytaristé Randy Jackson a Bob Glaub a bubeníci Larrie Londin a Mike Baird. Album je multiplatinové, v Japonsku a Kanadě zlaté a celkem se ho prodá na čytři miliony kusů. Se skladbami Be Good to Yourself, Girl Can’t Help It a I’ll Be Alright Without You pokračují Journey ve své tradiční poloze, ale v kapele to již nefunguje a roku 1987 ukončuje svou činnost. Jejich label pak nastalou přestávku vyplňuje kompilacemi Star Box (1988, Japonsku), Greatest Hits (1988), The Ballade (1991), Time (1992).

Schon a Cain spolupracují s Jimmym Barnesem a Michaelem Boltonem, poté dávají s Johnym Waitem a Rickym Phillipsem a bubeníkem Deenem Castronovem dohromady superkapelu Bad English. Smith hraje v jazzových uskupeních a spolu s Roliem vytváří sestavu The Storm.

Po rozpadu Bad English Schon a Castronovo hrají v glammetalové partě Hardline, kam se roku 1994 vrací Paul Rodgers. Jonathan Cain zatím jede svou sólovou kariéru.

Po několika benefičních vystoupeních, kde se setkala sestava alb Escape a Frontiers, a vzhledem k celkové náladě světové hudební scény se nakonec Journey opět dávají dohromady.

Trial by Fire

(1996)

Obsazení: Perry, Schon, Valory, Smith, Cain.

Platina v USA, 3. místo v Billboardu - to vše znamená úspěšný návrat. Ovšem plány na celosvětové turné jsou najednou zhaceny Perryho úrazem, když si poškodil kyčelní kloub na pěší túře na Havaji. Protože odmítá operaci, Schon a Cain se začínají ohlížet po novém zpěvákovi. Nejistotu neunese na Smith a znovu odchází ze sestavy. Následná přestávka je opět vyplněna kompilací Greatest Hits Live (1998).

Arrival

(2001)

Obsazení: Steve Augeri (voc), Schon, Valory, Deen Castronovo (dr), Cain.

V novém obsazení kapela produkuje album, které poprvé od roku 1978 nezískává žádný kov, a to nikde. Situaci nezachraňují ani řady kompilací The Journey Continues (2001), The Essential Journey (2001), Open Arms: Greatest Hits (2004, Sony), a nakonec dochází k tomu, že kapela u labelu Columbia končí.

Generations

(2005, Sanctuary)

Obsazení: dtto.

V neměnné sestavě vychází další album, které je opvšem velkým propadákem. Nový label se také neosvědčuje, kompilace Live in Houston 1981: The Escape Tour (2005, Columbia) je spíše labutí písní. Deska je zvláštní i tím, že není zcela vyčleněna role sólového zpěváka - všichni členové mají nejméně po jednom sólovém partu. Což na přesvědčivosti rozhodně nepřidává. Dochází tak k další měně u mikrofonu.

Revelation

(2008, Nomota LLC)

Obsazení: Arnel Pineda (voc), Schon, Valory, Castronovo, Cain.

S novým filipínským zpěvákem z cover kapely The Zoo se Journey opět dostávají do varu. Album startuje na 5. pozici v Billboardu a jen za první dva týdny se ho prodá přes dvě stě tisíc. CD získává v USA platinu a kapela se vydává na celosvětové turné, využívajíc tak znovuprobuzeného zájmu o její koncerty. Zisk z turné tak dosahuje třicet pět miliónů dolarů a kapela je znovu v sedle, což potvrzuje i vydáním kompilace Don’t Stop Believin’: The Best of Journey (2009, Sony).

Eclipse

(2011, Nomota LLC)

Obsazení: dtto.

Vedle dalších kompilací Greatest Hits 2 (2011, Sony) a boxu Greatest Hits 1 and 2 (2011, Sony) vychází zatím poslední studiovka, která se po svém vydání sice dobře umisťuje, ale její prodej pak zásadně klesá. Kapela se zde odvrací od svého přístupného soundu, což je od ní hodně chybný krok. Letití fanoušci se od ní odvracejí, noví ji neakceptují. Navíc její jméno nemá takový punc klasiky, aby se mohla opřít o historickou významnost.

Koncerty ale probíhají dál a jsou úspěšné - tato kapela neměla nikdy problém s realizací live vystoupení. Na letním turné 2015 je z napadení obžalován Castronovo a na jeho místo usedá Omar Hakim. Na podzim pak kapela oznamuje, že se do jejích řad opět vrací Steve Smith.

V současnosti tedy kapela jede ve složení Pineda (voc), Schon (g), Valory (bg), Smith (dr) a Cain (key). A protože jsem na nich byl v Německu, musím říci, že jedou naprosto skvěle. Ale ani kapela ani fanoušci by se nezlobili, kdyby další album bylo opět více ve znamení alb konce sedmdesátých a začátku osmdesátých let. Uvidíme...

www:

www.journeymusic.com

Journey v čase: