Letem kytarovým světem - Kytaristé za zády hvězd (3.díl)

Kytaristé za zády hvězd - 3. díl
Kytaristé za zády hvězd - 3. díl

Dnešním dílem uzavřeme náš třídílný přehled o kytaristech, kteří, ač sice nestojí v popředí ramp a nesoustřeďuje se na ně (až na výjimky) zájem médií, mají přesto na celkovém úspěchu hlavní pěvecké hvězdy, kterou doprovázejí, nemalý podíl.

 

Připomínám, že hlavní kritéria výběru osobností jsme již uvedli v úvodním článku k této problematice (Muzikus č. 12/2002). Přes velký stylový záběr (Muzikusy č. 12/2002 a 2/2003) jsme se dostali až k dnešnímu dílu, který bude tak trochu svébytný a to nejen z hlediska žánrového zaměření, ale i z toho důvodu, že o mnohých z dnes uvedených kytaristů jsem už kdysi na těchto stránkách psal. V těchto případech uvedu vedle odkazů pouze nezbytné, často pouze doplňující údaje a informace.

Dnešní díl je také zvláštní i tím, že zde kulminuje fenomén, o kterém jsme se zmiňovali v předchozích dílech. Na rozdíl od kytaristů, které jsme již uvedli, dnešní muzikanti hardrockového a bluesrockového světa v podstatě nejméně vyhovují oné kategorii "Kytaristé za zády hvězd". Čím více se totiž pěvecká megastar blíží k rockovým a bluesovým žánrům, tím více bývá spojována se svou kapelou. Skupina pak vystupuje jako kompaktní celek, nikoli pouze jako doprovodné těleso. Menší výjimky opět existují (viz např. Davida Lee Rotha), ale vzhledem k převládajícímu trendu u ostatních kapel jsou zcela zanedbatelné a potvrzují toto pravidlo. Musíme ovšem také uznat, že kytaristé dnešního dílu se od minulých liší i tím, že ve srovnání s nimi mají i nepoměrně větší publicitu. Ovšem míra těchto ohlasů v drtivé většině naprosto skvěle odpovídá míře vkladu těchto virtuózů k celkovému vyznění skupiny a tím i zpěvákovy tvorby (a zdaleka nemusíme mluvit pouze o kytaristech).

Je samozřejmé, že i styl hudby zde předurčuje instrumentální dovednosti jednotlivých muzikantů, takže by bylo např. pro Osbournea, Dia či Coverdalea naprosto nemyslitelné oslovovat rockové publikum bez výrazných instrumentálních osobností s prakticky stejným postavením ve skupině, jaké mají oni. Na druhou stranu těžko čekat od fanoušků Madonny, že již netrpělivě čekají na sóla jejích kytaristů...

Ještě musím znovu raději připomenout, že jde o sólové dráhy pěveckých osobností, takže nebudeme zde uvádět kytaristy jejich mateřských skupin. Anebo jinak - bylo by prostě naprosto zbytečné mluvit v rámci náplně tohoto článku u Ronnieho Jamese Dia zvlášť o Ritchiem Blackmoreovi (sestavy Rainbow), u Davida Lee Rotha o Eddiem Van Halenovi (Van Halen), u Iana Gillana opět o Ritchiem Blackmoreovi (Deep Purple), u Roberta Planta o Jimmym Pageovi (Led Zeppelin), u Paula Rodgerse o Paulu Kossoffovi (Free), Micku Raplhsovi (Bad Company), Jimmy Pageovi (Firm), u Ozzyho Osbournea o Tonym Iommim (Black Sabbath) a u Davida Coverdalea opět o Ritchiem Blackmoreovi (Deep Purple) a Tommym Bolinovi (Deep Purple).

U kategorie "Významné spolupráce", která zahrnuje i členství ve skupinách, nebudeme už jenom z hlediska místa moci uvést všechny tituly. V případech obzvláště velké tvůrčí aktivity bude toto omezení platit i v kategorii Sólová LP, zvláště pak tehdy, když tato sólová činnost ve svém ohlasu a výsledku značně pokulhávala za členstvím kytaristy u nažhavených pěveckých hvězd či za významem jeho jiných spoluprací. Desky jsou uvedeny v reprezentativním výběru, zařadili jsme i významné kompilace, které lépe dokumentují kytaristovo dílo.

