Sám doma 19 - Vždyť to hrozně šumí!

Sám doma 19 - Vždyť to hrozně šumí!
Sám doma 19 - Vždyť to hrozně šumí!

Povím vám jednu věc - šum na nahrávkách mi vadí o něco méně než většině mých kolegů. Často se mi stane, že čtu recenzi na nějaké hudební vybavení a dost mě překvapí, že o něco vyšší hladina šumu je pro recenzenta dostatečný důvod, proč daný produkt nedoporučit. Pokud se mi něco zvukově líbí, musel by šum být opravdu katastrofální, aby mě odradil. Možná je to tím, že jsem byl odkojen na kazetách, kde byl šum mnohdy bezmála tak hlasitý jako samotný signál. Nic to však nemění na tom, že pokud je relativně konstantní, přenesu se přes něj velmi snadno. Každý z nás, dokonce i já, má ale hranici, kdy to začne být neúnosné. Pojďme se tedy krátce zamyslet nad způsoby, jak se šumem bojovat.

 

Následující postřeh bude novinka pro málokoho: pokud každá ze stop vaší nahrávky šumí trochu, celá nahrávka bude šumět hodně. Přestože by to napadlo asi každého, mnozí dělají tu chybu, že šum řeší až v konečném stádiu. Odšumět ale efektivně celkový master, na to byste museli umět čarovat. Pokud těmito schopnostmi disponujete, přeji vám to. My smrtelníci ale musíme volit jiné metody. Především platí pravidlo, které se při nahrávání dá vztáhnout téměř na cokoliv: čím dříve v signálové cestě problém vyřešíte, tím účinnější řešení bude. Pokud jste tedy na šum citliví, pokuste se postarat o to, aby ho bylo co nejméně hned na začátku. Nahráváte-li zvuk z vnějšího zdroje, zamyslete se, jestli s šumem nelze zatočit ještě dříve, než signál převedete do digitálu. To je často překvapivě jednoduché, pokud je nadměrný šum důsledkem ne zrovna optimálního nastavení gainu předzesilovače zvukové karty. To musíme dát do souvislosti se silou samotného signálu - slabý signál nás nutí přidávat gain, což obzvláště u levnějších pre-ampů může zvýrazňovat šum. Pokud budete trpěliví a strávíte dostatek času hledáním onoho optimálního nastavení, můžete si ušetřit mnoho práce v pozdějších stádiích tvorby nahrávky. Tvoříte-li zvuk v samotném počítači, a zvuková karta tedy vliv nemá, stojí za to zamyslet se, zda někde nemáme zapnuté zbytečné kompresory nebo zda není komprese v některých fázích přehnaná. Máloco zvýrazňuje šum tolik jako přehnaná komprese, obzvláště pokud se tohoto „zločinu“ dopouštíme na každé stopě zvlášť.

 

Pokud je i tak šumu neúnosně mnoho, přijdou na řadu metody jako nejrůznější odstraňovače šumu, z nichž nejběžnější jsou efekty typu noise gate. Ty bych ale používal pouze v nejhorším případě, málokdy se totiž obejdou bez nežádoucích vedlejších účinků, především bez necitlivého usekávání sustainu. Můžeme také ekvalizérem ubrat ty frekvence, na kterých se převážně šum nachází. I to může ale pokazit samotný zvuk, který se pokoušíme „zachraňovat“. Já osobně mám nejraději metodu „manuální gate“. Jednoduše se postarám o to, abych „digitálně vynuloval“ ty části jednotlivých stop, na kterých se zrovna nenachází žádný „smysluplný“ signál. Někdy jsou to celé části skladby, jindy takty, někdy jsou to zlomky vteřiny. Obzvláště pokud se pokoušíme o tato lokální vypínání stop, jedná se o mravenčí práci. Pokud vás ale šum štve, vložená energie se vám vyplatí. Obloukem se nakonec vracím k úvodu - šum je podle mě přirozenou součástí nahrávky, a pokud ho není opravdu neúnosně mnoho (což je vždy věc názoru), je někdy nejlepší se s ním prostě smířit. Tuto poslední metodu boje proti šumu já osobně volím nejčastěji.

Psáno pro časopis Muzikus