Pódiové sestavy slavných kytaristů - Zach Myers

Pódiové sestavy slavných kytaristů 128 - Zach Myers
Pódiové sestavy slavných kytaristů 128 - Zach Myers

Sestava Michaela Zachery Myerse, zakladatele a zpěváka rockových The Fairwell, manažera Sore Eyes a kytaristy a tahouna hardrockových Shinedown, vznikla na jeho předchozích zkušenostech, kdy působil nějaký čas jako kytarový technik u 3 Doors Dawn, Saliva a také Dierks Bentley: „Nic jsem si nemusel vymýšlet. Mám tam vždy jenom to, co jsem použil i na nahrávkách. Abych tam cpal nějaké supermultimašiny, které by se mohly přiblížit k té krabičce, kterou jsem použil ve studiu, to je, myslím, úplně zbytečný.“

 

Jako řada současných kytaristů využívá Myers aparáty spíše jako dotvoření jím už nastaveného zvuku v efektovém řetězci (nikoli tedy opačně, jak tomu je u klasiků): „1968 Fender Bassman mám pro čistý zvuk a Diezel Herbert spolu s Diamond Spitfire II používám pro zkreslené rejstříky. Herbert je nádherně ostrý a konkrétní, Spitfire zase produkuje silné středy. Takže když to dám dohromady, zní to najednou, jako by hráli kytaristé dva.“

Pódiové sestavy slavných kytaristů 128 - Zach Myers
Pódiové sestavy slavných kytaristů 128 - Zach Myers

Jako zkušený praktik rozdělil svůj signálový řetězec tak, že krabičky, které užívá více, má v racku a ovládá je kontrolérem Voodoo Lab GCX: „Ty ostatní jsem tam nedával, abych si nemusel pamatovat všechny ty čudlíky. Takže vedle pedálů, což je samozřejmé, mám na pedalboardu vlastně jen zdroje, ladičku a Uni-Vibe.“

 

Kytary má většinou osazeny snímači Mira (u kobylky) a SC246 (střed a krk). Pouze u Fendera Telecastera Thinline má původní snímače. Struny jsou bez výjimky značky S.I.T., a to signature sady Zach Myers o síle .011-.050.

 

Pouze Telecastera má laděného standardně. U PRS Signature SE Silver Sparkleburst a SC 250 Custom přelaďuje do dropped-D ladění, tj. D, A, d, g, h, e1, u dalšího signature modelu PRS SE, kytary v úpravě Royal Blue, snižuje toto ladění ještě o tón, takže výsledkem je C, G, c, f, a, d1.

Psáno pro časopis Muzikus