Začněme tedy kytaristy Ronnieho Jamese Dia. V této kapele jednoznačně platí teze o kompaktnosti skupiny.

 

Vivian Campbell

Narodil se 25. srpna 1962 v Belfastu. Spolu s Berniem Tormé další pokračovatel slavné irské kytarové linie (viz níže), zastupuje zde spíše větev hard & heavy. Stálý a věrný okruh fanoušků. V devatenácti letech nastoupil k Diovi. Člen Sweet Savatage, Trinity, Whitesnake, Shadow King, Def Leppard, Clock.

Nástroje: fendery stratocaster, řada kramerů (Nightswan), Baker

Významné spolupráce: Dio (Holy Diver - 1983), Def Leppard (Retro Active - 1993, Euphoria - 1999, X - 2002), Lou Gramm (Long Hard Look - 1989), Carmine Appice (Guitar Zeus 2 - 1997)

Dále spolupracoval: Např. se Stevem Plunkettem, Shadow King, P. J. Smithem a dalšími.

 

Tracy G

Narozen roku 1959 ve Whittieru v Kalifornii. Začal hrát na bicí, tří měsíce se učil na akustickou kytaru, poté přešel k elektrice. Největší vzory: Tony Iommi, Jeff Beck, Carlos Santana, Jimi Hendrix, Jimmy Page, Ritchie Blackmore. Člen Centaur, WWIII a Dio.

Nástroje: fendery stratocastery, telecastery, gibsony SG a 1978 Gibson Explorer.

Sólová LP: The G Factory (1997), Deviating from the Set List (2002), Tracy G Group (2003)

Významné spolupráce: Dio (Strange Highways - 1994, Dio's Inferno/The Last in Live - 1998), Michael Beatty (Right Were I Am - 1995), projekt World War III (WW III - 1990), Driven (Self Inflicted - 2001)

Dále spolupracoval: Např. s Edem Moreno, Swift Kick, Rags, Mark Bramlett Band a dalšími.

 

A ostatní kytaristé Ronnieho Jamese Dia? Např. Craig Goldy, Rowen Robertson a Doug Aldrich.

 

U kytaristů Davida Lee Rotha už narazíme na první avizované osobnosti, u kterých se kvůli místu soustředíme spíše na dodatky a již existující články: Rothovi, jako silnému egoistovi a excentrikovi, dokázal na pódiu sekundovat pouze Eddie Van Halen (někdy spíše naopak). Proto až na Steveho Vaie šlo spíše o často se měnící tváře, které, ač ve dvou případech známé osobnosti, v kontextu Rothovy hudby byly méně výrazné.

Kytaristé za zády hvězd - 3. díl
Kytaristé za zády hvězd - 3. díl

Steve Vai

Podrobnosti viz Muzikus č. 11/93, nebo spíše 33 + 333 světových kytaristů. Zde jenom pro pořádek pár informací:

Nástroje: modely Ibanez JEM a UV, Fender Stratocaster, Danelectro Coral Sitar, elektroakustická Guild a akustické kytary Martin, Taylor a Ibanez.

Sólová LP: Flex-Able (1984), Passion and Warfare (1990)

Významné spolupráce: Whitesnake (viz odkaz níže), Frank Zappa (You Are What You Is - 1981), Alcatrazz (Disturbing the Peace - 1985), David Lee Roth (Skyscrapper - 1988)

Dále spolupracoval: Vynikající je jeho spolupráce na albovém i pódiovém projektu G3, kde si zahrál s Joem Satrianim, třetím byl nejčastěji Eric Johnson či Kenny Wayne Shepherd.

 

Steve Hunter

Kytarista, skladatel a producent legendární už jenom pro svůj široký záběr. Narozen roku 1948 v Decatour.

Nástroje: Vedle řady standardních kytar se podílel na vývoji modelu Axsak Deacon.

