Sestava tohoto výrazného člena dnes již klasických Ratt není nijak složitá: „Začínal jsem hrát na stowattové lampové stacky a nevidím důvod, proč bych to měl měnit,“ uvádí DeMartini, který jezdil turné s Whitesnake a Diem a v polovině devadesátých let vydal i svá dvě sólová alba Surf’s Up a zvláště Crazy Enough to Sing to You, kde si zahráli mj. i bubeníci Eric Singer a Tommy Alridge, baskytaristé Bob Daisley a Tony Franklin a také i Dweezil Zappa na sitar. „Totéž platí i o krabicích. Za ta léta jsem neměl problém se zvukem. Nepatřím mezi ty, co stále a stále něco mění...“
Odmítá i pedalboard, jakkoli malý - své krabice přichytává k pódiu stejně, jako když začal hrát na střední škole - lepicí páskou...
Počítá se k tradicionalistům i v tom směru, že na rozdíl od řady ostatních kytaristů má wireless receiver umístěný u krabiček: „Ať už říkají výrobci cokoli, pořád jsem přesvědčený, že čím kratší cesta signálu, jak vzduchem, tak i kabelem, tím lepší.“
Kytary má osazeny tak, že na prvních dvou, Charvel Dinky s grafikou French a Performance Custom s grafikou Snakeskin, má u krku instalovány snímače Seymour Duncan QuarterPound, u kobylky na první z nich je Signature RTM, na druhém nástroji pak řada JB. Další dvě kytary, Charvely San Dimas s grafikami CrossedSwords a Bloody Skull, jsou standardně osazeny snímači Seymour Suncan Signature Custom RTM.
Své kytary přelaďuje o půl tónu níž, tedy do Echar1, Achar1, dchar1, gchar1, b, e1char1, ladí hlavní, druhou a čtvrtou kytaru, třetího Charvela San Dimas přelaďuje navíc do dropped D, tedy do Db, Achar1, dchar1, gchar1, b, e1char1. Na pódiu, lépe řečeno za pódiem, má připraveny ještě tři krabice jako alternativu, kdyby náhodou se stalo něco s těmi klasickými - jsou to Tone Box SkullCrusher, Analog Man King of Tone a Seymour Duncan SFX-10 DejaVuTap Delay.