Sólová LP: Např. Swept Away (1977), Night People (1996)

Významné spolupráce: Alice Cooper (Billion Dollar Babies - 1973, Welcome to My Nightmare - 1975), Jason Becker (Perspective - 1996), Jack Bruce (Out of the Storm - 1974), Peter Gabriel (Peter Gabriel - 1977), Lou Reed (Live - 1975), David Lee Roth (Little Ain't Enough - 1991, Your Filthy Little Mouth - 1994)

Dále spolupracoval: Např. s Dr. John, Yvonne Elliman, Rickem Springfieldem, Timem Piercem, Meatloafem, Tracy Chapman, Julianem Lennonem, Bette Midler, Lesliem Westem a s velkým počtem dalších osobností včetně celé řady albových projektů.

 

A ostatní kytaristé Davida Lee Rotha? Eddie Martinez, Sid McGinnis, Dean Parks, Jason Becker, Terry Kilgore, John Lowery, Mike Hartman...

 

Kytaristy Iana Gillana jsme si přiblížili v seriálu Letem kytarovým světem v Muzikusu č. 10/1999. Doplňme si tedy pouze jejich aktivity a zpřehledněme si je:

 

Ray Fenwick

Vyhledávaný britský kytarista, skladatel a producent. Nahradil Stevea Howea v Syndicates, dále byl členem kultovních holandských skupin After Tea a Tee Set, hrál se Spencer Davis Group, Fancy a Forcefield (s Janem Akkermanem a Cozy Powellem). Umí skloubit progresivitu projevu s hardrockovou naléhavostí.

Nástroje: Yamaha SG1000, Yamaha 2000

Sólová LP:

Keep America

Beautiful, Get

a Haircut (1971)

Významné spolupráce: Graham Bonnet (Here Comes the Night - 1994), The Spencer Davis Group (With Their New Face On - 1967, Living on a Back Street - 1974), Ian Gillan Band/Ian Gillan (Clear Air Turbulence - 1977, Scarabus - 1977), Eddie Hardin (Wind in the Willows - 1998)

Dále spolupracoval: Např. s Maggie Bell, Bo Diddleym, Fancy, Mikem Hurstem, Dennym Lainem, Paice, Ashton, Lord, také na projektu Guitar Orchestra a dalších.

 

Bernie Tormé

Slavný pokračovatel "irské kytarové rockové školy", do které patří jména, jako Rory Gallagher, Gary Moore či Eric Bell z raných Thin Lizzy. Člen Scrapyard, Bernie Torme Band, Atomic Rooster, Electric Gypsies, Torme, Desperado, nejvíce známý pro svou přemýšlivou a pečlivou spolupráci s Gillanem.

Sólová LP: Torme (1985), Are We There Yet? (1995), Wild Irish (1999), White Trash Guitar (1999), Live (2001)

Významné spolupráce: Gillan (Mr. Universe - 1979, Glory Road - 1980, Future Shock - 1981), Mammoth (Mammoth - 1988)

Dále spolupracoval: Např. s Rene Bergem a na několika albových projektech.

 

Janick Gers

Viz Kytarové velikány v tomto čísle.

 

Steve Morris

Uznávaný multiinstrumentalista, reputaci získal již s kapelou Export, po Ianu Gillanovi působil např. v Heartland.

Významné spolupráce: Gillan/Ian Gillan (Toolbox - 1991, Naked Thunder - 1997, Dreamcatcher - 1998), Unwritten Law (Up All Night - 2001), Heartland (Communication Down)

Dále spolupracoval: spíše jako multiinstrumentalista než kytarista, takže např. na housle, baskytaru, flétnu, bicí, klávesy, aranžuje smyčce, produkuje...

A ostatní kytaristé Iana Gillana? Např. Steve Byrd, Harry Shaw a Dean Howard.

Od Roberta Planta si uvedeme pouze dvě kytarové osobnosti, protože ostatní nedokázaly dostatečně podpořit zpěvákovu tvorbu.

 

Robbie Blunt

Jeden z nejvýraznějších (a nejpodceňovanějších) kytaristů osmdesátých let. Člen Southern Sound, Butch Clutch, Bronco, Broken Glass (se Stannem Webbem), Steve Gibbons Band, Honeydrippers a samozřejmě skupiny Roberta Planta.

Významné spolupráce: Robert Plant (Pictures at Eleven - 1982, Shaken'n'Stirred - 1985), Chicken Shack (The Creeper - 1978), Julian Lennon (Photograph Smile - 1998)

Dále spolupracoval: Např. s Bronco, Silverhead, Tomem Pettym, Philem Collinsem, Clannad, Jeff Healey Band a řadou dalších

 

Doug Boyle

Narodil se 6. září 1962 v Buckhurst Hill v Essexu. Na kytaru začal hrát od jedenácti let, nejdříve studoval podle učebnic a notových škol, potom přešel k repertoáru Jimiho Hendrixe, Johna McLaughlina, Alana Holdswortha a Ritchieho Blackmorea. Člen sestav Nigel Kennedy a Caravan, největší proslulost u Roberta Planta.

Významné spolupráce: Robert Plant (Noe & Zen - 1988, Manic Nirvana - 1990), Caravan (All Over You, Too - 2000)

Dále spolupracoval: Např. s Philem Millerem, Nigelem Kennedym The Ruttles, Johnem Etheridgem a dalšími

A ostatní kytaristé Roberta Planta? Např. Phil Johnstone, Porl Thompson...

Na řadě je kytarista Paula Rodgerse. Uvádíme pouze jednoho, a to Geoffa Whitehorna, protože ten se po Rodgersových bývalých kolezích z minulých skupin nejvíce přiblížil jeho feelingu: "Jeho hra mi připomíná staré zlaté časy," řekl jednou Rodgers.

 

Geoff Whitehorn

Vyhledávaný a velmi uznávaný kytarista. Narozen 29. srpna 1951 v Londýně. Začal hrát už v jedenácti letech. Vlivy: Hank Marvin, Eric Clapton, Ritchie Blackmore. Člen If, Back Street Crawler/Crawler, Shortlist, Bad Company, Procol Harum, zahrál si i s Who, nejvíce spolupracoval s Paulem Rodgersem, Rogerem Daltreym a dalšími osobnostmi.

Nástroje: vedle celé řady nástrojů hraje na kytary Sid Poole. Gibsony Les Pauly, nejvíce si cení 1957 Goldtopa.

Sólová LP: Whitehorn (1974), Geoff Who? (1992), Big in Gravesend (1994)

Významné spolupráce: Back Street Crawler (Second Street - 1976), Roger Chapman (Chappo - 1979, He Was She Was Was We Was - 1982), Crawler (Crawler - 1977), Paul McCartney (Pipes of Peace - 1983), Billy Ocean (Suddendly - 1984), Paul Rodgers (Now & Live - 1997, Electric - 2000), If (Goldrock - 1974)

Dále spolupracoval: Např. s Ericem Burdonem, Rogerem Watersem, Rogerem Daltreym, Jimmym Hilbertem, Peterem Doylem, Vanessou Mae, Johnem Parrem, Ericem Burdonem, Manfredem Mannem, Paulem Youngem, British Rock Symphony a řadou dalších.

 

U Ozzyho Osbournea jsme se věnovali jeho kytaristům v miniprofilech a to v rámci seriálu Letem kytarovým světem v Muzikusu č. 3/2002. Madman (Ozzyho přezdívka) měl vždy kolem sebe vynikající muzikanty, jejichž jména se v nejméně třech případech stala v kytarovém světě doslova pojmy. Jednoznačně představovali symbol jednotlivých etap Ozzyho hudebního vývoje (včetně feelingu a image).

 

Randy Rhoads

Zde vás mohu odkázat nejen na Kytarové velikány v čísle 2/1996. Velikán, kterého v rozletu zastavila tragická nehoda. Když pomineme klasické projevy Ritchieho Blackmorea a Steveho Howea, tak pro celou řadu fanoušků byl Randy jedním z prvních průkopníků neoklasicismu v rockové kytaře, kterou poté přivedl do dnešní podoby Yngwie Malmsteen.

Nástroje: Jackson (Flying), Gibsony Les Paul

Významné spolupráce: Ozzy Osbourne (viz odkazy), Quiet Riot (Quiet Riot 1 - 1977)

 

Jake E. Lee

Vl. jménem Jakie Loe Williams. Člen Ratt, důraz na techniku hry včetně podložení palce levé ruky zespodu na hmatník (suplování kapodasteru), obrovská energičnost a rychlost hry. Hrál i s Reyem Gillenem u Badlands.

Nástroje: Fender Stratocaster (s custom úpravami), Gibson SG Junior, ESP

Sólová LP: Fine Pink Mist (2000)

Významné spolupráce: Ozzy Osbourne (Bark at the Moon - 1983), Badlands (Badlands - 1989, Dusk - 1999)

Dále spolupracoval: Např. s Rob Rock a na celé řadě tematicky zaměřených albových projektech.

 

Zakk Wylde

Podrobnosti viz Kytaroví velikáni v Muzikusu č. 7/1999. Kytarový mág vzešlý z močálů kolem New Jersey proslul doslova přes noc svým angažmá u Ozzyho. Narozen 14. ledna 1967 v Jacksonu. Přezdívka: Wyldeman. Velmi úspěšné jsou jeho projekty a skupiny Pride & Glory a Black Label Society. Držitel mnoha prestižních cen.

Nástroje: Gibsony Les Pauly

Sólová LP: Book of Shadows (1996)

Významné spolupráce: Ozzy Osbourne (viz odkazy), Black Label Society (Sonic Brew - 1998, 1919 Eternal - 2002, Blessed Hellride - 2003)

Dále spolupracoval: Např. s Billem Wardem, Derekem Sherinianem a dalšími včetně některých albových projektů.

 

Joe Holmes

Žák Randyho Rhoadse. Dlouho se u Osbournea neudržel, nedokázal sekundovat jak svou osobností, tak i nábojem hry Ozzyho charismatickému projevu.

Nástroje: 1973 Fender Stratocaster s HB u kobylky.

 

Nezapomeňme zde ani na Bernieho Tormé od Gillana, který dotáhl nasmlouvané Madmanovo turné, ani na Brada Gillise z Night Ranger který také stanul s Osbournem na pódiu, i když jen krátce a v podstatě jako výpomoc...

 

Kytaristy Davida Coverdalea jsme si v celkovém přehledu v miniprofilech přiblížili v rámci seriálu Letem kytarovým světem, kdy jsme si uvedli profil skupiny Whitesnake a to v Muzikusu č. 11/1999. U Marsdena a Sykese se ale přece jenom trochu zastavíme, protože ty jsme zatím v rámci Kytarových velikánů ještě neuvedli (máme to ale naplánováno, takže o nic nepřijdete). Až na první dvojici Moody - Marsden tato kapela trpěla přílišnými změnami v obsazení. Postupem času se kapelový duch začal vytrácet a excentričnost Coverdaleovy osobnosti získala na vrchu.

Micky Moody

Pro větší podrobnosti vás odkazuji na Kytarové velikány v Muzikusu č. 1/2003. Uveďme ale aspoň některá základní fakta. Narozen 30. srpna 1950 v Middlesborough. Vynikající technik slide hry, jeden z nejznámějších session muzikantů.

Nástroje: Gibson SG, Les Paul Deluxe, Hofner, Gibson ES335 a 335TD, Gibson Les Paul Goldtop z roku 1953 a Standard z roku 1958.

Sólová LP: I Eat Them for Breakfast (2002)

Významné spolupráce: Whitesnake + raný David Coverdale (viz odkazy), Juicy Lucy (Pieces - 1972), Moody Marsden Band (Real Faith - 1994), The Snakes (Live in Europe - 1998), Company of Snakes (Burst the Bubble - 2002)

Dále spolupracoval: Např. se Snafu, Grahamem Bonnettem, Alvinem Lee, Rogerem Chapmanem a celou řadou dalších.

 

Bernie Marsden

Narozen 7. června 1951 v Oxfordu. Bluesrockový a hardrockový kytarista, který se nejvíce proslavil svým angažmá u Whitesnake. Zahrál si i s Ericem Claptonem, Jeffem Beckem, Peterem Greenem a dalšími legendami. Člen UFO, Babe Ruth, Juicy Lucy, Wild Turkey, Alaska, vynikající jsou jeho nahrávky s Moodym, zejména ve sdružení Moody-Marsden Band a Company of Snakes, pohrobku klasických Whitesnake.

Nástroje: preferuje Gibsony Les Paul a SG včetně jednoho doublenecku.

Sólová LP: And About Time Too (1979), Look At Me Now (1980), Green And Blues (1995)

Významné spolupráce: Whitesnake/David Coverdale (viz odkaz), Paice, Ashton, Lord (BBC Radio 1 - 1992), Cozy Powell (Over the Top - 1979), Jon Lord (Before I Forget - 1982), Company of Snakes (Burst the Bubble - 2002), Alaska (Pack - 1985), Micky Moody (I Eat Them for Breakfast - 2002)

Dále spolupracoval: Např. s Larrym Johnsonem, Chickem Churchillem, Waterem Troutem atd.

 

Mel Galley

Narozen 8. března 1948. Získal si jméno už svým členstvím u Trapeze. Jeho působení u Whitesnake bylo poznamenáno několika nešťastnými náhodami, takže mu příležitost doslova unikla mezi prsty.

Nástroje: V době, o které mluvíme, preferoval Gibsony Les Pauly.

Sólová LP: From Now on

Významné spolupráce: Whitesnake (viz odkaz), Trapeze (Trapeze - 1970, Hold On - 1998), Glen Hughes (Play Me Out - 1977), Phenomena (Phenomena - 1985, Dream Runner - 1987)

Dále spolupracoval: Např. s Cozym Powellem, Justinem Haywardem a dalšími.

John Sykes

Narozen 29. července 1959 v Readingu. Vynikající kytarista s velkým citem pro souhru, melodiku a tón. Na konci osmdesátých let trochu (a neprávem) podceňován. Člen Streetfighter, Badlands (zde se setkal se zpěvákem Johnem Slomanem a baskytaristou Neilem Murrayem), první zlom v kariéře přišel až s angažmá u Tygers of Pan Tang. Následující přestupy sice více proslavily jeho jméno, ale v obou případech se dostal do kapel, které se tehdy potácely ve vnitřních problémech. První z nich byli Thin Lizzy, kteří měli svůj zenit již za sebou. Další kapelou byli Whitesnake, kde je jeho kytara již na LP Slide It In, ale pouze pro americký trh. Další LP, 1987, bylo nesmírně úspěšné, ale Coverdaleho sestava nedržela pohromadě. Následoval přestup k Blue Murder a poté k sólové činnosti a ke členství ve vlastním bandu, nazvaném Sykes.

Nástroje: Gibson Les Paul Custom (černý), Les Paul Classic Gold Top, Les Paul Classic Plus (bílá kytara, dostal ji od Billyho Duffyho), Les Paul Sunburst z roku 1959, Fender Stratocaster

Sólová LP: Loveland (1997)

Významné spolupráce: Whitesnake (viz odkaz), Tygers of Pan Tang (Spellbound - 1981, Crazy Nights - 1981), Thin Lizzy (Thunder And Lightning - 1983), Blue Murder (Blue Murder - 1989), se svou kapelou Sykes (Nuclear Cowboy - 2000)

Dále spolupracoval: Např. se sólovým Philem Lynottem a na řadě albových projektů.

 

Steve Vai

viz výše, u Davida Lee Rotha. Zde u Coverdalea šlo v podstatě o střet dvou osobností, který neprospěl celistvosti zvuku kapely.

 

Adrian Vandenberg

Zde vám mohu opět doporučit Kytarové velikány z čísla 2/2003. Další z kytaristů, motajících se kolem Davida Coverdaleho a zaznamenávající ne zrovna moc šťastné náhody. Narozen 31. ledna 1954 v Holandsku. Člen Darling, Teaser, vedl svou vlastní kapelu Vandenberg. Největší proslulost u Whitesnake a Manic Eden.

Nástroje: Peavey, Fernandes, Gibson Les Paul, Les Paul Heritage.

Významné spolupráce: Whitesnake, Teaser (Teaser - 1978), Vandenberg (Alibi - 1985), Manic Eden (Manic Eden - 1994)

Dále spolupracoval: Např. s Paulem Rodgersem

A ostatní kytaristé Davida Coverdalea? Např. Vivian Campbell (viz výše), Warren De Martini, Steve Farris, multiinstrumentalista Doug Bossi, Dan Huff a uvidíme, kdo dál rozšíří už tak na tento styl hudby dost početnou řadu Coverdaleových kytaristů...

Psáno pro časopis Muzikus